Terorismus a problém? Prdlajs. Problém je evropské právo. Komentář Štěpána Chába
komentář
25.01.2018
Foto: Facebook
Popisek: Islám, ilustrační foto
Terorismus, najíždění automobily do lidí, lití kyseliny do obličejů nevinných, zabíjení, znásilňování. Imigrantská vlna od roku 2015 je bubákem a strašidlem právě na křiklavých příkladech zvířeckého násilí, které ji provází. Násilí je to odporné, odsouzeníhodné. Ale je důležité si všimnout, že každý podobně šílený čin je vždy odsouzený i muslimskými spolky. Z jejich řad zní – to není islám. A ano, není to islám, je to jen jeho část. Muslimské spolky jsou tou druhou částí. A dávají Evropě na hubu daleko víc, než terorista praktik.
Terorista praktik vyvolává z islámu a imigrantů v obyvatelích hrůzu. Protože u křiklavě odporných činů terorismu si člověk připadá bezmocný. Nemůže to ovlivnit. Ale zároveň mu v hlavě zní – nemohu uplatňovat kolektivní vinu. Terorista praktik tím zároveň ubližuje i samotnému islámu. Protože v lidech vyvolává strach a odpor. Mnohem důležitější roli v islamizaci Evropy odvádějí ovšem muslimské spolky. Yves Mamou na serveru Gatestone Institute shrnul nekřiklavější soudní pře, které vyvolaly právě muslimské spolky. A tam je podle mého problém, který je daleko zásadnější, než jedoucí automobil. Protože právě jejich činnost pomalu pokřivuje politický a právní systém Evropy. Jeho zneužitím. Terorista zabíjí člověka, muslimské spolky zabíjí společnost.
Proč a jak?
Muslimské spolky chtějí dosáhnout toho, aby se vytvořil soudní precedent. Tedy toho, že se prolomí ledy ve výkladu práva ve prospěch islámu a další podobný případ už se vyhraje jen na základě dřívějšího rozhodnutí soudu. Můžeme to svést na náš nejhlasitější soudní boj co se týká migrace. Soudní spor se Střední zdravotnickou školou Prahy 10. Somálská dívka žalovala školu za to, že zakázala nošení hidžábu. Naštěstí se nepodařilo muslimským kruhům v českém právním systému vytvořit precedent, soud se zcela postavil za vedení školy.
Yves Mamou ve svém textu ovšem neřeší českou soudní při. Ale pře francouzské. A tam už je precedentů tolik, že začíná být ve Francii o strach byť i jen kritizovat islám. A to je cíl tak zvaného soudního džihádu. Paralyzovat právní systém společnosti, která je určena k islamizaci a udělat tak z islámu tabu pro jakoukoliv kritiku. Paralyzování probíhá ve spolupráci muslimských spolků a nevládních prouprchlických neziskovek. Základem je pro tyto lidi slovo rasismus nebo hanobení. Pokud se tedy novinář, mluvčí, politik, kdokoliv, odhodlá veřejně vyjádřit svůj kritický postoj k islámu či islámským praktikám, stává se ve Francii velmi jednoduché jej umlčet. A to jak peněžními pokutami, tak i vězením. Právě jak dokládá text novináře Yvese Mamou.
Mlčte, hlavně mlčte
Islám tím ve společnosti získává vyšší postavení protekčního spratka, jehož nelze kritizovat, protože dosáhl toho, aby všichni k jeho činnostem ze strachu mlčeli. Jinak hrozí soudní pře, která má své precedenty. Nebude vás tedy posuzovat nestranný soud, ale soud, který se přikloní k rozsudku předchozí soudní pře. A pokud se nepřikloní, muslimské spolky budou mít velmi jednoduchou práci s odvoláním. Protože prostě poukáží na předchozí rozsudek. A ten je sakra relevantní.
Ve Francii to, jak se zdá, projeli. Tam už islám vyhrál tolik soudních pří, že bude neuvěřitelně těžké vrátit právní systém zpět na koleje normálního fungování společnosti. Stejný problém má Velká Británie, která dokonce, je tomu pár let, chtěla zákonem zakázat satiru na téma náboženství. Charlie Hebdo, před vystřílením prakticky celé redakce islámisty, čelil několika soudním sporům s muslimskými spolky, které chtěly zakázat právě satiru zaměřenou na islám. Soudní džihád probíhá po celé západní Evropě. A probíhá denně. Zavírá dveře svobody, svobody projevu, práva na to, dělat si srandu z určitých témat. Mění plíživě celou společnost. Bylo by docela fajn, kdybychom se právě tomu vyhnuli. Výše odkazovaný článek si přečtěte, je… děsivý.
Vložil: Štěpán Cháb