Štěstí a sláva, nebo beznaděj a zoufalství? Legendární kráska se nesnažila nic ututlat. Tajnosti slavných
18.05.2018
Foto: Supraphon
Popisek: Adina Mandlová
Inteligentní, vzdělaná, krásná, úspěšná… taková žena by nejspíš měla mít na růžích přímo ustláno. Namísto toho ji ale stíhala jedna pohroma za druhou. I ty nejdrsnější nakonec zvládla, a navíc se je nesnažila utajit. O některých se nyní dokonce můžeme dozvědět přímo z jejího vyprávění.
S tvrdou realitou se tatínkův rozmazlený benjamínek střetl poprvé již v sedmi letech. Zlomit se ale legendární herečka nenechala a vršila jeden průšvih za druhým. Nakonec se stala nejslavnější českou filmovou hvězdou první republiky, přesto ale stále nebyla spokojená. Život nádherné Adiny Mandlové poznamenaly milostné aféry, potraty, sebevraždy a porod mrtvého dítěte. Zažila uvěznění na Pankráci i emigraci. Zručný scenárista by z jejích zážitků dokázal stvořit hned několik celovečerních filmů. Rozhovor, který vznikl v roce 1974 v jejím domě na Maltě, nahrával Josef Škvorecký několik dnů. Záznam měl posloužit jako podklad pro knihu Adina Mandlová – Dneska už se tomu směju. Jedenáct kazet Škvorecký později věnoval Ondřeji Suchému, který podle nich napsal knihu Čemu se smála Adina Mandlová. Nyní kazety prošly čištěním a střihem a vycházejí v kompletu 3CD Adina Mandlová vzpomíná. Kromě podrobností k filmům přináší i řadu doposud neznámých informací z jejího poválečného života.
Již na počátku ztratila to nejcennější
Jarmila Anna Františka Marie Mandlová, v Německu známá pod pseudonymem Lil Adina, se narodila 28. ledna 1910 v Mladé Boleslavi v rodině váženého inspektora c. k. státních drah Jana Mandla. Nejprve mu manželka porodila tři syny, a tak byl z holčičky mimořádně nadšený. Své zvláštní jméno dostala, protože podle jeho mínění byla předurčena pro skvělou budoucnost. O její výchovu se staral výhradně otec, který ji až nekriticky hýčkal a podporoval ji v uměleckých zájmech, takže například na klavír začínala hrát již ve čtyřech letech. Doma jí museli všichni vykat, ona ale odpovídala tykáním. Jenže když jí bylo sedm let, otec zemřel na španělskou chřipku. Poměry v domácnosti se rázem změnily a Adina ztratila své postavení, což nesla velmi těžce. A hrát na klavír už měla zakázáno. Dramaticky se zhoršila ekonomická situace, a tak si matka i našla postupně několik strýčků, kteří je podporovali. Ani to ale nestačilo, a tak pořádali loupežné výpravy do zahrad a polí a pronajímali pokoje studentům.
Útěk za milencem
Když bylo Adině čtrnáct, našla si matka nového přítele, a další problém byl na světě. Muže, který nahradil noblesního tatínka, doslova nesnášela. „Potil se jako čuně a koupal se jen jednou týdně v sobotu a stříhal si nehty u nohou před večeří u jídelního stolu. Ale protože byl primitiv, byl asi moc dobrý v posteli a já je často oba slyšela hekat z ložnice, což mi zhnusilo sex, že jsem byla po dlouhá léta frigidní,“ přiznala po letech. O nejhorší zážitek se ale přičinila její matka. Předčasně vyspělá dívka chtěla už v patnácti přijít o panenství co nejdřív. Než se tak ale skutečně stalo, dovlekla ji matka na prohlídku k ženskému lékaři. Následoval útěk z domova za milencem do Olomouce a první milostný zážitek: „Byla to celkem bolestná zkušenost a já se divila, co na tom vlastně lidi mají a zda to vůbec stojí za to,“ posteskla si. Navíc ji po neslavném návratu domů čekalo opovržení, takže ponižující situaci řešila dalším útěkem.
S Oldřichem Novým v roce 1939 v legendární komedii Kristián (foto - archiv/Supraphon)
Vyloučena pro špatné chování
Matka si s ní nevěděla rady, a tak otčím rozhodl, že bude platit lyceum v Paříži. Tam se Adina sice naučila vařit a zdokonalila francouzštinu a němčinu, připadala si ale odložená jako balík, takže se zase začala bouřit. Velmi rychle se učila všem kouzlům života, v sedmnácti poprvé otěhotněla a rozhodla se situaci řešit ‘elegantně‘ – potratem. Jenže gynekolog provedl zákrok při plném vědomí. „Bolest to byla šílená. Slibovala jsem si, že už nikdy, nikdy si s nikým nic nezačnu, protože to za ten trest, který následuje, nestojí.“ Naivní předsevzetí jí ale dlouho nevydrželo, dál hledala a pokračovala ve střídání milenců. „Ale naprosté uspokojení jsem nenašla. To až mnohem později.“ Po dvou letech byla z lycea vyloučena pro špatné chování a začala se věnovat herectví.
Nebezpečné hrátky se smrtí
První pokus dopadl katastrofálně, ve filmu Diagnóza X byla vysloveně špatná. „Jako herečka jsem byla ubožák,“ prohlásila. Naštěstí se za ni přimluvil Hugo Haas, který byl později čtyři roky jejím milencem, a herecké eso z ní nakonec udělal. Brzy se stala zbožňovanou hvězdou a pokračovala v bohémském životě. Po roce 1939 chodila s Fredem Scheinerem-Svítilem, jenže ji opustil, a tak se pokusila o sebevraždu. V roce 1941 otěhotněla s německým přidělencem barrandovských ateliérů Willy Söhnelem, prozřetelně ale raději podstoupila potrat. Miloš Havel jí dokonce kvůli zákroku navýšil honorář. Obrovský skandál rozpoutala autonehoda, při níž s kamarádkou Bertou srazily seniora, kterému vůz rozdrtil nohu o sloup. Silný diabetik nakonec zemřel a o Mandlové se psalo jako o cynické herečce, přestože řídila Berta. Na počátku války se zase šířily pomluvy, že chodí s říšským protektorem K. H. Frankem, a zoufalá kráska se pokusila otrávit. „Naživu jsem zůstala jedině proto, že jsem vypila skoro celou láhev whisky, a v bezvědomí jsem pak vyvrhla většinu prášků, které mě měly zabít,“ přiznala ve svých pamětech. O sebevraždu se později pokusila ještě několikrát.
S Heinzem Rühmannem v roce 1943 ve filmu Svěřuji ti svou ženu (foto - repro Ufafilm/Stockholm)
Manžel-sebevrah
Pošramocenou reputaci se pokusila napravit v roce 1943 sňatkem s malířem Zdeňkem Tůmou, brzy ale zjistili, že se k sobě nehodí, a žili jako sourozenci. Přesto Tůma nedokázal překousnout její divoký životní styl. Nebylo tajemstvím, že si užívá milence i milenky, a šuškalo se o údajných pletkách s hercem Šmeralem. Psychicky labilní umělec vyřešil osobní i manželskou krizi sebevraždou. Po jednom z divokých večírků ho Adina našla doma mrtvého a zhroutila se. Lásku nakonec opravdu našla o pár měsíců později v náručí Vladimíra Šmerala a v roce 1944 s ním otěhotněla. Zjistila to, právě když ho Němci odvlekli do koncentračního tábora, protože byl ženatý se Židovkou. Když Adina později v jednom z dopisů zjistila, že Vladimír plánuje i další život se svou ženou, ze stresu potratila. „Před Vánoci mě převezli záchrankou do nemocnice, a tam jsem ve velkých bolestech a za velké horečky porodila mrtvou holčičku,“ přiznala. Další děti pak už mít nemohla.
Konec ze dne na den
Tak rychle skončila po osvobození její kariéra. Byla obviněna z kolaborace a uvězněna na Pankráci. Během výslechů údajně udávala kolegy a dochovaly se záznamy, jak policii vykládala, že Lída Baarová měla poměr s Goebbelsem a pracovala pro gestapo. Oldřich Nový se zase podle ní stýkal s esesáky. Je ale otázkou, zda jsou vůbec pravé, či zda nebyla k výpovědím přinucena. Na Pankráci zažila nejednu krušnou chvilku, dokonce jednou unikla jen o vlásek veřejnému lynči rozvášněného davu. Přesto ale neztrácela glanc, takže v novinách vycházely fotky vysmáté a hrdé krásky, byť ve vězeňských teplácích. Nakonec byla propuštěna pro nedostatek důkazů. Byla ale odsouzena k pokutě a vyloučena z herecké obce. U žádné z přidělených prací dlouho nevydržela, a tak si přilepšovala prodejem šatů a šperků. Pohybovala se v podřadné společnosti a strádala.
Jediná fotografie, která se dochovala z její návštěvy Československa v 60. letech, s věnováním herci a spisovateli Bohumilu Bezouškovi (foto - repro/archiv B. Bezoušky)
Brala, co se naskytlo
Není divu, že ve své situaci už nápadníky dlouho nepřebírala a využila první příležitosti. Na podzim 1947 se provdala za pilota RAF Josefa Kočvára alias Joe Knighta, čímž získala britskou státní příslušnost a anglický pas, a krátce po únor 1948 Československo nadobro opustila. „Celou cestu v letadle jsem probrečela,“ přiznala ve svých vzpomínkách. Zřejmě šlo opravdu o účelový sňatek, protože se vzápětí rozvedli a krátce nato se Adina znovu provdala, tentokrát za britského boháče Geoffreyho, s nímž ale nakonec také žila jen krátce. Znovu nastartovat kariéru v zahraničí se jí už nikdy nepodařilo, protože ji pomluvy dostihly i v Londýně, takže se už mihla jen v několika menších rolích. Životní oporou se jí stal v pořadí čtvrtý manžel, homosexuální módní návrhář Ben Pearson. Vzali se v roce 1954, snažili se společně podnikat a v posledních letech života se poměrně často stěhovali.
Hořké konce sladké star
V 60. letech se několikrát objevila v Praze, dokonce začala zkoušet hlavní roli v muzikálu Hello, Dolly! v Hudebním divadle Karlín, ze spolupráce ale nakonec sešlo a na jevišti zářila místo ní Nelly Gaierová. Adina se vrátila ke skromnému životu s manželem v Anglii, později na Maltě a v Kanadě. Po převratu v roce 1989 plánovala další návštěvu vlasti, už to ale nestihli. V roce 1990 Ben zemřel a Adina se konečně vrátila domů až na jaře 1991 s jeho urnou. Z Kanady dorazila stará, unavená a zatrpklá dáma, trpící nespavostí a depresemi, které zbývaly dva měsíce života. Přesto přijala nabídku Ondřeje Suchého k natočení dokumentu, k tomu už ale nedošlo. Nejprve zamířila do Karlových Varů k švagrové Vlastě Mandlové Karbanové, její zdravotní stav ale byl velmi vážný, a tak byla umístěna na zámek Dobříš. Naposledy před kamerami při premiéře filmu Tankový prapor, do nohou si ale musela nechat napíchat injekce, aby vůbec mohla chodit. Po pár týdnech utrpěla mozkovou příhodu a po krátké hospitalizaci na chirurgickém oddělení zemřela 16. června 1991 v příbramské nemocnici.
Vložil: Adina Janovská