Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

V neděli občas něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

MFF Karlovy Vary 2021

MFF Karlovy Vary 2021

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i všechno kolem

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Jaké by mělo dopady oddlužení. Komentář Štěpána Chába

komentář 02.03.2018
Jaké by mělo dopady oddlužení. Komentář Štěpána Chába

Foto: Pixabay

Popisek: Peníze, středobod celé společnosti

V době finanční krize roku 2008 mi přišlo dokonale absurdní chování většiny států. Lily peníze vybrané od daňových poplatníků do bezedných jam bankovního sektoru. Tiskly se peníze, dávaly se bankám, aby ty nezkolabovaly. Kdybych byl bankéř, užívám si. Bankovní sektor se vlastními riskantními kroky odsoudil ke krachu a důsledek? Státní kasy se předháněly v tom, aby díry v rozpočtu bank zasypaly valutami. Bylo to trochu… zvláštní. Trochu postavené na hlavu.

Něco na způsob – hele, mám firmu, ta má kapitál, který já se rozhodnu investovat do dost riskantního byznysu, zákonitě krachnu. Kdo mi nasype z peněženek daňových poplatníků, abych mohl jet v dalších spekulacích a riskantních byznysech? Nikdo. Jdu na pracák a tiše proklínám den, kdy jsem do toho riskantního kroku vlezl. Jistě, bankovní sektor je o dost důležitější pro správné fungování našeho pokřiveného systému, nežli nějaká malá firma, jejíž šéf je vůl.

Vezměme to jinak

Vinou nezodpovědného jednání bank se celý západní svět ocitl na kolenou. Začalo se šetřit na lidech, zvyšovaly se daně, tisíce a tisíce lidí přišlo o zaměstnání, o domy, vzrostl počet dluhů, exekucí. Bankéři byli na vině za utrpení milionů lidí. Jako trest pak přijímali plné hrsti peněz zdarma. Lidé ne, ti se dál snažili přežít, hledat si další práci, podnájem, splácet vzniklé dluhy.

A teď si představte, že by státy do bank v té době lily peníze také, ale jinak. A to tím, že by penězi, poskytnutými bankám, splácely dluhy lidí, občanů. Nastalo by oddlužování zároveň s podporou bankovního sektoru a tedy radikální obrat. Možná k lepšímu, možná ne. Oddlužený člověk by totiž byl schopen nalít do systému větší množství peněz a tím by oživoval ekonomiku daleko více, než samotné státy, které peníze utápěly v nenažraném a bezedném bankovním sektoru. Ano, občan by je nerval přímo do bankovního sektoru, rval by je do spotřeby. Ale i s těmi penězi pak banky pracují, protože všechny peníze jdou časem přes bankovní sektor.

Restart by byl fajn

Svět je tragicky předlužený. USA neustále posouvá strop pro zadluženost výš a výš. Strop dluhů v USA je suma státního dluhu, který se v rozpočtové politice nesmí nikdy překročit. Již byl překročen několikrát a několikrát byl zvýšen. Dluhy domácností v České republice přesahují 1,5 bilionu korun. Sakra velká částka. Zároveň roste počet exekucí. A většinou ne proto, že by lidé nechtěli dluhy platit, ale protože už to prostě nezvládají. A dejme stranou řeči o tom, že dluhy se mají platit, že si za to každý může sám. O tom se dá polemizovat. Už jen s ohledem k otázce bydlení, kdy mladá rodina nemá jinou šanci, než se zadlužit, aby se mohla usadit. Nebo bude lepší, když budou stanovat s dětmi pod mostem?

To, že je systém nastavený tak, aby si lidé museli půjčovat, znamená, že je to systém zvrácený. Ano, nezodpovědné půjčování si zaslouží trest, ale půjčování kvůli životní nezbytnosti? Lze to označit jako nezodpovědné půjčování? Ztuha. Pod každou smlouvou u půjčky je malými písmeny – podpisem stvrzuji, že smlouvu nepodepisuji pod nátlakem a za nevýhodných podmínek. Jaký výsměch. Člověk si většinou půjčuje pod nátlakem životních nutností, tedy třeba na to bydlení, a za nevýhodných podmínek, půjčuje si přeci na úrok u banky, což jsou jednoznačně nevýhodné podmínky.

Ale může říct člověk bankovnímu byrokratovi, že si půjčuje pod nátlakem? Může, ale nic nedostane, protože mu nikdo nepůjčí. A tak si pokrytecky hrajeme na to, že dluhy se mají platit, ale nebereme v potaz, že sytém je nastavený tak, aby se člověk musel zadlužit. Je jen pár vyvolených, kteří se zadlužit nemuseli. Ostatní museli. Nebo alespoň drtivá většina z nich. Exekuce je jen důsledek nemocného systému, který nedokáže nic jiného, než myslet na profit.  Zdravá společnost žije z profitu za spotřebu, nikoliv z profitu z dluhu.

Vložil: Štěpán Cháb

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace