Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Potřebovali někoho, kdo to zvládne, ale nemá nárok na popularitu. Dobré peníze, ale… Česko-slovenská herečka v rakouském muzikálu

17.06.2018
Potřebovali někoho, kdo to zvládne, ale nemá nárok na popularitu. Dobré peníze, ale… Česko-slovenská herečka v rakouském muzikálu

Foto: TV Prima

Popisek: Zuzana Mauréry u Krause

Hereckého umění slovenské herečky Zuzany Mauréry si všiml třeba náš režisér Jan Hřebejk, když jí dal hlavní roli ve filmu Učitelka, kde hrála ukázkovou socialistickou mrchu. Velká úcta byla ale cítit i od Jana Krause, který o ní ve své Show prohlásil: „Moc takových hereček, jako jste vy, není!“

Zuzana Mauréry toho vyzkoušela mnoho. Hrála všude možně, běžně se objevuje u nás, ale hrála i v Rakousku, nedaleko své rodné Bratislavy ve Vídni, kde se pustila dokonce do muzikálového herectví: „Dělala jsem tam muzikál, v jedné produkci rok a půl a potom v další produkci Marii Terezii zase dalšího půl roku. Marii Terezii jsem alternovala, hrála ji Maria Happel z Burgtheateru. Vzhledem k tomu, že měla závazky v Burgtheateru, potřebovali někoho, kdo to zvládne obstojně, ale nemá nárok na popularitu. Tak zavolali mně,“ připomněla Zuzana Mauréry. Ta po celou dobu v Show ukazovala příkladnou skromnost: „Kuriózní je to v tom, že kdyby věděli, že to hraje nějaká paní z východu a špatně, asi by se urazili. Šlo asi o 50 sezónních představení. Hlavně ty long runy muzikálové se hrají každý den a to je hrozná nuda. Jsou to dobré peníze, ale nuda je to příšerná,“ přiznala popravdě. 

Preferuje klasiku

Zuzana Mauréry nepotvrdila všeobecně pojímanou tezi, že na Slovensku se kvůli místní vřelosti cítí každý lépe: „Já si to nemyslím. Já se tady cítím v divadlech lépe. U nás je to tak, že toho, kdo přijde z té dálky, si vždycky víc váží, než toho domácího. Já se tu cítím dobře,“ svěřila se, že se jí u nás líbí. Uvedla také, že má zajímavé dělení mužů: „Rozdělovala jsem muže na holohlavé tričkáře a košilové vlasáče. Tričkáři, to jsou většinou Slováci. To závisí na tom, jaké jsou vlasové možnosti. Je pěkné, když muži mají vlasy, pokud je tedy mohou mít. Já jsem na klasiku, líbí se mi muži, co nosí košile,“ konstatovala Zuzana Mauréry. 

Slováci vstanou, tlesknou a jdou

Prozradila také, že ve slovenských divadlech jí vadí jedna věc: „U nás se publikum na konci představení postaví, oni vstanou, jednou zatleskají a jdou pryč. Asi chtějí, aby už byl konec. Češi sedí a tleskají.“ Slováci jsou ale bezesporu mnohem vřelejší ve svých projevech: „Slováci se hned bratří a pobouchávají. Oni tak prokazují úctu. To, že vás mají rádi, začnou bouchat do zad, tykat vám.“ V českých divadlech se cítí ale velmi dobře: „Chovají se tu ke mně pěkně, ptají se, jestli něco nepotřebuji. Já sem zase tak často nejezdím. Studio Dva, to je jediné divadlo, kde mám fotku z celého Česko-slovenska. V žádném slovenském divadle nemám fotku, jen zde. Sice u zadního vchodu, ale nevadí. Toho si velmi vážím.“ 

V Rakousku se květiny nenosí

Herečka Zuzana Mauréry si všímá odlišností i na rakouských scénách: „Kytky se dávají, ale zkušenost je taková, že když někomu obstarám lístek, tak přijde a ani kytku nedonese. Jinak si někdo zaplatí lístek a kytku donese. Ve Vídni bylo tohle zakázané, na jeviště nikdo kytku nedonesl. Vždy jen do šatny. Všechny dárky a vše jenom do zákulisí,“ prozradila Janu Krausovi. Vytížená herečka klidně přiznala, že v současné chvíli zase tolik hereckých povinností nemá: „Teď toho tolik nemám. Mám pár představení ve studiu L + S, dělám denní seriál, to je asi tak všechno. Dostala jsem nějaké nabídky z České televize, na to se těším.“

 

Vložil: Michaela Špačková