Strašný konec. Nejlepší československý krasobruslař historie zemřel na AIDS
22.02.2018
Foto: repro/archiv
Popisek: Ondrej Nepela
Právě probíhající zimní olympijské hry evokují éru někdejších legendárních československých vítězů. Prvním z nich se stal před padesáti lety skokan na lyžích Jiří Raška a jeho slavný zlatý skok na olympiádě v Grenoblu připomíná čepice Raškovka, která se letos stala součástí výbavy naší reprezentace. Čtyři roky nato zvítězil v Sapporu krasobruslař Ondrej Nepela. Až do rozpadu Československa se pak už nikomu nepodařilo zlatou olympijskou medaili vybojovat.
Ta tam je také doba fenomenálních úspěchů československých krasobruslařů. Dnes si již pouze pamětníci vzpomínají na strhující souboje sourozenců Evy a Pavla Romanových, Hany Maškové či Ondreje Nepely, kvůli kterým se u šťastných rodin, vlastnících televizi, scházeli sousedé. Kromě medailí a slávy mají bohužel tyto krasobruslařské legendy společný i velmi smutný konec kariéry. Hana Mašková a Pavel Roman zahynuli při autonehodě, Ondrej Nepela zemřel na následky AIDS v době, kdy se o této nemoci u nás ještě příliš nehovořilo, stejně jako o jeho sexuální orientaci.
Velký idol
Léta byl totiž pohledný, milý a plachý mladík miláčkem žen a jedním z největších sportovních idolů své doby. Na rozdíl od Jiřího Rašky to byl totiž mimořádný fešák a na ledě mu to moc slušelo, obzvlášť když skákal svoji slavnou roznožku. Navíc se stal vůbec nejúspěšnějším československým krasobruslařem. Olympijských her se zúčastnil třikrát, jako třináctiletý na sebe upozornil v Innsbrucku, závodil zde totiž jako nejmladší a nejlehčí účastník vůbec, vážil pouhých 39 kilogramů a k zoufalství rozhodčích na ledě nezanechával téměř žádné stopy. Ale čtyři roky nato byl již v Grenoblu osmý a v Sapporu vyhrál zlatou medaili. Jeho výkon byl tehdy zcela výjimečný. V povinné jízdě měl takový náskok, že volnou mohl ‘odchodit‘, a stejně by vyhrál. K tomu byl třikrát mistrem světa, pětkrát mistrem Evropy a devětkrát ČSSR. Nakonec byl vyhlášen nejlepším slovenským sportovcem dvacátého století.
První oběť
Po fenomenálních sportovních výkonech, za nimiž stála léta nekonečné dřiny a odříkání, odešel v roce 1973 bruslit do slavné americké lední revue Holiday on Ice. Profesionálnímu bruslení se pak věnoval třináct let, a poté ještě působil jako trenér v Německu. Jeho mimořádně úspěšnou kariéru však předčasně ukončila vážná nemoc. Ani jeho nejbližší včetně jeho legendární trenérky Hildy Múdré neměli potuchy, že je HIV pozitivní, a když v roce 1989 zemřel, jako důvod byla zmiňována rakovina lymfatických uzlin. Teprve později vyšlo najevo, že skutečnou příčinou jeho smrti byla AIDS. Ondrej Nepela se stal v sportovním světě první známou obětí této nové choroby. Naprosto jej zdevastovala. Napřed kvůli ní přišel o zuby, později i o symbol mužnosti. Strašný konec...
Odvážné přiznání
Dodnes se proto spekuluje o jeho skutečné sexuální orientaci. Měl například velmi blízký vztah s někdejší mistryní Československa Lýdií Bezákovou a nerozlučné přátelství ho pojilo i s Hankou Maškovou. Někteří jeho známí proto tvrdili, že byl stále obklopený ženami a že mužskou společnost rozhodně nevyhledával. Jenže kanadský krasobruslař Toller Cranston se ve své knize pamětí přiznal, že s Nepelou udržoval sexuální styky. Ondru popsal jako jemného a krásného muže, působícího bisexuálně. To vysvětluje mnohé, ale na fenomenálních výkonech nejlepšího československého krasobruslaře všech dob to vůbec nic nemění. Snad jenom naznačuje, že jeho soukromý život nejspíš nebyl tak šťastný, jako ten na ledě.
Vložil: Adéla Hofmanová