Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
MFF Karlovy Vary 2019

MFF Karlovy Vary 2019

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i drsná kritika

Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Každý druhý víkend nový film

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Dejte prachy výzkumu, pak nebudete brblat. Komentář Štěpána Chába

komentář 23.07.2018
Dejte prachy výzkumu, pak nebudete brblat. Komentář Štěpána Chába

Autor: Facebook

Popisek: Jo, u moře fouká dost

V Norsku teď řeší krkolomný problém. Staví předlouhé kabelové spojení s Německem vedené po mořském dnu. Proč? Norsko má 95 % elektrické energie z vodních elektráren. Mají tam holt toků jako malých psů. Norové si tak užívají vcelku, na poměry, levnou elektřinu. Na přetřes přišla i možnost, že by se stejný předlouhý kabelový spoj vystavěl i se Skotskem. Ale Norové se začínají bránit, protože pojali podezření, že jim tento počin soukromých firem zvedne citelně platby za elektřinu. Ve Velké Británii jsou ceny o 50 % vyšší než v Norsku.

V rámci zelené energie přinesla agentura Hejl Servis informace o tom, kolik je v Evropě zelené energie. Zaměřila se převážně na větrnou energii, která je dominantní v Německu. V současné době nám vítr natočí 11 % elektřiny. Do roku 2030 prý vzroste výroba elektřiny větrem na 25 % celoevropské spotřeby. Současné investice do zelené energie mluví jasně – 44 % investic jde do větrné energie.

Můžeme i my?

Problémem je rozvod elektřiny. Podmořské vedení je dost drahá záležitost. A přitom Norsko, jinak přezdívané i jako „baterie Evropy“, stojí z 95 % na zelené elektřině. U nás je to nemožné. Vodní toky máme líné, nedají tolik, kolik bychom potřebovali. Solární elektřina se u nás stala synonymem pro tunelářské rejdy a na větrnou energii nemáme dost solidní větry. Ač to z naší kotliny někdy páchne skutečně řádně.

České jádro

Drtivá většina naší elektřiny pochází ze spalování. Fouká u nás pěkně, ale nepravidelně a s různou intenzitou. Sluneční svit je sporadický. V létě fajn, v zimě na levačku. Vody málo, toků málo. A pak je tu jádro, pro nás snad jediná relativně ekologická výroba elektřiny. A nic proti, dokud tedy nepřijde alternativa, kterou jde brát vážně a která nebude jen zeleným úhybným manévrem na oblbnutí eurobyrokrata.

Tesla, Japonci a budoucnost

Nikola Tesla tvrdil, že se dá elektrická energie přenášet vzduchem. Něco jako wifi signál. Byl vysmíván, dokud nepřišli japonští vědci, kterým se podařilo skutečně odeslat elektrickou energii vzduchem. Japonci zatím přenesli energii „jen“ na vzdálenost padesáti metrů. Ale přesto, je to první krok. Například první počítač vážil devět tun a lidé v té době si také mohli jen představovat, kam až to dojde. A ztuha dojít ve svých divokých fantaziích k tomu, že na tu dobu super, super výkonný počítač bude moci mít každý třeba v hodinkách na ruce. Ale mohli si být jistí, že pokrok se nezastaví. Ale mohl by se urychlovat. Proč ne, že jo.

Co by mohlo být budoucností? Nekonečné pláně solárních panelů napříč celou Saharou? A kolem nich technologie odesílající elektrickou energii do zbytku světa? Není to od věci. Japonští vědci totiž odeslali elektřinu vzduchem na vzdálenost padesáti metrů. A to je na „začátečníky“ pěkný kus. Krom jiného by to byl vcelku dobrý kšeft pro Afriku, která, pokud by se toho, jako tradičně, neujali tyrani, by se díky tomu mohla obstojně postavit na nohy.

Cíl číslo dvě

Výroba baterie s obří kapacitou. Vyvinout baterii schopnou kapacitně udržet elektrickou energii pro menší město na měsíc. Osedlat si blesky? Podle všeho je v jednom blesku elektřiny na rok provozu města. Skloubit to? Hledat nové cesty? Proč ne. Stávající stav je neuspokojivý. V mnohém škodlivý a neefektivní. A drahý. Norsko stálo vybudování kabelové trasy do Německa závratné dvě miliardy eur. Mnohem rozumnější by bylo investovat ty peníze do vývoje japonského, potažmo Teslova, systému distribuce elektrické energie vzduchem.

Vložil: Štěpán Cháb

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace