Dvakrát potrestaní. Nejsme nepřizpůsobiví, proč nás tedy trestáte stravenkami, ptají se senioři
06.03.2018
Foto: Facebook
Popisek: Úřady práce se rozhodly trestat chudé a nemocné
Úřady práce začaly od prosince část dávek pro sociálně slabé vyplácet ve stravenkách. Pro lidi z měst to není takový problém, ale pro lidi z vesnic se stravenky staly další dimenzí chudoby. Proč? Protože nemají možnost stravenky na vesnici využít. Žádné obchody stravenky mnohdy nepřijímají. Lidé začínají tedy stravenky prodávat pod cenou překupníkům. Co s tím udělá stát? Nejspíš své stanovisko přehodnotí.
Lidé, kteří jsou v evidenci úřadu práce déle než půl roku od prosince začali dostávat dávky částečně ve stravenkách. A to ve výši 35 až 65 %. Pro mnohé je to problém, protože z dávek platili nájemné nebo platbu za elektřinu. Systémem stravenek se tak dostali do těžké situace. A pomohl šedý trh. Překupníci, kteří stravenky začali vykupovat silně pod cenou. Nejvyšší marže za jednu stravenku se tak dostala jen na 60 % její faktické hodnoty.
Malé obchody mimo hru
Na problém upozornila Platforma pro sociální bydlení a senátorka Renata Chmelová. Ta k věci pro Novinky.cz uvedla: „Stravenky často berou jen dražší obchody a lze jich najednou utratit jen omezené množství, takže nelze udělat jednou za čas větší nákup. Některé základní potřeby za ně navíc nelze koupit vůbec, takže jsou lidé nuceni je pod cenou prodávat u překupníků.“
Rodina v nesnázích
Jako příklad pak ukazuje mluvčí platformy Milan Špaček případ ženy samoživitelky, které byla vyplácena dávka ve výši osmi tisíc měsíčně. Po zavedení stravenek je jí vyplácených pouze pět tisíc, zbytek pak ve stravenkách. Ty je nucena prodat pod cenou překupníkovi, protože téměř pět tisíc ji stojí jen nájem. Špaček tímto příkladem ukazuje, jak je systém stravenek nedomyšlený a v důsledcích jen škodí adresátům pomoci.
Trestáme již potrestané
Předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása popsal nesnáze se stravenkami i z jiné strany: „Někteří lidé do práce chodit nemohou, protože je nikdo nechce přijmout kvůli jejich hodně špatnému zdravotnímu stavu. Problém mají i matky pečující o postižené dětí, ale i lidé, kteří pečují o své rodiče na stáří.“ Vyzvedl tak absurditu stravenek, které dopadly i na seniory nebo lidi, kteří jsou dlouhodobě v nemocnicích. Senior často nemá žádnou možnost dostat se do většího obchodu, který bere stravenky. Jejich lokální malý obchůdek na vsi stravenky nebere. Co pak může senior dělat? Obrátit se na sousedy s prosbou, zda by od něj stravenky neodkoupili. Nebo se obrátit na překupníka, který jej ovšem obere. Kdo na to vydělá? Nikdo. Snad jen ten překupník.
Platit služby stravenkami? Jak?
Senioři i postižení si zároveň stěžují i na to, že je pro ně placení stravenkami ponižující. Jde o to, že je vlastně na blahovůli té které pokladní, zda uzná nakupujícímu například kosmetiku placenou stravenkami. Stravenky od úřadů práce jsou přitom jasně rozlišitelné, takže pokladní si zákazníka zařadí do skupiny nepřizpůsobivých lidí. Což je velmi ponižující. Směšné pak je, že mnozí lidé v domovech důchodců, léčebnách dlouhodobě nemocných nebo v nemocnicích jsou také ovlivněni systémem stravenek. A jak oni mají platit za služby? Stravenkami? Ale to účetnictví domova důchodců nebo nemocnice přijímat nemůže. Jak to tedy mají dělat?
Pracuje se na změně
Mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Petr Sulek se k věci vyjádřil: „Ministerstvo práce se zabývá přípravou legislativní změny, která se týká plošného vyplácení poukázek zejména s ohledem na některé zranitelné skupiny lidí. Jedná se například o klienty sociálních služeb, osoby hospitalizované ve zdravotnickém zařízení a osoby s omezenou svéprávností.“ Ale bude to stačit? Nebylo by mnohem vhodnější stigmatizující vyplácení dávek ve stravenkách zrušit úplně?
Vložil: Štěpán Cháb