Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
MFF Karlovy Vary 2019

MFF Karlovy Vary 2019

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i drsná kritika

Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Každý druhý víkend nový film

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Dobrý hospodář nemá dluhy. Zato každý Čech, včetně kojenců, dluží 161 tisíc. Komentář Štěpána Chába

komentář 25.04.2018
Dobrý hospodář nemá dluhy. Zato každý Čech, včetně kojenců, dluží 161 tisíc. Komentář Štěpána Chába

Autor: Facebook

Popisek: Andrej Babiš

Za první čtvrtletí stoupl státní dluh o 87 miliard. Každý z obyvatel tak prý dluží něco přes 161 000 korun. Dluh stoupal víc, než za první čtvrtletí minulého roku. Celkově teď Bůh ví komu dlužíme 1,712 bilionu korun. Přičemž je nutné zdůraznit, že naše ekonomika přinejmenším poslední tři roky stoupala. Tvrdili. V předchozím volebním období, kdy byl ministrem financí Babiš, dluh nerostl, stagnoval, nebo i klesl. Ale můžou za to Babišovy úspory v investicích a pobídkách (princip – teď ušetřím, ale v budoucnosti na to šeredně doplatím).

A ač Kalousek a spol. tvrdí, že jejich pravicové smýšlení vede cestou utahování opasků a šetření k prosperitě a snižování státního dluhu, při pohledu na růst dluhu v uplynulých letech lze konstatovat setrvalý pohyb směrem nahoru. A to ať ministra financí dělá kdokoliv z jakékoliv politické strany. Ministři financí jsou zkrátka dokonale nekompetentní a neschopní, protože zadlužují státní kasu rok co rok. A je to v pohodě. Prostě se v médiích provětrá informace, že každý obyvatel republiky, včetně novorozenců, dluží 161 tisíc korun. Promiňte, nedlužím, to vy, ministři financí, jste takoví šlendriáni, že vedete republiku do budoucnosti bez budoucnosti. Plaťte, vnoučci a pravnoučci, já chci nachytat politické body pro svou stranu pro příští volby.

Naprosto zvrácený systém vlády politických stran

Je to zcela jednoduchá úvaha – pokud je politický systém postavený na soutěži politických stran, začnou politické strany u vlády logicky dělat takové kroky, které jim zaručí první místo v dalších volbách. Podobni ufuněným atletům se snaží u voleb protnout cílovou pásku jako první. A co k tomu vede? Podlézání, uplácení, úlitba voličům. Kroky, které si je mají získat. Pravicové strany získávaly dost hlasů po revoluci, protože lidé se těšili na bohatství, prosperitu. Když ta nepřišla, začaly nabývat vrchu levicové strany, které měly donést sociální jistoty do toho marasmu kapitálu. Ovšem ani ty nic takového nedokázaly. A tak nastupují strany protestní. A to jak ANO, tak i SPD nebo Piráti. Strany, které se vymezily.

Nastává tak nová naděje bez naděje. Babiš i SPD slibují nesplnitelné. Začínají vyprávět pohádky a lidé je chtějí poslouchat. Ale je to jen další touha po tom, abychom se měli, no, tak nějak dobře. Pohádky ovšem mají dobré konce, protestní strany takový konec garantovat nemohou. Sliby, které nejde splnit, nás nedovedou ke kýžené spokojenosti, ale k o to větší nespokojenosti. Další fází je pak přechod k autoritářství. Návrat k pravicovým nebo levicovým stranám? Neproběhne. A že bychom vydrželi se stabilitou u politických stran, které slibují aniž by byly schopné byť jen část slibovaného splnit? Nehrozí. Jejich prázdnota pukne, vyplave na povrch. Protože nedokáží dát lidem to jediné, po čem prahnou – klid a spokojenost.

Společnost bohatne

Společnost jako celek bohatne. Ale nutné je vždy poukázat na skutečnost, že zároveň s bohatnutím společnosti rapidně narůstá v té samé společnosti počet chudých, kteří nemají před sebou žádnou budoucnost. A takovým už je, upřímně řečeno, u prdele nějaké volání po svobodě a demokracii. Touží totiž konstantně po klidu a spokojenosti a toho se jim nedostává ani co by se za nehet. Pravicové strany jim berou peníze z rukou hned, levicové jim je berou z budoucnosti a ty protestní už jen slibují, že brát nebudou a berou jak teď, tak i z budoucnosti. Problém je zřetelně vidět v historickém srovnání. Vláda Výmarské republiky byla neschopná, rozhádaná, lidé pod její knutou trpěli chudobou, pohled do budoucnosti byl zastřený výkaly politických stran tehdejší doby, které nedokázaly Němcům dát to jediné, po čem toužili, tedy klid a spokojenost. A pak přišel Hitler, nabídl lidem pohádku a oni si jí chtěli poslechnout do konce.

Zatím slyšíme jen o tom, jak je to horší a horší. 161 tisíc korun dluhu za neschopnost politiků. Výhled? Vidí v budoucnosti někdo nějakou větší naději na změnu? Na postup kupředu, ke klidu a spokojenosti? Snad jen chorobný optimista. Ale toho by měli izolovat, aby lidem nezpůsoboval záchvaty psotníku.

Vložil: Štěpán Cháb

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace