Co má a co nemá smysl. Neziskovky v boji za větší a větší blbost. Komentář Štěpána Chába
komentář
09.07.2018
Foto: Stevie Mann / Wikipedia
Popisek: Etiopský farmář
VIDEO Přišel mi krásný newsletter z neziskovky Člověk v tísni. Tam se pravilo, že díky podpoře donátorů mohl Člověk v tísni vysázet v Etiopii téměř milion stromů. Etiopie patří mezi nejchudší státy planety, v zemědělství dělá přes 80 % populace (u nás kolem 3 % populace). Etiopie se potýká s obdobnými problémy jako my. Eroze půdy, vyčerpání půdy, sucho. Člověk v tísni si řekl, že bude docela fajn vybírat peníze na to, aby se v Etiopii mohly sázet stromy. Zajímavý pohled na věc.
Začněme sice fiktivním, ale velmi nadějným literárním dílem. Muž, který sázel stromy. V padesátých letech novelu vydal Jean Giono. Ve Francii kniha vyvolala poprask. Dočkala se překladů do třiceti dalších jazyků. Kniha plná naděje a lásky k přírodě. Autor v ní popisuje poustevníka, pasáčka ovcí, který den co den, při pasení, osazuje vyprahlé alpské louky stromy. Zasází jich desítky tisíc a vytvoří tak na horských pláních prostor plný života. Proč? Protože to má smysl. Protože v tom jde najít svůj smysl.
Deset stromů ročně?
Každý rok zasadím deset stromů. Vypěstuju si je hezky od semínka a píchnu do půdy. Zasadil jsem jich takto zatím ke stovce. Některé z nich už mě přerostly. U Člověka v tísni pro svou činnost nehledám podporu. Nežádám, aby mi to kdokoliv proplatil. Aby mě živil za to, v čem vidím smysl. Sázím tam, kde strom nebude překážet, kde jej za pár let někdo nebude chtít pokácet. Nesázím je proto, abych byl pochválen, ale protože, po těch asi deseti letech, co jsem s touto činností začal, když jdu kolem stromu, u kterého jsem, dalo by s říci, rodičem, dmu se pýchou jako nějaký nafoukaný žabák. Vidím ten strom, vím o něm, znám ho, je to „můj“ strom… a tedy moje země, můj prostor, moje láska k tomu prostoru.
Kdyby podobně sázelo ročně deset stromů dalších devět lidí v republice, ročně dostane země rovných sto stromů. Kdyby to se mnou dělalo devětadevadesát lidí, ročně přibude jeden tisíc stromů. S jednoduchou přímou úměrou snad nemusím pokračovat dál. A víte co? Troufám si tvrdit, že podobně se chovají desítky lidí v republice. Desítky, ne-li rovnou stovky lidí v republice. Je to, z mého pohledu, vyjádření lásky k vlastnímu domovu. Něco, co by mělo být přirozené.
Problém Etiopie a České republiky
Teď to vezměme jinak. V Etiopii pracuje v zemědělství přes 80 procent populace. A zemědělci nutně musí rozumět cyklům přírody, a že do toho cyklu musí zahrnovat i stromy, které zadržují vodu v krajině, a tím ji udržují živou, zabraňují erozi, zachraňují půdu před zničením. A tak se ptám, proč v Etiopii nejsou lidé, kteří sází stromy sami od sebe? Proč k tomu potřebují neziskovky? Protože vypěstovat strom ze semínka je… zadarmo. Jen trochu času… a trochu citu k vlastní krajině, k vlastnímu domovu.
My ovšem Etiopanům nevysvětlujeme, pouze nevysvětlujeme, že když si nechají vyprahlou zemi bez stromů, jejich země zemře, ale když do ní budou, sami, fakt sami, sázet stromy, jejich země ožije, stane se úrodnou a zmizí problém s erozí. A vlastně částečně i s chudobou. Protože když se Etiopanům řekne, že mají sázet stromy… a na to sázení se jim dají peníze, pro příště budou sázet stromy jen v případě, že za to dostanou zaplaceno. Ale oni to nedělají pro nás, rozhodně to nemají dělat pro peníze. Oni to dělají a mají dělat pro sebe.
I tady je problém
A víte co? My se potýkáme s podobnými problémy. I my těžce bojujeme s erozí, s vysycháním, s monokulturou lesů, s nesmyslností zemědělských praktik. Proč Člověk v tísni nepracuje v České republice za záchranu životních podmínek? Ano, u nás se věnuje romské minoritě, a tím z ní dělá další neschopnou část obyvatelstva. Anebo se věnuje těžké indoktrinaci ve školství, kde tlačí dětem do hlav ty jediné správné názory, které mají do budoucna tolerovat příchod milionů třeba Etiopanů, protože jejich země bude umírat, tak bude potřeba, aby za to vyškolené a přeškolené obyvatelstvo Evropy převzalo svůj díl zodpovědnosti. A to vždy v rámci hesla Wir Schaffen das. Jo jo, jasně. Léčit si svůj falešný soucit na jiném kontinentu a dělat tím z toho kontinentu další neschopnou součást populace. Na to vás užije. Jak pokrytecké.
Vložil: Štěpán Cháb