Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
MFF Karlovy Vary 2019

MFF Karlovy Vary 2019

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i drsná kritika

Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Každý druhý víkend nový film

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Děs. Žijí tu Syřané, Iráčané; nejhorší zvěrstva ale páchají Afghánci. Žila s imigranty léta a popsala, proč

07.01.2018
Děs. Žijí tu Syřané, Iráčané; nejhorší zvěrstva ale páchají Afghánci. Žila s imigranty léta a popsala, proč

Autor: National Interest / repro

Popisek: Afghánští migranti

VIDEO Předminulou středu se opět potvrdilo, že zejména afghánští migranti představují vážnou hrozbu pro bezpečnost obyvatel v západoevropských zemích. Aktuální případ skončil vraždou mladé německé dívky… Německo také řeší příběh jiné patnáctileté Němky, kterou obtěžoval loni v létě afghánský migrant. Kauza je právě u soudu a ukazuje, že cesta za spravedlností může být často velmi trnitá. Z jasně zdokumentovaného případu dokázaly udělat německé soudy frašku… Oba případy spojuje společný jmenovatel. Je to brutální agresivita, často se sexuálním motivem, a to migrantů původem z Afghánistánu. Začali jsme tedy pátrat, proč zrovna tato hornatá země v samém středu Asie plodí tak problémové muže… A objevili jsme. Rozsáhlý článek, který pro internetový magazín National Interest napsala Cheryl Benard, která se dlouhodobě věnovala pomoci uprchlíkům po celém světě. Výsledkem je dlouhá studie o problematice uprchlictví a současné krize. Přičemž jako zásadní problém autorka označila uprchlíky z Afghánistánu… Studie ve výrazně zkrácené podobě jsme převyprávěly na konci článku, mnohé totiž objasňuje.

Policie v Rakousku a Německu eviduje desítky podobných případů, které skončily pro oběti těžkým traumatem. Aktuální případ z německého Kandelu ve spolkové zemi Porýní-Falcku však skončil smrtí patnáctileté dívky, kterou ubodal nožem přibližně stejně starý mladík z Afghánistánu.

Neunesl rozchod?

K vraždě došlo v drogerii DM, kde patnáctiletá dívka působila jako brigádnice. Mladá německá dívka byla nakonec pobodána a skončila s těžkými zraněními v nemocnici, kde nakonec několik málo hodin po převozu také zemřela. Po pár dnech vyšlo najevo, že Afghánec, který ji ubodal, je její bývalý přítel. Už dříve jí prý vyhrožoval – den po vraždě to na tiskové konferenci oznámili vyšetřovatelé. Ti také podle deníku Bild uvedli, že na Afghánce, který do Německa přišel loni jako běženec, podali před dvěma týdny rodiče zavražděné trestní oznámení, neboť na internetu jejich dceři vyhrožoval. Policie vychází z toho, že dvojice se v krámě setkala náhodně. Afghánec následně vytáhl nůž a dívku pobodal, ta následně svým zraněním v nemocnici podlehla.

Afghánec do Německa přišel loni v dubnu jako nezletilý běženec bez doprovodu rodičů. V zemi se následně seznámil se stejně starou Němkou, se kterou několik měsíců chodil. Dívka se s ním ale počátkem tohoto měsíce rozešla, s čímž se Afghánec očividně nevyrovnal a své bývalé přítelkyni vyhrožoval, že si na ni počíhá. Rodiče dívky se proto po rozchodu dvojice obrátili na policii s tím, že Afghánec jejich dceři vyhrožuje a na internetu nadává. Policie si mladíka opakovaně předvolala, ale ten se k podání vysvětlení nikdy nedostavil. Ve středu dopoledne, tedy jen několik hodin před činem, mu policisté předvolání doručili osobně,“ popsal brutální čin web ECHO24 s tím, že dle policie přesný motiv vraždy znám není. „Jsme na začátku vyšetřování,“ sdělila státní zástupkyně Angelika Möhlig a dodala ale, že vyšetřovatelé se zaměřují na problematické pozadí vztahu mezi Afgháncem a Němkou.

K vraždě Afghánec použil asi 20centimetrový kuchyňský nůž, který policie zajistila. Útočníka ihned po činu dopadli návštěvníci obchodu, svému zadržení se nijak nebránil. Podle policie nic nenasvědčuje tomu, že byl pod vlivem drog.

Na obchodě, kde byla vražda spáchána, visí nyní lísteček upozorňující na jeho dočasné uzavření.

Patnáctiletá Sabine natočila video

Tehdy patnáctiletá Sabine prožila loni v červenci šok, ze kterého se ani po více než šesti měsících nevzpamatovala. Vše se odehrálo v první polovině měsíce ve školním autobusu. Vedle do řady si přisedl dvaadvacetiletý afghánský migrant a začal dívku sexuálně obtěžovat. „Neustále se mnul v rozkroku a díval se vyzývavě mým směrem. To samé se odehrálo o tři dny později. Jak mě spatřil, tak si hned začal hledat místo v mé blízkosti.“

Tentokrát však dívka neponechala nic náhodě a celý incident si nahrála na svůj mobilní telefon. Jak je patrné z téměř dvouminutového videa, její svědectví je pravdivé. Afghánský mladík se skutečně po celou dobu utajeného natáčení třel v rozkroku a ohlíží se po své oběti. Dívka si vše chladnokrevně nahrávala, ale po příchodu k babičce se zhroutila a vše ji mezi výbuchy pláče sdělila. Babička poté šla společně s vnučkou nahlásit na policii.

Soud uvěřil, že Afghánec trpěl  „chorobným“ svěděním v rozkroku

„Policisté se podívali na video a byli zděšeni. Vše jim bylo jasné,“ říká babička dnes již šestnáctileté dívky s tím, že měla policisty kontaktovat, pokud by Afghánce znovu potkala. To se také stalo a mladý afghánský zvrhlík byl předveden na policejní služebnu. Ke konci října přišlo vyrozumění ze státního zastupitelství, které babičku i její vnučku nepříjemně zaskočilo. Afghánský pachatel byl zproštěn jakékoli viny.

Soud uvěřil vysvětlení Afghánce, podle kterého pouze trpěl „chorobným“ svěděním v oblasti rozkroku. Dokonce své tvrzení podložil lékařským osvědčením. Babička a její vnučka absolutně ztratily iluze o německém soudnictví a spravedlnosti jako takové. Případ se dostal do médií a věnoval se mu zejména deník Wochenblatt. Po dotazu redakce na státní zastupitelství v Traunsteinu bylo řečeno, že byl případ v polovině listopadu znovu otevřen.

Zastupitelství znovu prozkoumalo inkriminované video a došlo k závěru, že Afghánec neměl žádné svědění, ale šlo z jeho strany skutečně o sexuální obtěžování. Mladík byl odsouzen k pokutě šesti eur, kterou podle všeho přijal. Spravedlnosti sice bylo učiněno zadost, ale pro šestnáctiletou dívku tím nic neskončilo. Bojí se ve tmě a také toho, že ji bude Afghánec znovu obtěžovat. Své trauma řeší s odborníky a na mladíka pravděpodobně podá další trestní oznámení.

Afghánci, pořád jen Afghánci

Především v uplynulých dvou letech došlo v Německu a Rakousku k mnoha případům násilné trestné činnosti, za kterou nesou odpovědnost migranti z Afghánistánu. V Rakousku před nedávnem vyšetřovatelé veřejně připustili, že právě afghánští migranti patří vůbec k nejproblematičtějším ze všech národnostních menšin, jejichž příslušníci se ucházejí o azyl v zemi. Vzhledem k podílu na celkové populaci se Afghánci nadstandardně podílejí zejména na sexuálních deliktech.

Asi nejznámějším případem je znásilnění a vražda německé studentky, kterou spáchal loni na podzim poblíž německého Freiburgu afghánský migrant. Od září s ním probíhá soudní proces, který německá veřejnost sleduje s mimořádnou pozorností. Před několika dny byl zase v Lipsku chycen afghánský migrant, který dlouhé měsíce v ulicích města obtěžoval ženy.

V sousedním Rakousku zase policie dopadla v uplynulém měsíci jednadvacetiletého Afghánce, který čelí obvinění z několika pokusů a minimálně jednoho dokonaného znásilnění. Rovněž v listopadu byl ve Vídni odsouzen ke třem a půl rokům vězení jiný afghánský žadatel o azyl, který se pokusil za bílého dne znásilnit mladou ženu. U soudu se hájil tím, že „slyšel hlasy“ a nedokázal se ovládnout při pohledu na její polonahé tělo v bikinách.

Wir schaffen das! Uděláme to

Rok 2014, rok, kdy Evropu začali zaplavovat imigranti. Nejdříve vše probíhalo naplněné láskou, vstřícností – my vám pomůžeme, my to zvládneme, Wir Schaffen Das, i kdyby na chleba nebylo. Imigranti se setkávali s náručí dokořán. Nádraží, hlavně ta německá, lemovaly transparenty se slovy – refugees welcome – utečenci dostávali potraviny, oblečení, pití i láskyplné obětí hned na refýži. Pak začaly problémy. A začalo jich celkem dost…

Autorka studie, Cheryl Benard,  se narodila roku 1953. Nejdříve se uchytila jako dětská hvězda u filmu, po opadnutí pomíjivé slávy vystudovala univerzitu ve Vídni, poté americkou univerzitu v Bejrůtu. Na posledně jmenované univerzitě poznala svého budoucího manžela, Zalmaye Khalilzada, muslima jako poleno, který sloužil pod vládnou Georga Bushe mladšího jako americký velvyslanec pro OSN, velvyslancem byl i v Afghánistánu a Iráku. Sama Cheryl Benard se dlouhodobě věnovala pomoci uprchlíkům po celém světě. A pro internetový magazín National Interest Cheryl Benard napsala dlouhou studii o problematice uprchlictví a současné krize. Přičemž jako zásadní problém označila uprchlíky z Afghánistánu.

Z této studie vycházíme

„Některé z nadcházejících obtíží byly očekávané. Nově příchozí nemluvili místními jazyky, mohli by být traumatizovaní, přivedli s sebou své etnické, náboženské a sektářské konflikty a začali se nenávidět mezi sebou. Všechny tyto věci se staly, ale - jak slíbila Angela Merkel - byly zvládnutelné,“ píše Charyl Benard ve svém textu. Pak ovšem došlo k novému fenoménu. Znásilňování.

Odhodit politickou korektnost

Cheryl Benard konstatuje, že s rapidním nárůstem znásilňování nikdo nepočítal. Sexuální útoky jedinců, ale i gangů mladíků na místní ženy byl obrovský. A neustále vzrůstající. Ve svém textu Benardová přiznává, že medializace takových případů byla uměle potlačovaná, tlumená. Aby nedošlo k panice mezi obyvateli. Ale i přesto se společnost, převážně v Německu, Rakousku a ve Švédsku, začínala obávat. Ke znásilňování, píše Benardová, docházelo na veřejnosti, před zraky lidí. Spousta lidí obětem pomáhala, ať už s odehnáním útočníků, nebo s ošetřením po znásilnění. A mezi lidmi se o agresivitě přišedších začínalo mluvit.

„Vzhledem k tomu, že se počet znásilnění zvyšoval a protože se mnoho z nich odehrávalo na veřejnosti, a protože soudy začaly vydávat tresty, když se věci dostaly k trestně-právnímu projednávání, záležitost nemohla být déle zametána pod koberec politické korektnosti. A s oficiálním potvrzením a veřejným hlášením se objevila podivná a záhadná poznámka pod čarou. Většinu útoků spáchali uprchlíci jedné konkrétní státní příslušnosti: Afghánci,“ píše Benardová.

Co tu dělají Afghánci

Podle Benardové neměli být Afghánci součástí uprchlické krize. Otevřená náruč patřila Syřanům, protože tam probíhala válka. Tamní lidé byli ohroženi bezprostředně na životech. Přesto, píše Benardová, jde pochopit, proč byla Evropa ke zvýšeným počtům Afghánců benevolentní. Lidově řečeno – měla máslo na hlavě a v hlavě romantický sentiment. Benardová tím naráží na angažmá NATO při válce v Afghánistánu po 11. září 2001 a na sentimentální vzpomínky na dobu hippies, kdy tehdejší lidé jezdili do Afghánistánu, tehdy pohostinné země, v legendárních Volkswagen autobusech.

Ovšem ze zjištění vycházela děsivá čísla. Mladí Afghánci se dopouštěli daleko výrazněji sexuálních útoků, než jiná etnika. A to i taková, která jsou podle všeobecných měřítek daleko více zahrabaná v konzervativním islámu a, podle Benardové, všeobecně daleko více misogynní. A k tomu Benardová dokládá, že pracovala s uprchlíky z Nikaragui, Iráku, Bosny, Etiopie, Súdánu, Pákistánu, Jemenu a mnoha dalších. A nikdy se nesetkala s tím, aby se uprchlíci chovali jako současní Afghánci v Evropě. Benardová tvrdí, že za svůj dlouhý pobyt v Afghánistánu získala mnoho afghánských přátel a že jsou to normální lidé. Lékaři, IT odborníci, majitelé restaurací nebo obchodů. Dále píše, že si nedokáže představit, jak by oni byli schopni se na něčem takovém, jako je znásilňování, spolupodílet.

Děsivé příklady násilí

Rakouské město Tulln na řece Dunaji před několika týdny vydalo stop stav na uprchlíky, píše Benardová. Starosta města uvedl, že opatření bylo zaměřené proti imigrantům z Afghánistánu. To ovšem nemohl říct, tak vyhlásil stop stav pro všechny imigranty. Poslední kapkou v Tullnu bylo unesení patnáctileté dívky, kterou pak skupinově znásilňoval gang Afghánců.

Mladá turecká studentka na výměnném pobytu ve Vídni. Tři Afghánci ji pronásledovali až na veřejné záchody. Muži vnikli dovnitř, zatarasili dveře, studentce omlátili hlavu o toaletní mísu a i přes její neustávající odpor ji všichni znásilnili. Dívka byla hospitalizovaná. Pak odjela do Turecka, doposud je silně traumatizovaná a v hlubokých depresích. Navíc se nemůže nikomu svěřit, protože žije v konzervativní muslimské komuně, podává Benardová další příklad.

Dále Benardová pokračuje tím, že média nesměla upozorňovat na národnost pachatele, nesměla upozorňovat ani na fakt, že se jednalo o imigranta. A jako příklad vší absurdity dává v plen případ padesáti členné skupiny Afghánců, kteří dlouhodobě terorizovali ženy v okolí vlakového nádraží města Linec. Případ se vyřešil prý tak, že úředník, ke kterému se věc dostala, konstatoval, že za to může počasí. Bylo chladno. Jakmile přijde léto, muži se rozptýlí do veřejných parků a nebudou se sdružovat do tak početných tlup. „V tomto okamžiku bylo jasné, že státní úřady věděly, a z politických důvodů záměrně zakrývaly, rozsáhlé případy sexuálního napadení migranty,“ píše Benardová.

Mentálně retardovaná žena v Linci. Afghánci ji unesli do svého bytu, který dostali jako dar lidem se statusem uprchlík, píše Benardová, v bytě ženu několikrát znásilnili. Podařilo se jí utéct do koupelny. Tam otevřela okno a volala o pomoc.

Dále ukazuje Benardová nákazu sexuální agresí ze strany Afghánců na deníku veřejné dopravy Österreich , který je distribuován zdarma do rakouských vozů MHD (něco jako pražské Metro, pozn. red.). A listuje jedním výtiskem: Titulní strana – Afghánec zaútočil na osmnáctiletou dívku na festivalu na Dunaji. Opět titulní strana – slovenská dvacetiletá studentka se ocitla v obklíčení afghánského gangu, podařilo se jí utéci, pronásledována jedním z Afghánců, zatáhl ji do křoví, zachráněna policejní hlídkou, která šla okolo. Strana 10 – Afghánec dvacet pět let, přepadl ženu opalující se v parku, než došlo ke znásilnění, chytili ho čtyři kolemjdoucí a drželi ho, dokud si pro něj nepřijela policejní hlídka. Strana 12 – dva Afghánci odsouzeni za pokus o znásilnění. Verbálně útočili na ženu ve vlaku obscénními výrazy, pak se na ni vrhli. Žena volala o pomoc, cestující z dalších částí vlaku násilníky zadrželi a předali policii.

Co to má být?

Cheryl Benard v textu vyjádřila dokonalé nepochopení nad chováním Afghánců. „Mohou tito muži očekávat, že jejich pokusy budou úspěšné? Domnívají se, že budou schopni znásilnit ženu na hlavní ulici města uprostřed dne? Ve vlaku naplněném jinými cestujícími? Ve veřejném parku brzy odpoledne? Jsou neschopní logického myšlení - nebo to není ani jejich cíl? Chtějí jen způsobit okamžitou ženskou hysterii a dotknout se některých zakázaných míst cizího těla? Je to tak potěšující, že stojí za to ohrozit vlastní budoucnost a skončit ve vězení s tím, že jimi pohrdají všichni Evropané? Co se to tu děje? A proč, proč, proč Afghánci? Podle statistik rakouské policie syrští uprchlíci způsobují méně než 10 procent případů sexuálních útoků. Afghánci, jejichž počet je srovnatelný, jsou zodpovědní za ohromující polovinu všech případů,“ píše Benardová.

Proč k násilnostem dochází – tři teorie

Cheryl Benard přichází s třemi teoriemi, které obíhají a které si osobují právo na ten pravdivý výklad.

1) Alkohol – Podle Benardové spolupracovníka, Afghánce, který dělá již několik let soudního překladatele v Rakousku, se nově příchozí zkrátka opíjejí. Jak alespoň vyplývá ze soudních stání, kde obžalovaní často tvrdí, že si dali dvě piva a pak už nevěděli, co se dělo. Tuto obhajobu ovšem používají účelově, protože je braná jako polehčující okolnost.

2) Kulturní srážka – Benardová dále píše, že došlo i k dalšímu odůvodnění. Pro mladé Afghánce je žena jen tmavá silueta v černé burce, jak byli zvyklí ze svého domovského státu. V okamžiku, kdy vidí na nádražích, v parcích, ve městech krásné dívky v šortkách, sukních, splaší se v nich hormony a prostě jdou. Ovšem tato teorie, krom toho, že z oběti, tedy ženy, dělá viníka, je na vodě. Protože ostatní imigranti i z konzervativnějších zemí, se nechovají jako Afghánci. A Benardová dává další absurdní příklad, kdy mladý Afghánec ukopal dvaasedmdesátileté důchodkyni psa, pak ji povalil a znásilnil. Nebo mladý školák, kluk, byl ve Švédsku unesen skupinou Afghánců a hromadně znásilněn.

Benardová s druhým vysvětlením silně nesouhlasí. Píše, že chování Afghánců nenaplňuje stereotypy, které o nich převládají. Tedy že by měli napadat vyzývavě oblečené dívky, protože to u nich mohou považovat za promiskuitu. Podle Benardové Afghánci nejčastěji útočí na matky s dětmi. A označuje chování Afghánců doslova za dravčí, protože ví, že jdou po nejzranitelnějších.

Afghánci mají dravčí instinkty?

Na to uvádí Benardová případ z Rakouska, který vyvolal nesmírnou vlnu protestů a odsouzení. Mladá žena na procházce s dětmi v parku u Dunaje. Jedno dítě v kočárku, druhé za ruku. Z křoví vyskočil Afghánec, srazil ženu k zemi, škrtil ji a pokusil se o znásilnění. Kočárek se rozjel k nábřeží a zajel do vody. Žena násilníka přemohla. V boji mu utrhla kapuci od bundy. Díky tomu se policejnímu psovi podařilo pachatele nalézt. Další příklad dvou mladých žen s malými dětmi. Šly pěší zónou malým městečkem v Rakousku. Děti běžely před nimi. Na ženy se vrhl gang Afghánců, strhal z nich šaty. Dříve, než mohlo k něčemu dojít, byli zadrženi policií.

Na těchto příkladech Benardová dokazuje, že teorie o tom, že „pachatelé byli opilí“, nebo že „si mysleli, že o to ženy žádají“, jsou zcela mimo mísu.

Skutečný důvod je hrozivý

3) Nakonec přichází Benardová s třetím zdůvodněním. Podle autorky textu také s nejpravděpodobnějším. A také nejděsivějším, jak píše. Podle výše zmíněného soudního překladatele, který byl přítomen u stovek podobných případů, se věc má jinak. „Jsou motivováni hlubokým a trvalým opovržením západní civilizací. Evropané jsou pro ně nepřátelé a jejich ženy jsou oprávněnými kořistmi, stejně jako všechny ostatní věci, které je možné jim sebrat: bydlení, peníze, pasy. Na evropských zákonech nezáleží, jejich kultura je nezajímavá a jejich civilizace nakonec padne do hrobu. Afghánci se nemusí asimilovat, tvrdě pracovat nebo se pokoušet vybudovat si slušný život – Evropané jsou příliš mírní, aby je vážně potrestali za přestupky, jejich dny jsou sečteny,“ vysvětluje názor svého spolupracovníka Benardová.

Její spolupracovník dále rozvíjí myšlenku, píše Benardová, kde tvrdí, že na místě nejsou jen kriminální činy. Ty, podle něho, rozjitří jen sentiment společnosti. Vážný dopad má hlavně zneužívání sociálního systému států. Jako soudní znalec byl přítomen u mnoha stání, kde vyšlo najevo, jak afghánští imigranti podvádějí, tvrdí o sobě, že jsou mladší, znevýhodnění, z určité menšiny. Dává příklad třicetiletých Afghánců, kteří předstírali, že jsou dospívajícími bez doprovodu a jak se tito přesouvali z rodiny do rodiny imigrantů a dostávali tak na sebe několikrát sociální pomoc. Jako další příklad pak uvádí rodinu Afghánců, kteří uprchli z Afghánistánu dříve, usídlili se v Maďarsku, a když vypukla krize, sbalili se a vyrazili do Švédska, kde ohlásili novou identitu a tvrdili, že ztratili doklady při cestě. Muž ze sebe udělal před úřady strýce, žena pak vdovu. To aby získali více peněz ze sociálního systému Švédska.

Základem je presumpce neviny

Základem je presumpce neviny, pokračuje Benardová. „Utečencům dlouho netrvalo, aby zjistili, jak toho využít. Budou tam stát, plešatí, šediví u chrámů a trvat na tom, že je jim osmnáct, řekl mi podrážděný rakouský prokurátor.“ Věk se dá, píše Benardová, dokázat jen velmi nákladnou laboratorní zkouškou. A pokud by přesto došlo k odhalení, ať ze lži nebo kriminálního činu, imigrant je připraven tvrdit, že pokud bude vyhoštěn zpět do své země, bude nelidsky potrestaný, nejčastěji trestem smrti. Tato kouzelná formulka pak zafunguje, protože v evropském právu je pevně ukotveno, že je zakázané vydání zpět do mateřské země, pokud tam jedincovi hrozí usmrcení.

Nenávist ke štěstí

V tuto chvíli se Cheryl Benard vrací zpět k sexuálním útokům Afghánců. A znovu se ptá, co je důvodem. A napadá ji – co spojuje oběti? Spokojenost, bezpečí a sebevědomí. Tedy aktivní, šťastní a spokojení lidé. Benardová dále tvrdí, že afghánští mladíci o sobě tvrdí, že nenávidí sebe a svět okolo sebe, že jsou bez budoucnosti, ale především, nebo právě proto, nebudou tolerovat ženy, které jsou šťastné, sebevědomé a pohybují se veřejnými prostory, jak jim se zachce. Podle Benardové Afghánci tvrdí, že nebudou tolerovat právo, zvyky, nebudou brát ohledy na veřejné mínění.

Staří jako mladí

Jako hrozbu uvádí Benardová i to, že již usazená komunita Afghánců, kteří v Evropě sídlí již delší dobu, sledují vývoj s rozpaky. S rozpaky, protože jsou povinni pomoci nejvíce rodině, pak krajanovi. A že i v usedlé komunitě nově příchozím radí, jak na sociálním systému co nejvíce vydělat, jak se vypořádat se soudy, s policií. Benardová tvrdí, že Afghánci z usedlých komunit nesouhlasí se znásilněními, ale ani se jim nesnaží zabránit. A právě v tom vidí Benardová problém. Protože starousedlíci afghánského původu by mohli svou autoritou podobným zvěrstvům zabránit.

Benardová se pozastavuje nad tím, že do afghánského školství proudily desítky miliard dolarů z amerického fondu podpory. Že se usilovalo to, aby obyvatelstvo Afghánistánu bylo vzdělané. Platily se genderové studie, kde se učilo o rovnoprávnosti, platily se pořady v afghánském rozhlasu, televizi, které měly společnost emancipovat, dotovaly se miliardovými příspěvky neziskové organizace, které měly Afgháncům ukázat i jiné možnosti, jiný svět. A že toto je výsledek. „A tady jsou naši ´absolventi´, kteří se v Evropě šíří jako nejhorší divoká zvířata,“ konstatuje Benardová.

Na závěr uvádí Benardová opatření, která by měla Evropa zavést

Každý pachatel má být ihned deportován zpět do své země. O této praktice mají být informováni všichni nové příchozí. Každý nově příchozí musí být velmi důkladně prověřen, třebas i prostřednictvím laboratorních testů. Ty jsou sice drahé, ale rozhodně ne dražší než svoboda. Již usedlé komunity musí působit na nově příchozí svou autoritou. Ukázat jim, že život v novém domově je hodnotný. A nakonec by se nad svou politikou měla zamyslet levice, která odmítá uznat, že je v Evropě zaděláno na nesmírný problém.

Válcuje vás život, úřady, politici? Zažili jste, nebo jste viděli něco, co by měli ostatní vědět? Pište, foťte, posílejte na .

 

Vložil: Štěpán Cháb

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace