Facebook šmíruje všechny soukromé zprávy, protože… terorismus. Komentář Štěpána Chába
komentář
09.04.2018
Foto: Facebook
Popisek: Mark Zuckerberg, zakladatel Facebooku
Tak nám to Zuckerberg pěkně vysvětlil. Všechny soukromé zprávy, které napíšete přes facebookový messenger, jsou sledované automatickým softwarem, který podezřelé chování nahlásí zaměstnanci Facebooku. Ten pak může nahlédnout do vaší soukromé korespondence a případně ji celou smazat. To když bude dobře. Jako důvod uvedl Zuckerberg jediné, dají se tak vysledovat teroristické buňky. Uf. Tak jo.
Dejme příklad. Jednou k ránu někdy v budoucnosti se až nekřesťansky praštím do hlavy o futra. S rostoucí boulí a klesající inteligencí ve mně vzroste i touha konvertovat k nejmenovanému náboženství. No no, oficiálně se mu prostě náboženství říká. Usazen v mešitě mi pak přijde jako dobrý nápad to, co na mě křičí ten chlap v turbanu. Smrt nevěřícím psům, rozšvihat ty kojoty na atomy. Nuže dobrá. Spojím se s několika podobně smýšlejícími a co uděláme?
Na Facebooku
Podle Zuckerberga zaběhneme na Facebook a budeme o akci na rozmetání nevěřících kojotů krafat. S vědomím toho, že Facebook sleduje všechno. Ví se to, Facebook prostě sleduje. I my, praštění o futra, to přinejmenším tušíme. Zuckerberg ovšem předpokládá, že jsme se my, praštění o futra, nepraštili pouze o futra, ale o něco natolik nosného, že jsme ztratili poslední špetku soudnosti.
Pokud bych se dostal z vlastního přesvědčení do teroristické skupiny, nejdu na Facebook. Nejdu ani na Skype. Ani na Google. Možná použiju, když už bych musel, šifrovaný e-mail. Rozhodně ne šifrovaný e-mail zadarmo, hezky bych si zaplatil, pro jeho použití bych použil anonymizovaný prohlížeč. Přesto bych u toho tušil, že i taková překážka není pro sběrače dat… překážkou. Pokud bych mohl, dám vždycky přednost offline režimu, dám si schůzku někde v lese a jako podmínku setkání si dám zákaz telefonů. Protože nesleduje jen Facebook, ale téměř všechno, co má v sobě byť i jen nějakou otlučenou diodu. Pokud bych si hrál na teroristu, chovám se sakra obezřetně. Pokud bych plánoval najet do davu lidí někde na náměstí, nedělám z toho na Facebooku událost.
Kdybych se měl stát verbířem nových teroristů na Facebooku, choval bych se stejně obezřetně. Nalákat obecnými řečmi, ty skutečné řeči pak vést v offline režimu, tedy někde v lese, na parkovišti, při nákupu v marketech. Bylo by hloupé si myslet, že skuteční teroristi jsou natolik praštění o futra, že by všechny své plány šeptali Zuckerbergovi přes odposlouchávaný messenger.
Terorismus jako páka proti právům na soukromí
On ten terorismus se stal výbornou pákou na zeštíhlování práv na soukromí. Nejde u něj primárně o ochranu před terorismem, ale právě o to zeštíhlování práv na soukromí. Vzpomeňme Edwarda Snowdena. Všechno je v hledáčku. Program Skype ukládá fotky volajících, přiřazuje je v databázi ke každému jednotlivému. Prakticky o každém je vedena složka. E-maily jsou projížděny, sledovány. Microsoft i Apple jsou výkladní skříní osobních dat. Google a Yahoo jsou neustále pod drobnohledem. Telefony jsou běžně odposlouchávané. Smartphony? To je jako nosit si v kapse svého osobního estébáka, který na vás vyžvaní všechno. Propojení auta nebo domácnosti s internetem? Nový módní trend. A úplně nevinný? Ztuha. Sběr dat probíhá nezávisle na tom, jestli je ten který člověk z něčeho podezřelý.
Já nic špatného nedělám
Ano, a tady může nastat pauza vyplněná zvoláním – ať si sledují, já nic špatného nedělám. Nu, má to pár svých rovin, které jsou tímto zvoláním popřené. Předně – stabilní společnost. Žijeme ve zdánlivě stabilní společnosti, kde není potřeba se nějak akutně bát represivních složek státu. To samé si ovšem říkali i lidé před první a druhou světovou válkou. Kdyby měl Hitler v ruce to, co mají v ruce nyní oni (ano, ti mýtičtí oni), nejspíš bychom doteď skutečně žili v tisícileté třetí říši.
Jak z toho alespoň trochu ven. Nepoužívejte internet. Odpojte se. Fajn, to je ale blbá rada. Výborně, nesdělujte o sobě nic osobního. Facebook není váš deníček, vždy se na něj připojujte s vědomím toho, že se přihlašujete dobrovolně na výslech u estébáka. Vše co řeknete, napíšete, nebude zapomenuto. Nepoužívejte nic chytrého. Chytrý telefon o vás odesílá data. Kde jste byli, kde jste, s kým mluvíte, co říkáte, co jste zač. Chytrá domácnost? Nikdy se do takové zhůvěřilosti nenechte zlákat. Chytré auto? Jako napíchnout si štěnici. Blbý telefon, blbá domácnost i blbé auto. GPS? Hoďte ji z okna, kupte si mapu. Minimalizovat svou stopu na internetu
Podle systému je teď každý z nás sprostý podezřelý. A už jen to by nás mělo varovat. Protože každý sprostý podezřelý se v budoucnosti může stát sprostým obviněným. Jistě, drtivá většina z nás je nedůležitá, nezajímavá. Interesujeme systém jen tím, aby nám mohl o to víc zacílit reklamu. Ale to nemusí trvat věčně. Prostě nemusí.
Španělsky snadno a rychle
Na závěr malá osobní zkušenost. Známý se jal učit španělsky. Zakoupil si CD do auta, ne na internetu, v obchodě. Poctivě si tři dny CD s lekcemi španělštiny při cestách pouštěl. Čtvrtý den se mu na Googlu i Facebooku začaly ukazovat reklamy na kurzy španělštiny, dovolené ve Španělsku, cestovní kanceláře, které jej zavezou do Španělska, na španělské pochoutky, restaurace a tak podobně. Nutno dodat, že auto má blbé, že se na internetu nezmiňoval o tom, že by začínal se španělštinou. Nic. Došlo k jedinému, při cestě autem a poslechu CD na sedačce spolujezdce ležel chytrý telefon. Lidi neblbněme, udělali nám módu z přístrojů, které nás mají svázat. Skákat jim na to, je hloupé. Prodejte chytré telefony, kupte si v bazaru nějaký echt blbý za dvě stovky. Nesdělujte na Facebooku, kdy vstáváte, kdy jdete kadit, kde jste a co jedli. Chovejte se na internetu jako na veřejnosti. S davem cizích lidí na nádraží také nesdílíte své osobní prohry.
Vložil: Štěpán Cháb