V Německu vybuchla aféra s udílením azylu imigrantům. Na sousedy čeká smršť. Přečetli jsme
04.06.2018
Foto: Facebook
Popisek: Refugees Welcome
Před časem proběhla médii informace o tom, že v německých Brémách docházelo k vážným přehmatům při udílení azylu imigrantům z Afriky a Blízkého východu. Údajně až 40 % udělených azylů padlo neoprávněně. Úředníci rozdávali azyl jako Santa Klaus. Bez ověření totožnosti, bez snímání otisků, zkrátka prakticky na požádání. Při hloubkové kontrole ale Němci narazili na další a o dost závažnější pochybení tamních azylových úřadů. Budou padat hlavy a azylovou politiku Německa to postaví možná na hlavu... Tentokráte jsme vybrali pro tuto rubriku méně známý, internetový projekt - zdroj.cz a zásadní článek jeho komentátora, Mariana Kechlibara. Má název ´Z podvodů v azylovém řízení se v Německu stal výnosný byznys´.
Kontroly odhalily, že za udílením azylu je velký byznys. O kauze informuje jako první Marian Kechlibar. Náhodné kontroly odhalily v Brémách příliš velký nárůst udělených azylů pro Íránce. A to až dvojnásobný, než je v Německu obvyklé. Původně se zdálo, že tamní úředníci měli prostě soucit s jezídskou komunitou. To by bylo pěkné, ale oni neměli. Šlo jim o prachy. „Řada osob zatažených do aféry je důvodně podezřelá z toho, že se ilegální činnosti dopouštěla kvůli hmotnému prospěchu. Brát úplatky měli tlumočníci, řadoví zaměstnanci úřadu, různí mafiánští zprostředkovatelé, ba i pár lékařů, kteří vystavovali dobrozdání o zdravotním stavu žadatelů o azyl,“ píše Marian Kechlibar.
500 euro hezky bokem
Německá advokátka dala rozhovor pro televizní stanici SWR a tam uvedla, jakým způsobem se stal z čistých úmyslů nečistý byznys. „Diagnóza posttraumatického stresového syndromu měla stát 100 eur a trvat pět minut (PTSD se dost těžko prokazuje nebo vyvrací). Advokáti si za zprostředkování takových podvodných diagnóz měli brát 300 eur. Podvodně jednající tlumočník měl vyjít na 500 eur v hotovosti,“ píše Kechlibar. A zkusme si představit deset posttraumatických stresových syndromů za den. Dobrý kšeft. Rozhodně dobrý kšeft. Ne pro Německo, ale pro právníka a tlumočníka rozhodně.
Unik e-mailů
Kauzu rozpohyboval i únik e-mailových zpráv, kde vyšlo najevo, že šéfka brémských azylových úřadů o problému věděla již v březnu 2017. Přesto nejednala. Hnůj musela rozkrýt až protikorupční policie v těchto dnech. Na kolik si tamní úředníci přišli, se snad brzy dozvíme.
„Podle čerstvého průzkumu veřejného mínění, provedeného agenturou Civey, nedůvěřuje fungování azylového a imigračního úřadu celých osmdesát procent oslovených Němců. Opoziční strany z obou stran spektra, které jsou ve Spolkovém sněmu poměrně silné, volají po ustanovení vyšetřovací komise, a vládní poslanci jim v tom jen stěží mohou zabránit. K takovému kroku je potřeba pouze čtvrtina poslanců a vláda nedisponuje blokační většinou ani přibližně,“ píše Marian Kechlibar a poukazuje tak na to, že v Německu by kauza z Brém mohla dost razantně zamíchat politikou. A to i s politikou otevřených dveří.
Merkelová mlčí
K aféře se zatím nevyjádřila pouze Angela Merkelová. A, jak konstatuje Kechlibar, je to svým způsobem styl kancléřky. Největší kauzy prostě promlčí a nevyjadřuje se k nim. Ale zároveň Kechlibar poukazuje na to, že Merkelová není v současné situaci tak pevná v kramflecích, jako v minulých obdobích a kauza jí může rázně vstoupit do plánů. Což se uvidí ve volbách v Bavorsku, které budou na podzim a kde Merkelové strana drží většinu.
+
Obyčejní Němci jsou imigranty přežraní. Jejich Refugees Welcome je mrtvé a víc než mrtvé. Lidé politiku otevřených dveří odsuzují, brání se jí, po celém Německu za nevšímavosti médií probíhají obrovské demonstrace, německá protiimigrantská strana AfD je na vzestupu a každá kauza s imigranty jí přilévá další a další voliče. A právě podvody s udílením azylů a korupční jednání azylových úředníků je pořádný kopanec do důvěry lidí ve státní složky. Věc se může přelít do radikálního odporu proti vládní politice jak otevřených dveří, tak i neinformujících médií.
-
Jo, bezpracně si nahrabat, to jednoho zláká. A zlákalo to i brémské azylové úředníky, kteří si z azylových řízení udělali druhý vedlejší příjem. To, že tím podkopali celou politiku, my můžeme brát jako velkou výhodu. Vládní proimigrantské strany v Německu v tom mohou slyšet svůj umíráček. Ale jelikož politici si z nějakého veřejného mínění dělají kulové, možná že to s ničím nepohne. Zkrátka se pojede dál, s dveřmi dokořán a se zkázou Evropy v očích.
|

Vložil: Štěpán Cháb