Kontroverzní směrnice EU o zbraních prošla schvalováním i u nás. Komentář Štěpána Chába
komentář
12.02.2018
Foto: Falcon
Popisek: Proti kriminálníkovi na ochranu pro příště už jen pistolka na vodu; ilustrační foto
I přes silný odpor, i přes mohutně podporovanou petici, i přes žalobu státu proti EU, přesto je zákon o omezení zbraní schválený. Jeho účinnost se bude týkat přes 300 000 lidí se zbrojním pasem. Základní premisou omezení zbraní mezi obyvateli je oficiálně boj proti terorismu a boj proti zločinnosti. Neoficiální, a předpokládejme, že i jedinou platnou premisou pak je jediné – stát nevěří svým občanům, tak je chce odzbrojit. Ale tímto přístupem dojdeme k jedinému, ozbrojení zločinci budou stát proti bezbranným obětem. Z nařízení státu, samozřejmě.
Tato směrnice Evropské unie je dokonale lživá a hloupá. Žádný z kriminálníků nepoužije pro svůj zločin legálně nabyté zbraně. Byl by tím identifikovatelný. Terorista si zbraň nekoupí na svůj platný zbrojní průkaz. Regulace tak povede k jedinému – lidé, kteří se svých zbraní nebudou chtít vzdát, je „zašantročí“. Nahlásí, že jim je někdo ukradl a ukryjí si je pro vlastní použití. Dostanou se tak do šedé zóny, která bude vědomě obcházet zákon. Čímž přijde stát vlastně o kontrolu nad legálním držením mnoha zbraní. A donutí lidi, stáhnout se do ilegality.
Žaloba proti Evropské unii
Minulá česká vláda podala proti směrnici žalobu k Evropskému soudu. Rozsudek ovšem padne až někdy během příštího roku, a pokud by došlo k zamítnutí žaloby, budou následovat pokuty za to, že jsme směrnici neimplantovali do našeho zákonodárství. A tak jsme, jako hrdinní Šemíci, už před brodem stáhli kalhoty a ukázali tak světu svou holou zadnici, která o naší současné vládě říká mnohé. Především ovšem to, že v Evropské unii i nadále budeme za podržtašky, kteří nejsou schopni pevně vyjednat svou pozici a za tou pozicí si také stát. Což je nesmírně hloupé. Jsme ve společenství států, kde se bojíme pozvednout hlas. A tak prostě posloucháme a plníme často i absurdní směrnice, které přijímat většinově nechceme.
Mám právo chránit sebe, svou rodinu a své společenství?
Podle směrnice EU a novelizaci zákona o zbraních v ČR evidentně ne. Máme tu bezpečnostní služby, ozbrojené složky. Není potřeba, abyste se, milí občané, museli chránit sami. Kriminálníka zlikvidujeme za vás. A malá, ale důležitá, poznámka – kde budete, až to do mě, neozbrojeného občana, bude kriminálník pálit zbraní, kterou si pořídil na černém trhu – je nepodstatná. Protože s tím není potřeba počítat. Takové situace nenastávají. A nenastanou. A když už, tak kriminálníka můžete přesvědčit, ať to nedělá.
Však vzpomeňme si třeba na teror v pařížském klubu Bataclan v roce 2015. Na vině jsou tam evidentně návštěvníci koncertu. S šílenci se zbraněmi si nepovídali. Kdyby jim předestřeli řádné argumenty, dali si s nimi latté na účet podniku, jistě se teroři omluví za vyrušení a jdou domů k dalšímu levelu ve hře na PlayStation 4. Kdyby v sálu byl jeden jediný člověk se zbraní, který za sebou má několik cvičných střeleb na střelnici, obětí nebude tolik. Prostě by použil nejsilnější argument na podobné sígry. Ten argument by byl nejlépe Magnum ráže 44. Ale to nám vládnoucí trotli nedovolí. Bojí se, že bychom se mohli bránit.
Apel na vládu
Jste slabí ve vyjednávání s partnery. Necháváte si diktovat. Bojíte se jít proti většině. A právě tím vším napomáháte tomu, že mezi lidmi vzrůstá odpor v Evropské unii. Neumíte se za ně totiž postavit. Naučili jste se být závislými na dotacích, na penězích, které tečou do kapes těm nejvyšším, zvykli jste si, že o nás rozhodují někde jinde, a to aniž bychom do toho vnášeli byť jen kousek něčeho svého. Prostě se přizpůsobíme, přijmeme a dál, vstříc zářivé budoucnosti, mlčíme, abychom náhodou nebyli slyšet. Omezení zbraní je jen další střípek, kterým řežete našemu členství v EU žíly. Abyste to, holoubci, nepřeťali.
EDIT: Novela nebyla schválena celým procesem schvalování, tedy - poslanci, senátoři, prezident - přesto je to jasný signál, kterým směrem se chce Babišova vláda ubírat. A směr to není zrovna dvakrát příznivý. Za připomínku děkuji Jiřímu Žákovi.
Vložil: Štěpán Cháb