Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Každý druhý víkend nový film

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

Festivalové Vary 2018

Festivalové Vary 2018

Jako každý rok sledujeme dění na festivalu jako ostříž

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Uplynulý týden očima šéfredaktorky. A zvířátko nakonec

Zmizelí Češi

Zmizelí Češi

René Flášar pátrá po osudech zmizelých, kteří se již dávno ztratili i z policejních svodek

Sex, pivo a rokenrol

Sex, pivo a rokenrol

Rockové příběhy; ve spolupráci s časopisem Rock´n ´all

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Ubohý vrah. No, spíše blbej jak motyka. Iráčan, co znásilnil a zabil Susannu, uprchl do náruče Kurdům. Teď sedí na samotce

22.06.2018
Ubohý vrah. No, spíše blbej jak motyka. Iráčan, co znásilnil a zabil Susannu, uprchl do náruče Kurdům. Teď sedí na samotce

Autor: ČT24

Popisek: Alí Bašár, pokud se tak tedy opravdu jmenuje

Dotyčný je ve všech médiích označován za ´podezřelého z vraždy´, což je politicky korektní. K této vraždě se ale Iráčan Alí Bašár již přiznal… Ale abychom byli košer, Alí ´je podezřelý ze znásilnění a vraždy 14leté německo-židovské dívky Sussane´. Od nedělního večera 9. června sedí ve věznici Preungesheim u Frankfurtu and Mohanem; vazební soudkyně ve Wiesbadenu ho v neděli poslala do vyšetřovací vazby. Zařízení patří mezi věznice se zvýšenou ostrahou a momentálně se v něm nachází 546 vězňů, píše server týdeníku Focus. Mladík, který o sobě tvrdí, že je mu 20 let, je umístěn na samostatné cele s režimem zvýšené ostrahy. V místnosti je pouze matrace, nerezová toaleta přišroubovaní k zemi a ve stropě je zabudována infrakamera. Ta sleduje každý vězňův pohyb včetně noci. Jinak je místnost prázdná…

Jak napsaly Novinky.cz, policie současně s vyšetřováním vraždy Sussane bude prověřovat Iráčanovy další trestné činy. Je podezřelý z účasti v několika bitkách, z napadení a také ze znásilnění 11leté dívky z ubytovny pro uprchlíky. Policie tvrdí, že případy prošetřovala, ale neměla dostatek důkazů, aby mohla Bašára zadržet. Nyní se vyšetřování zaměřuje na porovnání výpovědí Bašárova a dalších svědků, jak uvedla mluvčí prokuratury ve Wiesbadenu Christina Gräf. Zjišťuje se, jakým způsobem Alí Bašár získal dokumenty. Mladík zřejmě přišel do Německa bez dokumentů během velké migrační krize v říjnu 2015. Prozkoumává se také jeho skutečný věk… Celý případ přináší několik otazníků, které postupně vyjmenujeme a na závěr pak vysvětlíme, proč Iráčan a jeho rodina se zachovali mimořádně pitomě.

Zmizeli jak pára nad hrncem

Jak šel tento kriminální případ, který v Německu vyvolal bouři odporu vůči až příliš vstřícné migrační politice, dokonce otřásl postavením samotné Angely Merkel, den po dni: Čtrnáctiletá židovská dívka Susanna F. si 22. května vyšla s přáteli do centra Wiesbadenu, ale domů se nevrátila. Matka ji druhý den prohlásila za nezvěstnou. Čtrnáctiletá Susanna F. zmizela 22. května. Ve středu 6. června našli policisté její tělo v těžko přístupném terénu v okrajové čtvrti Wiesbadenu. Ve čtvrtek policie sdělila, že se dívka stala obětí sexuálního a násilného zločinu. Podezřelý byl nejprve pětatřicetiletý Turek, později údajně dvacetiletý Iráčan Alí Bašár, oba žadatelé o azyl. První z nich byl ve čtvrtek zatčen a brzy propuštěn, ale druhý uprchl spolu se svou sedmičlennou rodinou zpět do Iráku.

Jak to provedl? Alí koupil 2. června letenky pro sebe a zbytek rodiny do Turecka. Platil hotově.  Otázkou je, kde na ně vzal peníze. Letenky ovšem byly vystaveny na jiné jméno, než byly cestovní dokumenty. „Prověřujeme, jak je to možné. Dokumenty byly v pořádku, včetně fotografií,” uvedla policie. K tomu poznamenal dobře informovaný publicista Marian Kechlibar: „Celá rodina odletěla z Düsseldorfu do iráckého Irbílu na letenky pod falešnými jmény a s provizorními papíry od irácké ambasády. Je ovšem otázka, zda náhodou toto nebyla jména pravá a zda naopak identity uvedené německým úřadům nebyly falešné. Policie na letišti údajně kontrolovala jen irácké provizorní doklady, a to podle fotografií, protože jsou psány arabsky; srovnání jmen na letenkách se jmény na dokladech úředníci neprovedli -podle vyjádření německé Bundespolizei její úředníci srovnávat jména na letenkách se jmény v dokladech vůbec nesmějí!“

Alí Bašár: Jak se doopravdy jmenuje a kolik mu ve skutečnosti je?

I to je otázka. Jak píše Marian Kechlibar, identita pachatele není úplně jistá v tom smyslu, že nevíme, jaké je jeho skutečné jméno ani věk. „ Víme, že v Německu vystupoval pod jménem Alí Bašár a že podle toho, co uvedl na svojí žádosti o azyl, je mu letos dvacet roků. Jeho rodina (otec, matka, šest dětí) přicestovala do Německa nejspíše v říjnu 2015, žádosti o azyl podala v březnu 2016 ve Wiesbadenu. Na údaje o věku, zejména jde-li o čísla pod osmnáctkou, se nedá příliš spolehnout. Před pár dny se toto téma přetřásalo v televizním diskusním pořadu Hart aber fair, kde moderátorka Isabel Schayani mluvila o tom, jak podle jejích zkušeností mladí běženci „ladí“ svůj věk  podle toho, v jaké zemi se nacházejí: v Německu je výhodné být mladší osmnácti let, ve Velké Británii se zase vyplácí mít více než 24, protože pak člověk nemusí bydlet na pokoji s dalšími. Výrazným mediálním případem byl vrah freiburské studentky Hussein K., který také uvedl úřadům, že má sedmnáct let – než se ozval z Íránu jeho otec a potvrdil, že je mu ve skutečnosti třiatřicet.“

K tomu pan Kechlibar vysvětluje: „Reálný biologický věk lze určit (v jistém rozpětí) metodami soudní medicíny, jako je rentgenový snímek čelistní kosti nebo zápěstí). Tento postup se zatím v Německu uplatňuje jen výjimečně, na rozdíl např. od Belgie nebo Rakouska. Rakouské úřady nechaly zkontrolovat polovinu údajně nezletilých běženců, kteří podali svoje žádosti o azyl v roce 2016; 41% zkontrolovaných se ukázalo prokazatelně starších osmnácti let. V Německu se o takové povinnosti teprve diskutuje. Organizace jako Červený kříž a Caritas jsou proti, protože považují nucené podrobení rentgenovým paprskům za ublížení na zdraví, tudíž neetické.“

Susanna byla Židovka, je zde též antisemitský motiv?

Legalita pobytu Alího Bašára je další položkou, která není v českých novinách moc dobře vysvětlena, vysvětluje dále Marian Kechlibar: „Jeho žádost o azyl byla v roce 2016 oficiálně odmítnuta. To ale v německých poměrech neznamená, že by byl povinen vycestovat ze země. Proti takovému rozhodnutí lze totiž podat žalobu u soudu, přičemž máte šanci cca 40%, že s ní uspějete. Správní soudy jsou samozřejmě přívalem žalob přetížené (loni v červenci jich měla na stole 283 tisíc) – tudíž tímto krokem získá běženec zase pár let k dobru, i kdyby nakonec prohrál. Bašár žalobu podal a jeho řízení ještě běží. V mezičase dostal tzv. Duldung, zvláštní právní status, při němž je běženec sice na německém území nelegálně, nemá právní nárok na pobyt, ale zároveň mu německý stát slibuje, že jej nebude deportovat, a dokonce má nárok na sociální podporu a po třech měsících i právo pracovat. Poslední potenciálně důležitý detail k věci: oběť vraždy Susanna F. byla Židovka a je možné, že o tom Alí Bašár věděl, protože Susanna F. se znala s jeho bratrem. Vražda tedy nemusela být jen sexuální, nedá se vyloučit i antisemitský motiv,“ zakončuje Marina Kechlibar. My od té doby, kdy to napsal, víme trochu více, např. že i židovské organizace v Německu nakonec jiný než kriminální motiv zamítly.

Též se v německém tisku píše o tom, že Alí řekl policii, že s dívkou byli přátelé, ale pohádali se. Susanna mu pak měla vyhrožovat, že zavolá na policii. Nakonec ji zabil, píše německý Spiegel na webu. V německé státní televizi RTL pak dodali, že Alí neměl čistý trestní rejstřík už v Iráku, byl již stíhaný za krádeže a výtržnictví, byl v hledáčku policie, hrozilo mu vězení, a tak s rodinou uprchl do Německa. Susanna za ním prý docházela do uprchlického tábora a do ubytovny, chodili na procházky po městě, povídali si, našla v něm zalíbení, připadalo jí, že je takový její ochránce... V RTL také sdělili, že matka Alího je tetovaná, což je u této skupiny obyvatel neobvyklé. Spolubydlící z ubytovny pro televizi pak vypověděli, že šlo o divnou rodinu, nikdo tam s nimi nechtěl nic mít společného.

Iráčan prchl… do Kurdistánu

Teď se konečně dostáváme k titulku, který praví, že Alí i celá jeho povedená rodinka musejí být ´blbí jak motyka´. Proč? Protože prchli do Irbílu, kde je, byť ne de iure, ale de facto kurdský stát, Kurdistán. Také ho zadrželi nikoliv vojáci, ale kurdské bezpečnostní síly, ergo policie. A Kurdové ho štandopéde vydali, hned v sobotu 8. června, německé policii, která si pro něj dojela  - letounem společnosti Lufthansa. Šlo o speciální jednotku místní policie. „Po sedmi hodinách pátrání jsme našli místo, kde se skrýval, a zatkli ho,“ prohlásil velitel policie v Dohúku Tárik Ahmed. „Jsem rád, že pravděpodobný pachatel, kterého hledá německá justice, je opět v Německu,“ řekl v sobotu večer německý ministr vnitra Horst Seehofer. Proč ho Kurdové vydali? Protože za a nemají žádný důvod být loajální k Íráku, který je masakroval po tisících, Sadám Hussein blahé paměti likvidoval kurdské vesnice bojovými otravnými plyny, za b potřebují dobrou vůli mezinárodního společenství, aby konečně jejich, fakticky již existující stát, uznalo.  

Jak napadlo Bašára, aby i se svými příbuznými odletěl z letiště v Düsseldorfu do Istanbulu a dál právě do Irbílu, které je hlavním městem autonomní oblasti Irácký Kurdistán? Patrně netušili, že Kurdové mají oblast pevně pod kontrolou. Bašár byl v Kurdistánu zatčen a prý se při policejním výslechu místním vyšetřovatelům k činu přiznal. Dieter Romann, šéf německé Federální policie, která podléhá přímo ministerstvu vnitra, pak odletěl s několika elitními protiteroristickými důstojníky do Irbílu, tam Bašára zatkl a letadlo společnosti Lufthansa s ním ihned odletělo do Německa, kde byla na podezřelého uvalena vazba a dál už to známe.

Podle mezinárodního práva spadá sever Iráku, kterému se říká Irácký Kurdistán, pod správu vlády v Bagdádu. Ve skutečnosti si ale Kurdové vládnou už mnoho let sami. Mají i svoje soudnictví, policii a armádu. Bagdád uznávají jen formálně. Před časem Kurdové vyhlásili i referendum o nezávislosti, které ji schválilo, ale nakonec samostatnost zatím nevyhlásili. Mezinárodní společenství totiž naznačilo, že by nový stát neuznalo. Což se ale může rychle změnit.

A jak to tedy se samostatným kurdským státem je?

Kurdistán v Iráku je v současné době kurdskou autonomní oblastí v severovýchodním Iráku s hlavním městem Irbíl, a jak je z tohoto případu zřejmé, Kurdové v mezích této autonomie fungují jako stát, jenž naplňuje všechny znaky státnosti. Sídlí zde kurdský parlament s premiérem, jímž je od roku 2012 Jechivar (Nečivar) Barzani, Univerzita Kurdistánu a funkční správa.

Hlavní město Irbíl

Autonomní oblast Kurdistán v Iráku nevznikala snadno a její mladá historie je více než pohnutá. Autonomie dosáhl Kurdistán v Iráku s početní menšinou přibližně 5 milionů lidí až v roce 1991 po porážce Iráku ve válce v Zálivu, ačkoliv snaha o jeho vyhlášení se datuje již do roku 1974. Ta však vyústila ve válku s Irákem, po jejímž skončení irácká vláda násilně odsunula Kurdy, přibližně v počtu 250 000 osob, do oblastí blíž k centrální vládě. O definitivní skoncování se snahami Kurdů o samostatnost se zasazoval Saddám Husajn prostřednictvím svého bratrance Alího Hasan Al-Madžída, který v roce 1988 začal Kurdy systematicky vyhlazovat i za pomoci chemických zbraní. Během šesti měsíců zničil asi 4000 vesnic, zavraždil 150 000 Kurdů a dalších 150 000 jich uprchlo do Turecka.

Referendum vyhlášené vládou autonomní oblasti Irácký Kurdistán, jehož se účastnily tři čtvrtiny kurdského obyvatelstva, skončilo sčítáním k 30. 9. 2017 poměrem hlasů jasně hovořícím ve prospěch vzniku samostatné státu Kurdů, který však odmítlo uznat Turecko, Sýrie i Írán s výhrůžkou vojenského zásahu proti nově vzniknuvšímu samostatnému státu. Kurdové se tehdy nedočkali otevřené podpory od jiných států, dokonce ani od svého tradičního podporovatele, Spojených států amerických, důsledkem čehož z vyhlášení samostatnosti muselo sejít.

Uznejme konečně Kurdistán!

Je politováníhodné, že napříč Evropou „se šušká“ o právu Kurdů na vlastní stát a o jeho užitečnosti nejen pro oblast Blízkého Východu, ale potažmo i pro Evropu, ale navzdory tomu se žádný z evropských států Kurdů v této věci nezastal. Nabízí se otázka, proč by Kurdové, navíc v oblasti po tisíce let autochtonní národ, neměli mít svůj stát, když jej mohou mít kosovští Albánci a podporu pro založení samostatného státu má taktéž Palestina? A tak Kurdové i nadále zůstávají národem v exilu na svém vlastním území.

Jediný stát, který prohlásil, že je připravený otevřeně podpořit vznik samostatného státu Kurdů, je Izrael. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu po skončení kurdského referenda vydal prohlášení, že by měl samostatný Kurdistán vzniknout alespoň na území Iráku a vyzval Spojené státy k jeho podpoře. A proč právě Izrael? Snad z toho důvodu, že jeho obyvatelé si museli projít pozemským peklem téměř dvoutisícileté genocidy, než se mohli vrátit na své původní území a založit zde stát, a proto mají pro útrapy Kurdů mimořádné pochopení?

Svět se neskládá jen z Izraele?

Dobré vztahy mezi Izraelem a Kurdy se datují do let 1940-1950, kdy vznikal samostatný Izrael. Mnoho kurdských Židů, kteří se tehdy vystěhovali z Iráku do Izraele, zůstávali v kontaktu s rodinami, které v Kurdistánu zůstaly. To bylo také příčinou izraelské podpory kurdského odboje v Iráku na začátku 60. let.

Oproti tomu se ale v Izraeli ozývají i hlasy, které před podporou Izraele varují, jako je názor generála ve výslužbě Amose Gilada, jenž se obává, že Turecko, Sýrie, Irán a Irák budou považovat Izrael za toho, kdo stojí za referendem, a tyto státy se proti Izraeli spojí. A skutečně, izraelská podpora Kurdů neprošla bez povšimnutí. Irán prohlásil prezidenta Kurdistánu v Iráku, Masouda Barzaniho, za loutku Netanjahua, který chce oslabit Irák. Turecký prezident Recep Erdogan řekl, že za snahou o vyhlášení kurdské nezávislosti je izraelská rozvědka, což je výsledkem silných pout obou vládních administrativ, kurdské s izraelskou. To ale vzápětí rázně Netanjahu popřel se slovy, že Izrael se na referendu nikterak nepodílí, vyjma hlubokých a přirozených sympatií, které Izraelci ke Kurdům chovají již po mnoho let. „Kdo uzná vaši nezávislost?“ zněla rétorická otázka Erdogana na shromáždění kurdských studentů po referendu (podle tiskové agentury Anadolu). „Izrael? Ale svět se neskládá jen z Izraele“, uzavřel Erdogan svůj přístup  k věci.

Nad Irbílem vlaje kurdská vlajka

Od těchto událostí uplynul již téměř rok a zdá se, že postoj zbytku světa se vůči kurdské samostatnosti, navzdory mnohým, ať již veřejně proklamovaným, nebo skrytým sympatiím, nezměnil. A zda bude schopen Kurdistán, v současné době, alespoň ten v Iráku, v případě vyhlášení samostatnosti, bez této podpory přežít, je více než nejisté.

Něco málo z historie

V současné době Kurdové obývají území pěti států, kde tvoří národnostní menšiny v nezanedbatelném počtu 40 milionů lidí, což z Kurdů tvoří nejpočetnější národ bez vlastního státu na světě. Historicky daná území Kurdů, která obývají již tisíce let, leží v Turecku, Sýrii, Íránu, Iráku a Arménii, přičemž v dřívějších dobách sahajících až ke starověkým indoevropským Médům v 6. století př. n. l., Kurdové tvořili na tomto horském území svůj vlastní stát, který byl rozprášen až během arabsko-mongolské invaze, kdy Kurdové byli postupně donucení přijmout islám. Dnes se názvem Kurdistán tedy myslí oblast obývaná kurdskými menšinami, nikoliv stát.

Anna Vančová, Judita Fischmannová 

 

Vložil: Anička Vančová

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace