Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Naše školy jedou jak v 19. století. Učí pro fabriky, ne pro budoucnost. Přečetli jsme

31.07.2018
Naše školy jedou jak v 19. století. Učí pro fabriky, ne pro budoucnost. Přečetli jsme

Foto: Pixabay

Popisek: Ilustrační foto

Neustále hledáme příčinu toho, proč jsme na tom ekonomicky bídně. Někdo to přisuzuje lenosti a neschopnosti obyvatel, někdo korupci, jiný spiklenecky konspiruje o ovládnutí východních ekonomik Západem. Ekonom Pavel Kysilka vidí příčinu úplně jinde. Ve školství, které je podle něj to nejhorší, co nám tu od revoluce beze změn řádí.

Naše republika, byznys a ani průmysl na tom nejsou tak špatně, jak mnozí škarohlídi poukazují. Na rozdíl od západních zemí jsme si ponechali průmysl v zemi. Západní země teď mají ohromný problém vrátit výrobu z asijských zemí zpět do vlastních. A tím pomalu trpí i výzkum, který je, jak tvrdí Kysilka, silně navázaný na výrobu. Na průmysl.

Dividendy a subdodavatelství

V rozhovoru pro Ihned Kysilka uvedl, že naše republika je v rámci EU i států OECD nadprůměrně připravena na příchod Průmyslu 4.0 a vyvrátil fakt, že jsme jen montovnou. Problémem naší republiky je, že se stala subdodavatelskou. To znamená, že to, co tady my vyrobíme, západní země prodají a našim podnikatelům a výrobcům platí bídné marže.

„Slabinou českého byznysu a průmyslu je, že jsme převážně subdodavateli pro německé, rakouské, francouzské či britské exportní firmy. Ty pomáhají rozvážet naše zboží po světě, současně však nechávají naše firmy žít na velmi nízkých maržích. Což vede k tomu, že Česko není tak bohaté, jak by si vzhledem k ekonomické výkonnosti zasluhovalo. Navíc domácí podniky často vlastní zahraniční investoři a i dividendy odcházejí pryč,“ řekl Pavel Kysilka.

Montovna není?

Pavel Kysilka si trochu odporoval v argumentech, kdy tvrdil v jednom rozhovoru pro Ihned, že naše země patří mezi ty lepší v hi-tech technologiích. „Neplatí klišé, že jsme jen montovnou. Podíl hi-tech a vysoké přidané hodnoty je tu v rámci EU a OECD nadprůměrný,“ řekl Kysilka, aby si hned vzápětí vlastně odporoval: „Český úspěch spočíval v levné pracovní síle a blízkosti Německu. Jenomže to, co se v posledních pěti letech děje kolem nových technologií, útočí na tyto tradiční konkurenční výhody. Dochází k náhradě levné práce. Prostřednictvím robotů, umělé inteligence, blockchainu či 3D technologií. I tam, kde bych to ještě před rokem nečekal, je to realitou. Takže výhoda levné, disciplinované a relativně vzdělané pracovní síly se brzy rozplyne.“

Stát vysává lidi

Výrazný problém vidí Kysilka ve zkostnatělé státní správě, která není schopná spustit řádnou digitalizaci komunikace s občany a ukrádá tak ze společnosti desítky tisíc kvalifikovaných a vzdělaných lidí, kteří by byli užitečnější na trhu práce. „Úřady potřebují desetitisíce lidí a vlády po roce 2000, včetně té poslední, vyluxovaly kvůli papírové byrokracii z trhu práce neuvěřitelné množství vzdělaných a kvalifikovaných lidí. A těch se nedostává v produktivní sféře,“ řekl Kysilka pro Ihned.

Vzdělání jako z 19. století

Podle podnikatelů české vzdělávání nestačí na zrychlující se tempo rozvoje technologií, ale ani budoucí pracovní náplně lidí. Kysilka uvedl, že naše školství skutečně učí pro 20. století. V některých oblastech dokonce pro století 19. A hned uvádí příklad z Velké Británie: „V jedné londýnské právní firmě si spočítali, že 80 procent činnosti jejich právníků je rutina, a předali ji umělé inteligenci. Ty lidi si ale nechali a přeškolili je na právní poradce, kde odvádějí daleko vyšší přidanou hodnotu a mají i vyšší mzdu. Podobně jsem se v Česku setkal s řadou případů, kdy firmy nahradily lidi robotikou a umělou inteligencí při běžné práci a přesunuli je do prodejních a poradenských rolí.“

Naše školství tak nemá absolutně nakročeno k tomu, aby bylo uceleným institutem zajišťujícím budoucím generacím potenciál uspět ve světě a ve vlastní kariéře. „Naše školství převážně stojí na biflování faktů. Trochu je to v pořádku, musíte mít v hlavě nějakou materii. Ale jen do jisté míry. Začínáme však hrozně zaostávat při výchově k sociálním dovednostem, schopnosti spolupracovat, vzájemně komunikovat, a to i v cizím jazyce. Či kooperovat s lidmi rozdílných kultur. To dohromady se pro byznys ukazuje jako rozhodující. Nebo aby žáci a studenti uměli vyhledat a vytřídit informace, aby rozpoznali ty, které jsou důležité. V tom naše školství selhává,“ uvedl své argumenty pro Ihned Pavel Kysilka.

Jak z toho ven

„Recepty, jak to ve školách udělat, neznám. Přesto existuje řada příkladů. Třeba moderní školy, kde nenápadně učí dějepis, jazyk či matematiku a děti si vlastně ani moc neuvědomují, že se zrovna učí počítat, protože jde o kolektivní aktivitu, hru, soutěž, spolupráci. Spolupracují výborně s učitelem i mezi sebou navzájem, soutěží, sami si vyhledávají informace,“ řekl Kysilka.

+

Školství se stává kamenem úrazu pro celou naši zemi. A je výborné, že právě ekonom Kysilkova významu na to poukazuje. Že kritika přichází i odjinud, než jen z kruhu „naivních“ školských reformátorů nebo stejně „naivních“ novinářů, kteří na problém ukazují už roky.

-

Pokusy o reformy se dějí od revoluce. Ovšem téměř výhradně u výše uvedených „naivků“, kteří vidí školství už roky jako neuvěřitelný problém a katastrofu pro prosperitu této země a lidí v ní. Už opravdu nežijeme v době továren a mechanické poslušnosti. Byznys, podnikání i celé sociální společenství začíná vyžadovat člověka „neposlušného“, kreativního, nápaditého, schopného tvořit, ne pouze papouškovat a znát tisíce mrtvých údajů bez faktického usazení do souvislostí. Pavel Kysilka říká, co se týká školství, tvrdou pravdu, kterou ovšem na ministerstvu školství nikdy neuslyší. Neuslyší ji ani zastydlé soužky učitelky, kterým by se zhroutil svět, kdyby měly začít skutečně něco ukazovat, tvořit, učit. Ne pouze cpát mrtvé údaje do vinou školství odumírajících myslí dětí a studentů.

A nová krev ve školství? Kde ji vzít? Platy ve školství ubohé. Pedagogické fakulty, které mají připravovat budoucí učitele, jsou nouzovkou pro ty, kteří se jinam nedostali. Většina absolventů odchází do jiných oborů. Nevytvoříme to, že být ve školství je pro vyvolené. My jsme nastavili to, že do školství chodí nenápadité slepice, které se jinam nedostaly. A na tom stavět prostě nejde. Čest výjimkám, ale jsou skutečně velmi výjimečné. A tedy vzácné. Výsledek? Děti bohatých budou chodit, a už chodí, do soukromých škol, kde si prostě dobré lidi zaplatí. Ti ostatní dál budou vychovávaní pro tovární pásy.

QRcode

Vložil: Štěpán Cháb