Nejslavnější žena světa se stala múzou českého výtvarníka. Jeho triumfu se však nedožila
05.02.2018
Foto: Facebook
Popisek: Náš ve světě asi nejslavnější současný výtvarník Petr Sís se svou novou knížkou, která vyšla na podzim i u nás. Síse vydává Nakladatelství Labyrint
FOTOGALERIE Skutečně pozoruhodná je životní dráha vynikajícího českého výtvarníka Petra Síse. Zatímco v šedesátých letech byl muzikantem, jedním z prvních tuzemských DJ a hudebním publicistou, jemuž se podařilo udělat rozhovory se členy Beatles či Rolling Stones, později se zaměřil na výtvarnou tvorbu. Mezinárodní respekt si poprvé získal, když jeho animovaný film Hlavy zvítězil na prestižním filmovém festivalu Berlinale. Brzy nato se již podílel na tvorbě videoklipu pro Boba Dylana.
Díky tomu se ocitl v New Yorku a v roce 1984 se rozhodl, že zde zůstane. Přesto, že za sebou měl nemalé mezinárodní úspěchy, přiznává, že prvních šest let v Americe pro něj bylo velmi těžkých. Jeho začátky v emigraci se hodně podobají tomu, co v ní prožíval režisér Miloš Forman, který Sísovi mimochodem hodně pomohl. Díky tomu, že vytvořil plakát k Formanově filmu Amadeus, vydělal si na první auto a mohl jezdit hledat práci. Postupně se prosadil jako ilustrátor v některých novinách a později začal vydávat vlastní knížky, určené především pro děti. Z celkového počtu pětadvaceti jich několik vyšlo také u nás, například Strom života, Tři zlaté klíče, Malý princ nebo Robinson. K té poslední ho inspirovalo jeho dětství. „Je to vzpomínka na to, jak mě maminka převlékla na maškarní ples jako Robinsona, ale já chtěl být za piráta,“ vysvětluje.
Nejkrásnější knihy
Jeho originální „tečkované“ ilustrace byly mnohokrát oceněny, sedmkrát například získal cenu The New York Times za nejkrásnější knihu roku, v roce 2012 mu bylo dokonce uděleno nejprestižnější vyznamenání v oblasti dětské literatury, Cena Hanse Christiana Andersena. Další poctou bylo, když získal nabídku, aby vytvořil mozaiku v newyorském metru. S jeho půvabnými obrázky se tak potkávají miliony cestujících z celého světa. A na vzniku jeho obřího gobelínu, umístěného na Letišti Václava Havla, se finančně podíleli slavní umělci, například Peter Gabriel, Sting nebo členové skupiny U2.Ti sponzorují i jeho další tapiserie, věnované světově proslulým osobnostem, třeba Johnu Lennonovi nebo Nelsonu Mandelovi. „Je to naprostá náhoda, já jsem si nikdy nemyslel, že bych někdy dělal tapiserie,“ přiznal se nedávno v rozhovoru pro Seznam.cz. Fascinuje ho, že obrázek, který on nakreslí, dokáží utkat šikovné ženy.
S první dámou
Ilustrace Petra Síse zaujaly také někdejší americkou první dámu Jacqueline Kennedyovou -Onassisovou. Málo se dnes již ví o tom, že tato někdejší módní ikona byla původní profesí novinářka a nakonec se k ní vrátila. V posledních dvaceti letech svého života pracovala za symbolický plat jako redaktorka renomovaného nakladatelství Doubleday, kde redigovala tituly s uměleckou tématikou. Nejblíže měla k výtvarnému umění a právě díky tomu narazila na tvorbu Petra Síse. A byla to právě ona, kdo českého výtvarníka inspiroval k tomu, aby vytvořil knihu Tři zlaté klíče, věnovanou Praze. Když v roce 1990 tajně navštívila naše hlavní město, udělalo na ni velký dojem.
Takové momenty jsou zázrak
Petr Sís na kratičkou spolupráci s někdejší první dámou USA nikdy nezapomněl a často se o ni zmiňuje. „Po dvaceti letech od vydání knížky Tři zlaté klíče konečně chápu, že paní Onassisová byla skutečně múza, kterou jsem potkal na významné křižovatce svého života. Takové momenty jsou zázrak. Tehdy jsem myslel, že to bude pořád... Byla to ale poslední kniha, kterou editovala,“ napsal na svém Facebooku před několika lety.
Jacqueline Kennedyová - Onassisová se bohužel vydání jeho překrásné knížky, ani jeho dalších úspěchů už nedožila. Ještě než Tři klíče vyšly, zemřela na rakovinu.
Vložil: Adéla Hofmanová