Ronaldo přechází k Juventusu, Gerardo přechází do odboje a většina už je z toho taková přešlá. Komentář Štěpána Chába
komentář
13.07.2018
Foto: Facebook
Popisek: Ronaldo prostě vypadá, no
Fotbal, z pohledu ekonoma činnost, při které po trávníku běhá několik multimilionářů a snaží se kopáním do oblého předmětu své miliony rozmnožit. Z hlediska vysokoškolského učitele činnost, která postrádá ducha. Z hlediska reklamního manažera je fotbal činnost, při které po trávníku běhá několik mužů, na které jde pověsit neurčité množství reklamy, a tím vydělat miliony. Fotbal z hlediska nadšeného fanouška je činností, která dává člověku záminku pro to, občas se opít do němoty, křičet o vlastenectví, mávat vlajkou a nenávidět ty z druhého fotbalového klubu.
Nejslavnějšího fotbalistu této doby, Ronalda, koupil Juventus Turín od Realu Madrid v přepočtu za příjemných 2,6 miliardy korun. Proč Ronaldo ze svého Madridu odešel? Prý bral málo. Jen něco přes 500 milionů korun ročně. Pfche, o takový plat by si jeden ani kolo neopřel. Trapan Ronaldo si o něj kolo opíral devět let. Jak smutné. V Juventusu bude brát 780 milionů ročně. A za to už stojí vstávat ráno do práce, no ne? K tomu má Ronaldo od firmy Nike 24 miliard korun za to, že nosí jejich boty. Zvláštní, v pondělí skočím k Baťovi, třeba mi udělá nabídku.
Fiat Lux
Přestup i plat bude Ronaldovi platit automobilka Fiat. Její majitel je totiž členem rady Juventusu, víme? Na to konto vznikají protesty v samotném Fiatu, kde si zaměstnanci, po právu, stěžují, že oni za svou práci dřou bídu, nemají pořádně na vlastní boty, a Fiat, místo do platů nebo rozvoje firmy, cpe peníze do čutálisty Ronalda. Místo nákupu zbytečného Ronalda by si každý dělník Fiatu, tvrdí titíž dělníci, mohl přilepšit o 200 eur měsíčně a prožrat je za obyčejné spotřební zboží. Jako třeba za kafe, sušenky nebo sádlo.
Dělník Fiatu Gerardo Giannone glosuje po osmnácti letech práce pro automobilku: „Za posledních deset let nám nezvedli plat, všechny fabriky propouštějí, v továrně v Cassinu pět dnů nevyráběli, v Pomiglianu pracujeme jedenáct až dvanáct dnů v měsíci, nevyrábí se ani v Grugliascu. Za posledních deset let jsme kvůli inflaci přišli o 10,7 procenta platu. Fiat ročně vydá na sponzoring 126 milionů eur, z toho 26,5 jen do Juventusu.“ Gerardovi očividně nedochází, že hvězda fotbalu je o dost důležitější. Nekupuje jenom pemzu na ochraptělé nohy, ale luxusní zboží. A na tom stojí ekonomika. A také na tom, že Ronaldo není člověk, který si může dát kedr se sádlem, Ronaldo je reklamní předmět bez soukromí a svobody. Radši malý plat dělníka, než mrtvolnou existenci nějakého Ronalda. To by měl vzít Gerardo na vědomí.
Tak něco pro Gerarda
Tržní kapitalismus tě, Gerardo, u pásu nedrží, vyraž do světa, založ svou vlastní automobilku. Staň se žralokem kapitalismu. Nebo se dej na balet. Staň se fotbalistou, nech se koupit za dvě miliardy. Nebo počkej, ono to nejde, co? Nenarodil ses dobře? Do rodiny, která podědila rozjetou automobilku? Tvůj břich předstihuje tvé schopnosti kopnout do balónu? Nebo na balet prostě nejsi? Víš, Gerardo, ono to funguje tak, že ty máš držet hubu a vzhlížet. Držet hubu a vzhlížet. Užij si doma se svou ženou vaše malé potěšení, kup dětem, když ti zbude z platu, nějakou hračku, koukni v televizi na fotbal, na nějaký seriál, a pak spi dál při procházení kolem píchaček. Nikdo po tobě nic jiného nechce. Jen to držení huby. Ronaldo je jeden, ty jsi jen jeden z milionů. Ze statistického hlediska na tobě fakt nikomu nezáleží. Jsi jen záznam ve statistice. Nebýt tě, nic se neděje, nebýt Ronalda, není Ronaldo.
Máš dvě možnosti, držet hubu nebo zařídit revoluci. Jinou možnost nemáš. Dobrovolně ses zapojil do jejich statistik, tak v nich buď a nesnaž se, stejně je ti to k ničemu. Nikdo ti nepřidá. Nikdo o tebe nijak zvlášť nestojí. Jsi jen zbytná a lehce nahraditelná součástka. Nic víc. Z pohledu ekonoma Ronaldo produkuje miliony. Z pohledu reklamního manažera produkuje Ronaldo miliony. Ty produkuješ co? Auta, obrat Fiatu? Jo, jasně, a s tebou desítky tisíc dalších součástek. Ty jsi zcela očividně na té špatné straně sporu. Chléb a hry, kdy hry začínají převažovat nad chlebem. Nezáleží na tobě, jsi jen statistické číslo bez faktické hodnoty.
Ale nemusíš se proto nijak mrzet. Drtivá většina obyvatel planety na tom je obdobně jako ty. Dostávají něco na přežití, aby mohli nadále produkovat bohatství pro ty nemnohé, kteří pak počítají statistická čísla a škrtají, přepisují, to podle toho, kde je potřeba zasáhnout. Máme takový systém, pro Krista pána, naučme se v něm žít bez podotázek. Jsou zbytečné, nikdo si na ně nechystá odpovědi. A nikdy nebude. Stěžuješ si, že pracuješ jen 12 dní v měsíci. No, na zbylých 18 dní si najdi druhou práci. Je to finta, jak vydělat víc. Pravda, život pak stojí za hovno ještě víc, ale to většině z nás. Pracujeme, aby se mohli kupovat Ronaldové, kteří nás mají pobavit mezi příchodem z práce a odchodem do další práce. A až příště pokvačíš z práce do práce, zastav se u malinké kytičky u cesty a řekni si, že život je stejně krásný. A že Ronaldo tu krásu nikdy neuvidí. Protože se nemůže zastavit u cesty, jemu sebrali život, soukromí, dalo by se říci i duši. On je jen paňáca, kterého přeplácejí, aby takového paňácu vůbec měli. A potřebjí ho, generuje miliony, miliardy. Ono se to Turínu vrátí.


Vložil: Štěpán Cháb