Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

Festivalové Vary 2018

Festivalové Vary 2018

Jako každý rok sledujeme dění na festivalu jako ostříž

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Dovolená

Dovolená

Série článků s informacemi, které je dobré vědět

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Uplynulý týden očima šéfredaktorky. A zvířátko nakonec

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Zmizelí Češi

Zmizelí Češi

René Flášar pátrá po osudech zmizelých, kteří se již dávno ztratili i z policejních svodek

Sex, pivo a rokenrol

Sex, pivo a rokenrol

Rockové příběhy; ve spolupráci s časopisem Rock´n ´all

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Co má a co nemá smysl. Neziskovky v boji za větší a větší blbost. Komentář Štěpána Chába

komentář 09.07.2018
Co má a co nemá smysl. Neziskovky v boji za větší a větší blbost. Komentář Štěpána Chába

Autor: Stevie Mann / Wikipedia

Popisek: Etiopský farmář

VIDEO Přišel mi krásný newsletter z neziskovky Člověk v tísni. Tam se pravilo, že díky podpoře donátorů mohl Člověk v tísni vysázet v Etiopii téměř milion stromů. Etiopie patří mezi nejchudší státy planety, v zemědělství dělá přes 80 % populace (u nás kolem 3 % populace). Etiopie se potýká s obdobnými problémy jako my. Eroze půdy, vyčerpání půdy, sucho. Člověk v tísni si řekl, že bude docela fajn vybírat peníze na to, aby se v Etiopii mohly sázet stromy. Zajímavý pohled na věc.

Začněme sice fiktivním, ale velmi nadějným literárním dílem. Muž, který sázel stromy. V padesátých letech novelu vydal Jean Giono. Ve Francii kniha vyvolala poprask. Dočkala se překladů do třiceti dalších jazyků. Kniha plná naděje a lásky k přírodě. Autor v ní popisuje poustevníka, pasáčka ovcí, který den co den, při pasení, osazuje vyprahlé alpské louky stromy. Zasází jich desítky tisíc a vytvoří tak na horských pláních prostor plný života. Proč? Protože to má smysl. Protože v tom jde najít svůj smysl.


Deset stromů ročně?

Každý rok zasadím deset stromů. Vypěstuju si je hezky od semínka a píchnu do půdy. Zasadil jsem jich takto zatím ke stovce. Některé z nich už mě přerostly. U Člověka v tísni pro svou činnost nehledám podporu. Nežádám, aby mi to kdokoliv proplatil. Aby mě živil za to, v čem vidím smysl. Sázím tam, kde strom nebude překážet, kde jej za pár let někdo nebude chtít pokácet. Nesázím je proto, abych byl pochválen, ale protože, po těch asi deseti letech, co jsem s touto činností začal, když jdu kolem stromu, u kterého jsem, dalo by s říci, rodičem, dmu se pýchou jako nějaký nafoukaný žabák. Vidím ten strom, vím o něm, znám ho, je to „můj“ strom… a tedy moje země, můj prostor, moje láska k tomu prostoru.

Kdyby podobně sázelo ročně deset stromů dalších devět lidí v republice, ročně dostane země rovných sto stromů. Kdyby to se mnou dělalo devětadevadesát lidí, ročně přibude jeden tisíc stromů. S jednoduchou přímou úměrou snad nemusím pokračovat dál. A víte co? Troufám si tvrdit, že podobně se chovají desítky lidí v republice. Desítky, ne-li rovnou stovky lidí v republice. Je to, z mého pohledu, vyjádření lásky k vlastnímu domovu. Něco, co by mělo být přirozené.

Problém Etiopie a České republiky

Teď to vezměme jinak. V Etiopii pracuje v zemědělství přes 80 procent populace. A zemědělci nutně musí rozumět cyklům přírody, a že do toho cyklu musí zahrnovat i stromy, které zadržují vodu v krajině, a tím ji udržují živou, zabraňují erozi, zachraňují půdu před zničením. A tak se ptám, proč v Etiopii nejsou lidé, kteří sází stromy sami od sebe? Proč k tomu potřebují neziskovky? Protože vypěstovat strom ze semínka je… zadarmo. Jen trochu času… a trochu citu k vlastní krajině, k vlastnímu domovu.

My ovšem Etiopanům nevysvětlujeme, pouze nevysvětlujeme, že když si nechají vyprahlou zemi bez stromů, jejich země zemře, ale když do ní budou, sami, fakt sami, sázet stromy, jejich země ožije, stane se úrodnou a zmizí problém s erozí. A vlastně částečně i s chudobou. Protože když se Etiopanům řekne, že mají sázet stromy… a na to sázení se jim dají peníze, pro příště budou sázet stromy jen v případě, že za to dostanou zaplaceno. Ale oni to nedělají pro nás, rozhodně to nemají dělat pro peníze. Oni to dělají a mají dělat pro sebe.

I tady je problém

A víte co? My se potýkáme s podobnými problémy. I my těžce bojujeme s erozí, s vysycháním, s monokulturou lesů, s nesmyslností zemědělských praktik. Proč Člověk v tísni nepracuje v České republice za záchranu životních podmínek? Ano, u nás se věnuje romské minoritě, a tím z ní dělá další neschopnou část obyvatelstva. Anebo se věnuje těžké indoktrinaci ve školství, kde tlačí dětem do hlav ty jediné správné názory, které mají do budoucna tolerovat příchod milionů třeba Etiopanů, protože jejich země bude umírat, tak bude potřeba, aby za to vyškolené a přeškolené obyvatelstvo Evropy převzalo svůj díl zodpovědnosti. A to vždy v rámci hesla Wir Schaffen das. Jo jo, jasně. Léčit si svůj falešný soucit na jiném kontinentu a dělat tím z toho kontinentu další neschopnou součást populace. Na to vás užije. Jak pokrytecké.

Vložil: Štěpán Cháb

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace