Objevili sedmý kontinent. Bájnou Atlantidu z plastového sajrajtu. Ale je tu naděje... Komentář Štěpána Chába
komentář
04.05.2018
Foto: World Press Photo / Kadir van Lohuizen
Popisek: První cenu v kategorii Životní prostředí (série) získal v prestižní soutěži World Press Photo Kadir van Lohuizen: Země odpadků. Lidé produkují čím dál více odpadků. Podle odhadů Světové banky je to až 3,5 milionů tun denně, desetkrát více než před sto lety. Světové ekonomické fórum odhaduje, že v roce 2050 bude v oceánu tolik odpadků, že jeho váha se vyrovná váze všech ryb, které v něm žijí. (Soubor Lohuizenových fotografií zachycuje odpadové hospodářství v různých metropolích světa.)
Obrovská hromada plastového odpadu brázdí Tichý oceán. Jeho velikost je šílená. Na jeho plochu bychom mohli poskládat 48 Českých republik vedle sebe. Osmačtyřicetkrát větší, než naše republika. Na toto místo patří plný valník vykřičníků. Zásadní je, že se nejedná „jen“ o tašky plující po hladině. Příroda se snaží s náporem naší zhovadilosti vypořádat, tak plasty rozkládá. Což znamená, že do hloubky 30 metrů pod hladinou jsou tuny mikročásteček plastu. A to je olbřímí zátěž na životní prostředí, jehož dopady pocítíme všichni.
Každý rok přibude do oceánů odhadem až 8 milionů tun odpadu. Jedna mikrotenová taška přitom váží pár gramů. V mořích a oceánech je až 51 bilionů mikročástic plastu. Smrt kvůli plastům v mořích a oceánech najde každoročně až milion mořských ptáků, 100 tisíc mořských savců a ryb nepočítaně. Zásadním problém jsou rybářské výpravy, které do vody zahazují poškozené rybářské potřeby. Sítě, které pak permanentně odchytávají stovky a tisíce zvířat, která následně trýznivě a velmi pomalu umírají. Rybářské sítě a podobný rybářský herberk tvoří až 10 % plastového odpadu v mořích a oceánech.
Jsme prasata
Světový oceán, vzhledem ke své rozloze, zachytává asi 85 % slunečního světla a tepla. Působí proto jako velmi významný regulátor teploty a zabraňuje výkyvům teplot na povrchu planety. Má zásadní vliv na biosféru a život na Zemi. Světový oceán váže velkou část oxidu uhličitého. Fytoplankton je zdrojem až 50 % kyslíku. A my do tohoto sakra sofistikovaného systému na udržení života na Zemi hodíme kelímek od kafe, protože odpadkový koš je 100 metrů daleko. Kdo by se harcoval takový flák cesty kvůli blbému kelímku, že jo.
Svítá na lepší časy?
Lidé jsou nepoučitelní. I kdyby se jim řeklo, že jediným kelímkem, který odhodí, zabijí celé lidstvo, do několika minut ten kelímek z ruky nějakého ňoumy odlétne. Cesty Boží jsou ovšem nevyzpytatelné. Minulý rok objevil amatérský biolog a včelař zvláštní věc. Housenky zavíječe voskového mu prožraly igelitku. Proběhl výzkum a mnohé nadchla představa, že právě tyto housenky zachrání planetu. Protože plast prostě sežerou.
Ale nadšení se trochu mírní tím, že housenek by musely být miliardy, aby bylo zlepšení citelné. Jasně, namnožit se jistě dají, ale pokud se přistoupí na tuto metodu, může dojít na druhou stranu k opačnému problému – jak se proboha zbavíme zavíječe voskového, který bude všude a může znamenat problém pro ekologickou rovnováhu. A právě o ohrožení zavíječem voskovým mluví i studie, která zkoumala možnost nabídnout k obědu zavíječům naše igelitky.
Zavíječ voskový klade vajíčka do stěn včelích úlů. Larvy se následně zavrtají do včelího vosku a živí se jím. Přemnožení zavíječů by tedy vedlo k tomu, že by pravděpodobně vymřely včely. Jak je ten svět složitý.
Další naděje - Boyan Slat
Boyan Slat je třiadvacetiletý génius. Projekt na čištění oceánů jej začal zajímat v 16 letech při potápění v Řecku. S kamarádem byli nadšeni z množství krásných medúz, které pluly okolo, dokud jim nedošlo, že to jsou plastové tašky. Už v 17 letech pak představil veřejnosti svůj projekt Ocean Cleanup. V 19 letech pak založil stejnojmennou společnost a získal 2,2 milionu dolarů přes fundraising (něco jako náš HitHit, získávání finančních prostředků od lidí). Do dnešního dne získal přes funraising téměř 40 milionů dolarů. Přispěli mu jak obyčejní lidé, tak i firmy, převážně pak novodobé firmy ze Sillicon Valey. Zvláštní je, že vlády a státy peníze neposkytly.
Boyan Slat, původem Chorvat (foto Facebook)
Na jakém principu Boyan Slat jede?
Jde o výstavbu 24 sběrných stanic uchycených k mořskému dnu. Stojí na hladině uprostřed mořských proudů, které plastový odpad redistribuují po hladině. Kolem stanic jsou speciální vodní stěny, které plast zachycují a směrují do kontejneru sběrné stanice. Při naplnění kontejneru je vyslán signál lodi, která plast převezme a převeze na pevninu k recyklaci. Ač je problém s nekonečným množstvím plastů v mořích a oceánech alarmující, tak právě Boyan Slat a jeho projekt by mohl být řešením. První stanice bude spuštěna v polovině tohoto roku. Do roku 2020 by měly stát všechny plánované stanice. A autor projektu tvrdí, že do pěti let bychom mohli mít oceány a moře relativně čisté. Nic není beznadějné.
Vložil: Štěpán Cháb