Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

My vám ty mizerné přídavky na dítě pěkně osladíme, parchanti. Komentář Štěpána Chába

komentář 13.02.2018
My vám ty mizerné přídavky na dítě pěkně osladíme, parchanti. Komentář Štěpána Chába

Foto: Facebook

Popisek: Bývalá ministryně Michaela Marksová

Dnes jsem se dozvěděl výbornou zprávu. Od října 2017 platí, že ten, kdo žádá o přídavek na dítě (mizerná pětistovka), si musí zažádat každé tři měsíce znovu. Doposud platilo, že se žádalo jednou ročně a to nejpozději do října každého roku. Co se tím má zlepšit? Pojďme spekulovat, protože nic jiného nám nezbývá.

Základní myšlenkou je toto – rodiče mají dítě, to dítě se jali v drtivé většině živit a šatit minimálně do jeho osmnácti roků. Tedy do doby, než nabude dospělosti. Nikde se nějak nedozvídám, že by se rodiče svých dětí hromadně zbavovali ve dvou, šesti nebo třeba dvanácti letech. Naopak, četl jsem o trendu, kdy se děti pakují z domu rodičů o dost později, než v osmnácti. Do třiceti u maminky? V pohodě. A nic proti tomu.

My vám tu za*ranou pětistovku osladíme

Návštěva úřadu je tradičně nepříjemná zkušenost. Ohavné chodby plné upocených žadatelů, nerudné úřednice, nekonečná buzerace s dokazováním příjmů, odhalování vlastního finančního soukromí před státním aparátem. Jednou za rok se to dá snést. Zabít jeden den v čekárně s lejstry, které stejně budete muset třikrát přepisovat, protože ta důra za přepážkou se tak ráda mstí za svou zmršenou existenci. Změnou se ale dostavuje před žadatele o přídavek povinnost absolvovat celou proceduru nikoliv jednou ročně, ale rovnou čtyřikrát.

A jelikož se musí šetřit, šetřit se bude. A tak si nejspíš bývalá ministryně MPSV Michaela Marksová řekla, že bude šetřit na přídavcích. Jak toho dosáhne? Snížit je nemohla, už tak jsou výsměchem. Pětistovka, to nejsou vlastně peníze. Tak co dělat? Co takhle to těm zadělaným žadatelům skutečně zhnusit. Donutit je, aby na úřad chodili co nejvíc a tím dosáhnout toho, že si mnozí z nich řeknou – tak na tohle už se můžu vykašlat, ta pětistovka mi za to fakt nestojí. A přestanou chodit na úřad úplně.

Co se tím ušetří

Ano, několik stovek rodičů se na žádost o přídavek na dítě skutečně vykašle. Ta hrůza přeprat byrokratickou chobotnici čtyřikrát do roka jim za to nestojí. Dejme tomu, že se pět tisíc rodin na pravidelnou docházku na úřad skutečně vykašle. Stát tak ušetří dva a půl milionu. Slušný tah. Ovšem když se zvedne třikrát vytěženost úřadů? Ty začnou kvičet, že mají málo personálu? A dostanou možnost nový personál přibrat? Do toho třikrát větší odbyt tiskopisů? Přijde mi pak výpočet jako nula z nuly pošla a ještě si vytvořila problém, protože se dostane vlastně do minusových čísel kvůli většímu zápřahu úřadů.

A tak, místo toho, aby stát podporoval vznik rodin, aby motivoval mladé lidi k zakládání rodin, aby podporoval svou vstřícnou politikou porodnost v republice (protože prostě potřebuje budoucí plátce daní, tedy děti, které mu za dvacet let vydělají), tak hází pod nohy lidem klacky. Dává výsměšnou almužničku a ještě její získání podminuje absurdními požadavky. Přičemž ví, že i kvůli nepříznivé sociální politice je rodina nejohroženější skupinou v republice. To rodiny mají nejblíže k chudobě, k bídě, rodiny nejčastěji žijí z ruky do huby, ze dne na den, od výplaty k výplatě. A přesto, přesto si stát radši vychovává sobecké singly, kteří státu ovšem do budoucna dají kulové. Protože prostě se starobou onemocní a pak zgebnou. Jako všichni.

Jednou měsíčně

A tak se můžeme těšit na to, že se na úřad do budoucna bude muset chodit jednou měsíčně. Protože právě taková buzerace se uplatní. Pak dvakrát do měsíce, jednou týdně, denně. A pak může stát přídavky zrušit, protože je nikdo nebude využívat. A ušetří se dost. Ale i na lidech, protože noví už se tolik rodit nebudou. Z tohoto úhlu pohledu je komické podívat se na častá provolání různých politiků, kteří křičí, že vymíráme, že porodnost je malá a že bychom tedy měli chybějící daňové poplatníky nahradit imigranty. Pěkně to mají nalajnované.

Vložil: Štěpán Cháb