Kdo podepíše Dublin IV? Zeman, nebo Drahoš? Ono je to fu(c)k. Komentář Štěpána Chába
komentář
22.01.2018
Foto: EU
Popisek: Evropská unie, ilustrační foto
Jedním z nosných témat předvolebních debat bylo „vylepšení“ Dublinské úmluvy. Původní Dublinská úmluva zaručovala ochranu Schengenského prostoru, dávala povinnosti hraničním zemím se na ochraně aktivně podílet a udílela povinnost imigrantům, aby se hlásili o azyl v první zemi EU, do které vkročí. To Dublinem IV. končí. Toto „vylepšení“ bude redistribuovat imigranty podle záhadného klíče, který budou mít v rukou bruselští úředníci. Nikoliv politici. Imigranti, kteří přijdou na území EU, tak budou přemístěni do té země, která přijala imigrantů nejméně. Kvóty se tedy naplní. A ne pouze jednorázově, ale napořád.
Kandidáti na prezidenta se přeli o to, kdo z nich Dublin IV. podepíše a kdo ne. Ve výsledku to začíná být ale úplně jedno, protože, a tady je potřeba udělat dramatickou pauzu, protože na nějaký souhlas se Evropská unie ptát nebude. Prostě si schválí Dublin IV. a pošle nám ho jako nařízení. Bez potřeby ratifikace ze strany jednotlivých států. Zní to děsivě? Mělo by, protože schválením Dublinu IV. Evropská unie zbaví Českou republiku práva rozhodovat o tom, kdo tu z cizinců bude a nebude žít.
A jedeme z kopce
Na otázku, zda bude Dublin IV. schvalovat česká vláda a svým podpisem ratifikovat prezident, odpověděl právník se specializací na evropské právo Tomáš Břicháček: „Nebyla by to mezinárodní smlouva, ale nařízení EU. Původní pravidla příslušnosti pro azylové řízení byla v rámci EU upravena mezinárodní smlouvou (Dublinská úmluva), protože azylové právo v tu dobu ještě nebylo v pravomoci Unie. Už od Amsterodamské smlouvy to v pravomocích je, takže se to přijímá formou unijních předpisů. Už dnes máme nařízení Dublin III. Nové nařízení by jednoduše přijala Rada a Evropský parlament."
Pokud platí slova pana Břicháčka, tak je zcela jasné, že Komise i samotná EU budou „vylepšení“ úmluvy prosazovat pouze jako revizi, nikoliv jako novou formu mezinárodní smlouvy, která by pak musela projít všemi parlamenty členských zemí. Proti jsou Česká republika, Polsko, Maďarsko, Rakousko a s trochou otálení snad i Slovensko. Střední Evropa tak dává jasně najevo, že se systémem západní Evropy nesouhlasí. Andrej Babiš byl jako premiér delegován parlamentem v drtivé většině hlasů pro zcela odmítavý postoj. Mocenský blok západních zemí je ovšem silnější, komise Evropské unie je prorostlá rakovinou diktátu, nikoliv diskuse. Po odmítnutí kvót tady máme totiž Dublin IV. Na rázné – nesouhlasíme – ze střední Evropy, zní – musíte – z Evropy západní. Bez dialogu – prosté silové prosazení směru, který se líbí jen některým.
Jaké budou důsledky?
Ty nejčernější. Po schválení Dublinu IV. nebudeme mít možnost se přerozdělování imigrantů bránit. Přičemž z oficiálních míst, ze zahraničního mainstreamového tisku, zní, že na afrických březích čeká dalších 6 milionů imigrantů. Stále je to jen začátek. Pokud bychom se skutečně bránili a odmítali přijmout byť jediného imigranta, budou na nás uvalovány pokuty za každého nepřijatého. Pokuty samozřejmě v absurdní výšce. Tomio Okamura mluví o pokutě 5 milionů korun za jednoho nepřijatého imigranta. Není důvod mu nevěřit.
Není na čase přemýšlet o alternativě?
Evropská unie je myšlenka dobrá, pořád to říkám, ale myšlenka vykonávaná zvráceně, nebezpečně, špatně, silově, mocensky. Na otázku vystoupení z unie se v očích mnoha a mnoha lidí vytrčí vykřičník nadepsaný azbukou. Nechceš na západ, skončíš na východě. A musí to tak být? Nejsou jiné možnosti spolupráce? Střední Evropa má očividně problém se západní. Střední Evropa se tedy může odtrhnout a spojit. Přibrat Finsko, země Balkánu, Řecko. A vytvořit tak jiný blok, který si prostě pojede po svém. Je to až tak kacířská myšlenka? Vždyť mráz, který tradičně přichází z Kremlu, začíná přicházet i z Bruselu. A smrdí bičem.
Protože pokud se prosadí Dublin IV., a pochyby o tom mít skutečně nemusíme, pokud nám sem začnou lifrovat lidi, o které tu není příliš zájem, a kteří nejeví známky toho, že by měli zájem být tu s námi, tak je něco skutečně blbě. Zatím jsme si stěžovali na regulace zakřivenosti banánů, na zákazy žárovek, na zákazy nafukování balónků, zatím to byla sranda. Teď jde do tuhého. A je zcela namístě přemýšlet o tom, jestli nevýhody členství nezačínají příliš převyšovat výhody členství v EU.
Vložil: Štěpán Cháb