Česká novinářka unikla vraždě, přesto dál varuje před lidmi, kteří to s námi nemyslí dobře. Prý nás nečeká nic moc pěkného
09.07.2018
Foto: Facebook
Popisek: Sabina Slonková
Sabina Slonková na sebe upozornila nejen jako jedna z nejkrásnějších českých novinářek, kterou zdobí nádherné zrzavé vlasy, ale především jako vůbec nejstatečnější. Ačkoliv před několika lety jen náhodou unikla připravované vraždě, kterou na ni zosnoval bývalý pracovník ministerstva zahraničí Karel Srba, nezalekla se a dál pokračuje v odvážné investigativní práci. S kolegy rozkrývá v pořadu Zvláštní vyšetřování kauzy, o nichž naprostá většina médií mlčí, nebo o nich informuje jedině díky nim.
O své práci nedávno vyprávěla na veřejnoprávním Radiožurnálu. Hned první otázka, kterou jí položila moderátorka Lucie Výborná, byla mrazivá. V den, kdy Sabina slavila 45. narozeniny, se jí zeptala, jestli ji napadlo, že se svých narozenin nemusela dožít. Slonková odpověděla, že tyto úvahy moc nevede, protože, kdyby tomu tak bylo, musela by se svou prací okamžitě skončit. Prozradila pak, že se jí myšlenky, zda riziko, související s její prací, stojí vůbec za to, opět vloudily do podvědomí v souvislosti s vraždou slovenského novináře Jána Kuciaka.
Já prostě nechci
Zatím prý ale vždy došla k závěru, že to riziko za to stojí: „Já prostě nechci, aby o životě mém, o životě mých dětí, mé rodiny rozhodovali ti, kteří to s námi nemyslí dobře. A pokud mám nějakou sílu, nějaké schopnosti a možnosti poukázat na to, že to s námi někteří lidé nemyslí dobře, tak si myslím, že to mám udělat.“ Přesto přiznává, že taková vražda, jaká se nedávno stala na Slovensku, slouží jako varování pro novináře, aby přemýšleli u každého článku, jestli to stojí za to a jestli ho vůbec mají napsat. A u některých pak kvůli tomu může vzniknout určitá autocenzura.
Na Slovensku to ale nakonec vedlo k tomu, že se novináři spojili, nicméně vyšetřování vraždy Jána Kuciaka spěje podle ní do ztracena. Zároveň má ovšem tato děsivá vražda na české novináře dosti zásadní dopad. Právě Sabinu Slonkovou a její dva další známé investigativní novináře, Janka Kroupu a Jaroslava Kmentu, začala vyslýchat policie a nebyly to prý běžné klasické výslechy.
Sen každého novináře
V další části rozhovoru pak přiznala, že i kauzy, které sleduje ona sama, jdou do ztracena a táhnou se třeba dvacet let. Jako příklad uvedla tajemné pozadí záhadného financování ODS. Ale na straně druhé připustila, že podobné případy jsou snem každého novináře. „Zjistíte, že jeden sponzor strany je mrtvý a druhý žije na ostrově Mauricius a v životě o České republice a nějaké ODS neslyšel.“ Připomněla však, že podobné případy se týkaly všech vládních stran. „Ukázalo se, že politické strany v těch aparátech jako by měly v genech, že se s financováním podvádí.“
Největší dělení moci od roku 1989
Slonková také varovala, že nás nyní čeká největší dělení moci od roku 1989, především kvůli tomu, že se poprvé od té doby dostanou k moci díky Andreji Babišovi komunisté. „Znovu dostanou příležitost ovlivňovat naše životy. Což tedy musím upřímně říct, že kdyby mi tohle někdo řekl v devadesátých letech, tak bych mu nevěřila.“ A nechala se také slyšet, že to, co nás čeká, nebude nic moc pěkného, nicméně z pohledu novinářů to bude nesmírně zajímavá věc. Řídit se přitom bude osvědčeným pravidlem: „Dívejte se tam, kde jsou peníze“. Ostatně, na webu Neovlivni.cz se dívá velmi pečlivě. A je to děsivé čtení.
Vložil: Adéla Hofmanová