Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Uplynulý týden očima šéfredaktorky. A zvířátko nakonec

Zmizelí Češi

Zmizelí Češi

René Flášar pátrá po osudech zmizelých, kteří se již dávno ztratili i z policejních svodek

Sex, pivo a rokenrol

Sex, pivo a rokenrol

Rockové příběhy; ve spolupráci s časopisem Rock´n ´all

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Pojďte se bavit do koncentráku tím, jak tam mlátí lidi. Bude to čurina. Fakt. Komentář Štěpána Chába

komentář 28.05.2018
Pojďte se bavit do koncentráku tím, jak tam mlátí lidi. Bude to čurina. Fakt. Komentář Štěpána Chába

Autor: Facebook

Popisek: Sloni... vypadají nadšeně

Malé pojízdné koncentráky nám brouzdají republikou. Zvou na příjemnou zábavu. Cvičení otroci vám tam předvedou triky, které se naučili, protože měli strach. Strach z toho, že pokud se trik nenaučí, někdo je zbičuje, stluče tyčí, pustí do nich pár voltů, nedá nažrat. Poté, co vám předvedou sebe jako atrakci, zaženou je dozorci do malých klecí a takhle každý den. Když nemají vystoupení pro veřejnost, cvičí triky v „zákulisí“. Koncentráky nebrouzdají jen naší republikou. Jsou po celém světě. A my stále ještě máme tu drzost, říkat o sobě, že jsme lidé. Možná ano, ovšem v tom špatném slova smyslu.

Koncentráky mám na mysli cirkusy. Cirkusy s cvičenými zvířaty. Pohoršilo vás moje přirovnání ke koncentrákům? Snižuji tím vlastně utrpení obětí nacistického zvěrstva? Houbeles. Poukazuju tím na pokrytectví, s kterým se jdeme bavit do cirkusu, kde, jak všichni víme, jsou cvičená zvířata, která jsou nucená k šaškování (pro nás, obecenstvo, šaškování) tím, že je někdo týral. Musel a musí v nich vyvolávat strach, panický, hrůzný strach. Něco jako když se přivalí ožralý nacista do ubikace s vězni koncentráku s tím, že se jde pobavit. Vězni také začnou dělat kotrmelce, když si dozorce usmyslí. Také byste začali. Prostě byste nechtěli, aby se na vás ta zrůda zaměřila.

Když zvířata jsou blbá

Jo, jo, zvířata nezvládnou malou násobilku, nevědí kdo jsou Beatles (a to přece ví každý, vždyť jsou slavnější než Kristus), nevědí, že pod sebe se nedělá, kde to jednoho zrovna napadne. Prostě tupá zvířata, která mají sloužit nám, nadzvířatům, pro pobavení. Zkrátka něco jako v tom koncentráku. Dozorce si prostě umanul, že se budou dělat kotrmelce. Jo, jo, kotrmelce jsou fajn. Stejně jako rány tyčí, když ty kotrmelce vězeň nedělá. Nebo neumí. Však my tě to, bestie, naučíme. My tě donutíme. Aby byla nějaká čurina. Přece. Sakra.

Miluju to pokrytectví, když domácí kočičku nebo pejska hejčkáme jako vlastní pohlavní orgány, ale tygra v cirkusu necháme dělat alotria, ke kterým byl donucený násilím. Není to pokrytecké? Vlastní pohlavní orgány hejčkáme, do cizích kopeme. Jsme fakt vyvinutý živočišný druh, jen co je pravda.

Barbarství v krvi

Jde přeci oponovat – je to tradice. Vždyť už Eduard Bass psal o slavném českém cirkusu. A byla to prima knížka. A podle knihy přeci vznikl legendární stejnojmenný seriál. Prostě to patří k člověku. Je to tradice. Jó, tradice. Týrat, věznit. Já nevím, v islámu je tradicí dělat ženskou obřízku. Proč tuhle tradici nechápeme? Proč ji nepřijmeme jako přirozenou součást nás samých? Jsme lidi, přeci.

Výzva k akci pro líné

Výzev se dopouštím věru nerad a nerad i k čemukoliv vyzývám. Teď neodolám. Přistane-li ve vašem městě stan s cirkusem, zamyslete se. Opravdu se chcete vědomě a dobrovolně podílet na týrání a mučení zvířat? Opravdu chcete, aby se vaše dítě koukalo na zvířata v jejich nepřirozené poloze. Aby na zvířata koukalo jako na ponížené šašky, které ponížila jen bolest, strach, děs? Pokud ve vás je alespoň ždibec pochybností, pohnojte ten pocit. Koukněte na pár videí, informujte se o problematice. Aspoň trochu. Získejte aspoň trochu skutečných informací o tom, co vás má údajně pobavit, ač by vás to mělo dovést k zoufalému pláči. A pak, pak do toho zadělaného cirkusu prostě nejděte. Vezměte své dítě do divadla, kupte mu hračku nebo si s ním prostě hrajte někde pod stromem. Bude to lepší.

Výzva k akci pro pilné

U vás akčnějších předpokládám, že už teď štracháte na internetu a hledáte další informace. Hledejte, štrachejte. A až k vám do města přifárá cirkus, připravte si tiskárnu. Stačí tiskárna. Vytiskněte si následující velmi stručný manifest a přelepujte jím všechny reklamy, kterými na sebe cirkus upozorňuje. Případně před cirkus prostě svolejte demonstraci.

Stručný manifest pro pilné 

Týrání zvířat není zábava.

Nechceme vás v našem městě.

Týrání zvířat není zábava.

Nechceme vás ve svém městě.

Týrání zvířat není zábava.

Nechceme vás v našem městě.

Týrání zvířat není zábava.

Nechceme vás ve svém městě.

Týrání zvířat není zábava.

Nechceme vás v našem městě.

Týrání zvířat není zábava.

Nechceme vás ve svém městě.

P. S.

Původně jsem chtěl text olemovat videi s týráním zvířat při drezuře. Ale jsou skutečně nechutná. Zvídaví nechť si je najdou sami, ostatní, kterým stačí informace, nechť se přesměrují na web Cirkusy bez zvířat. Jde to, jde to i bez toho barbarského týrání. Ano, zvíře není člověk, není rozumově rozvinuté. Někteří kvůli tomu získávají dojem, že to je důvod pro jejich využití pro zábavu. Není. Je to jen důkaz naší malosti a nepochopení samotného života.

Vložil: Štěpán Cháb

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace