Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
MFF Karlovy Vary 2019

MFF Karlovy Vary 2019

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i drsná kritika

Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Každý druhý víkend nový film

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Maminkám k svátku, konopnou oprátku? Komentář Štěpána Chába

komentář 13.05.2018
Maminkám k svátku, konopnou oprátku? Komentář Štěpána Chába

Autor: Facebook

Popisek: Děti na trůnu

Moje stará sousedka s pěti odrostlými dětmi se nechala před nedávnem slyšet: „Ty debile, čtyři děti si teď může dovolit tak leda Babiš, ty ne.“ A stejně je mám. Čtyři děti, které začaly bloudit světem se mnou a mou krásnou paní v závěsu. Dovolit si je ale nemůžeme. A tak sousedka vlastně pojmenovala problém doby. A nemlčela, dodala: „V týhle době bych nechtěla bejt mladá a starat se o děti, nezvládla bych to.“

Mohl bych udělat článek o neúctě k rodině, o upozaďování rodiny, o ničení významu rodiny, o snižování role matky, o pomateném feminismu, o nesmyslnosti nároků na matky, o samotném ponižujícím pocitu, který v matkách společnost buduje. Mohl bych rozpsat, co říkala moje sousedka, která prostě nechápala, že mít děti stále ještě jde. Mohl bych, ale víte co, uděláme si ten Den matek hezký.

Volání z koncentráku

V koncentračních táborech (ale že jsem začal na pozitivní notu, že?), když se zhaslo a vězni mohli začít snít, ozývalo se mezi sténáním a chrápáním jedno slovo pravidelně a ve všech jazycích. Maminka, máma. Vězni blouznili o návratu k mamince, k bezpečí, k lásce. Všichni tak ve svých slabých chvilkách skončili. Nepřítomnost lásky, soucitu a života vůbec si nahrazovali tou nejzákladnější a nejdůležitější zkušeností s láskou. Tedy s maminkou, mámou, matkou, matičkou. Volali po ní, toužili po ní, chtěli se obklopeni zvěrstvy schoulit do náruče člověka, který to bebí vždycky pofoukal. Ne proto, že by musel, ale protože vás prostě nesobecky miloval. Nic důležitějšího a krásnějšího v životě člověka není.

Mateřská láska

Mateřská láska formuje člověka, přijímá jej do světa, ukazuje mu tu krásu, kterou svět může nabídnout, a sem tam také nabízí. Matka je jediný člověk v životě prakticky každého, který nezklame, nezradí, nepodrazí, naslouchá a slyší. A hlavně, odpouští. Dává naději, že to není až tak beznadějné. Před matkou není ostuda brečet, protože bude brečet s vámi. Nebude brečet proti vám, nebude se slzám vysmívat, nebude „dělat závěry“. Prostě člověk, který je vždycky na vaší straně. V těch zásadních životních záležitostech. Ne v tom, na který televizní program budete koukat, to může nastat řež jako z Kill Billa.

Otcovská láska

Z pozice obhájce mužského pohlaví jsem nucen učinit dodatek o lásce otce. Láska matky je nádherná a svou povahou nekritická. Láska otce je jiná, neméně důležitá. Ukazuje dítěti svět, ukazuje mantinely, dává mu charakter, sebevědomí i svědomí. Otec v sobě musí lásku k dítěti najít, vybudovat si ji. Jeho láska není nekritická a vidí každou chybu. Ale stejně jako mateřská láska, dočká se člověk od otce odpuštění, sem tam. Láska otce není automatická a ani harmonická. Až se zdá, jako kdyby si ji měl člověk zasloužit, snažit se o ni, usilovat. Protože jeho hrdost je pak hrdostí člověka na sebe sama. Věta „Ty už nejsi mé dítě“ je od matky zničující lidsky, od otce existenčně.

Poklona, bez které to nejde

Nejde vymyslet způsob, jak se poklonit údělu matek. Je nádherně děsivý a určuje člověku život, čímž ho určuje celé společnosti. Žena je středobodem světa a do detailu to dokáží pochopit jen nemnozí básníci, kteří se snaží popsat lásku slovy natolik krásnými, až vhání slzy do očí. Jsou takové básně. Jsou takoví básníci. Žena je chrám člověka. Mateřství tomu chrámu bere chlad a dává mu smysl.

Vložil: Štěpán Cháb

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace