Jít proti trans… čemukoliv je prostě chucpe, uvědomte si to už laskavě. Komentář Štěpána Chába
komentář
15.06.2018
Foto: Klinika / Pavel Kotrla
Popisek: Jiří F. / Marie F., čili transosoba, jak si říká, na snímku v popředí (na tento queer newspeak odmítám přistoupit - má penis, je to muž, Jiří F.)
VIDEO Na začátku roku si Jiří F. zaskočil v přestrojení za Marii F. jako obvykle na Kliniku, nechvalně známý pelech levičáckého lotrovství v této republice. Poté došlo k neveřejnému obvinění ze znásilnění, kterého se měl dopustit. Podle vlastních slov se opil a znásilnil tamní feministickou progresivní aktivistku. Ta to oplakala. Na Klinice se to trochu řešilo, Jiří slíbil, že už to neudělá, že už bude hodný, že to tak nemyslel… že si vlastně nic nepamatuje, protože alkohol, víme? A tak slíbil, že se bude léčit.
Progresivní léčba došla až do června, kdy si Jiří F. zase zaskočil do levičáckého centra Klinika, opil se a zase znásilnil další svou kolegyni. Opět v přestrojení za Marii F. (jsme totiž GDPR korektní, víme?). A zase mu to prošlo. Feministky sexuálního predátora nepředaly ruce spravedlnosti, ale snaží se přes svá pokrytecká vyjádření i na tomto obludném případu převychovávat společnost. U Jirky to prostě bylo jiné, on je jedním z nás, je feministkou a ženou z přesvědčení.
Menstruaci předstírající Jirka
„S tím, že je potřeba sexualizované násilí řešit, nikoli jen v nehierarchických kolektivech, ale plošně ve společnosti, s kolektivy plně souhlasím a doufám, že byť dopis fakticky míří pouze na mé jméno a na mou osobu, dotkne se i těch ostatních, jimž je dle autorů a autorek dopisu adresován,“ píše Jirka na svém blogu jako reakci na obvinění a je z toho cítit elitářská dohoda dvou stran, které se dohodly na tom, že tématice trans… a feminismu a queer a bůh ví čeho ještě, by trestní oznámení ublížilo, bude tedy lepší, když si spolky a menstruaci předstírající Jirka vše vyříkají tak nějak bez ruky zákona. Je to jasná pozvánka do veřejného domu Klinika – za znásilnění tam nepadají tresty, posloužit si tedy může každý, kdo dlouho nezasunul. Nebo to je jinak, VIP hostem může být jen Jirka?
Slibuju a odvolávám a slibuju a odvolávám
Dlouho před znásilněními Jirka sliboval, že zahájí hormonální přeměnu na ženu. Nechá si odstranit penis, všechny známky mužství a stane se ženou. Sliboval, neudělal. Na začátku roku sliboval, že se bude léčit, aby k dalšímu znásilnění nedošlo. Neléčil se, došlo k němu. Teď slibuje, že se bude léčit. A jelikož ke znásilnění došlo již podruhé, je na zvážení, jestli svým slibům dostojí. S každým nenaplněným slibem pravděpodobnost klesá. A feministky z Kliniky tak připravují půdu pro možné další znásilnění, které Jirka jako správný aktivista společnosti předvede. Už ne na Klinice, tam už ho znají. Teď někde v parku? Ukryt za plášť tmy?
Queer a trans komunita i progresivní feministky jednají očividně v rukavičkách. Jen je škoda, že rukavičky často používají k provětrávání análních cest společnosti. A teď už i k vlastním análním cestám. Ne samotná znásilnění, ale onen pokrytecký způsob, jakým se feministky k trestným činům postavily, staví celou jejich politiku na hlavu. Mediální smršť by měla daleko omezenější prostor pro manévrování a dehonestaci, kdyby feministky podaly trestní oznámení. Na hlavu dlouhodobě jejich politiku staví i to, že do svého středu pustily obhájce a zastánce pedofilie. To už má do feminismu sakra daleko. To už je odebrání soudnosti, popření přirozenosti a doslova střelba do dětí. To už začíná být popřením samotného feminismu. Nakašlat na feminismus, to začíná být popřením samotného ženství.
Kdo je vůbec Jiří F.
Zmatený mladý muž, který na maloměstě objevil, že jej přitahují praktiky BDSM, odcestoval do Prahy, kde se jeho choutky v různých klubech mohly plně rozvíjet. A kde není Bůh, tam je vše dovoleno, jak praví Dostojevský, rozvinuly se u Jirky úchylky do všech možných dimenzí. Jal se aktivisticky zapojit do skupin, které se snaží zbořit společenské mantinely. Uznáním homosexuality (ač s ní nikdo nijak zvláštní problém fakt nemá), propagováním a prosazováním queer komunity a témat do společenské diskuse, až po jeho legendární boj za práva pedofilů, kteří jsou tak, tak nedoceňovaní a stigmatizovaní.
V rámci šetření jsem zaskočil na diskusní fórum české pedofilní komunity. Je to eklhaft. Pokrytecké milování dětí zdálky, neustálé zdůrazňování, že dítěti se nesmí ublížit a mezi tím vším pak třeba přiznání jednoho z pedofilů, že seděl u dětského hřiště, zíral zamilovaně na osmiletou holčičku, která si hrála s ostatními dětmi, popisoval její krásné pohyby, krásné tělo, rozevláté vlasy a tu nevinnost, ta jej fakt brala. Když tu holčička odběhla jeho směrem a u plotu dětského hřiště si odplivla, hned se obrátila a běžela zpátky. Pedofil, vybuzen do extáze, se nenápadně přisunul k plivanci a prostě jej slíznul. Takový orgasmus ještě nezažil, vzpomínal rozněžněle. A násilník Jirka právě takovou komunitu obhajuje. Kde není Bůh, tam je vše dovoleno.
Zloději a aktivisti
Podobné je to se zloději. Kdysi byl zloděj ve společnosti pohrdaný. Společnost jej odmítala. A teď? Zloději zastávají vysoké společenské posty a je jim za jejich krádeže tleskáno. Krádeže se stávají politickým bojem, nikoliv důvodem pro odsouzení. Stačí krást tak, že to je politickým činem. Spějeme tak do nepřirozeného chodu společnosti, kdy se úchylnost a nečestnost stávají ctností a preferovanou složkou společnosti. Já nevím, dochází tady někomu, že Jirka znásilnil dvě ženy a že ač přes své jistě upřímné omluvy obětem celou věc zneužívá pro odsuzování hyenismu společnosti a médií, které případ řeší a snaží se pochopit? Stejně se chovají i feministky, které neodsuzují Jirkovo násilí, ale právě odsudky, které na adresu feministek i Jirky přišly a chodí od společnosti.
Obě strany tak relativizují znásilnění a snaží se neustále poukazovat na to, že to společnost se chová špatně, že odsuzování násilí a snižování jeho závažnosti ze stran, které se jej dopustily, protentokrát neznásilňuje dvě feministky na Klinice, ale znásilňuje celou společnost. Poprvé se Jirka mohl seknout a se skutečnou hrůzou se před spolubojovnicemi kát. Mohli si říct – stane se. Ale podruhé?
Chvilka poezie
Ale co chtít od hysterických a exaltovaných osobností, které přes svou sebestřednost nevidí, neslyší a nechápou důsledky svých rozhodnutí. Jen se opil. Pochybuji. Následuje báseň Jiřího F., která mluví za vše. Ale pozor, je to neskutečná onanie:
Most přes noc
v které se nechci vrátit domů
spát sama konstrukt v náručí
plyšový osel vymlčuje děj
středobodem je sentiment
Come to me, sissy
obojek metafora přání
Anna čtu pozpátku
a pak se vracím středem
Discipline, punish
zpřítomněný Foucault
důkaz, že teorie
jsou taky jenom lidé
Come to me, sissy
útok na rodiny
Vložil: Štěpán Cháb