Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
MFF Karlovy Vary 2019

MFF Karlovy Vary 2019

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i drsná kritika

Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Reportáže z míst, kde se natáčely kinohity

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Chceš žít? Tak nebuď důchodce. Komentář Štěpána Chába

komentář 27.12.2017
Chceš žít? Tak nebuď důchodce. Komentář Štěpána Chába

Autor: Facebook

Popisek: Důchodový věk; ilustrační foto

V Německu pobírají důchodci průměrně 800 € důchod. V České republice průměrně 450 €. Důstojného a aktivního stáří si z větší pravděpodobností užijí lidé více v Německu než v České republice. V letošním roce stoupl český důchod o 100,- Kč. To není mnoho. Tři eura a kousek.

Západní země ovšem nabízejí a nabízely v produktivním věku lidem připojištění, které se pak promítlo v důchodovém věku pobíráním renty. Západní důchod se tak zvyšuje o tuto částku.

I my máme připojištění

Ano, i my máme možnost připojištění. Ale je třeba vzít v potaz i historické skutečnosti, kdy jsme před 25 lety měli vládu jedné strany, která komerčním formám připojištění na stáří příliš nefandila. Navíc zde byla jistota, že s důchodem člověk vyžije. To tak prostě je. Takže lidé předdůchodoví neměli potřebu spořit si na důchod. Státní fond to měl zajistit. Za Topolánkovy vlády, v roce 2008, kdy byl ministrem financí Miroslav Kalousek, se důchodový účet propadl do dluhu. Do té doby jel s každoročním přebytkem. Kalousek přebíral důchodový účet s přebytkem 70 miliard korun. Kam se poztrácelo umění vytvářet přebytek? Od Kalouskova angažmá na ministerstvu financí slyšíme už jen o tom, že na důchody není a nebude.

Jak jsme na tom s penězi

K onomu připojištění na stáří je důležité brát v potaz i jiné okolnosti. Západní země nechají svým občanům vydělat mnohem více, nežli macešská česká ekonomika. 

Průměrné mzdy:

Německo – 94 000,- Kč

Dánsko – 126 000,- Kč

Švédsko – 102 000,- Kč

Rakousko – 97 000,- Kč

Česká republika – 28 000,- Kč

Občané západních zemí tak mají více možností si na stáří spořit. Z jednoduchého důvodu – v produktivním věku na to prostě mají dost peněz. Zajímavostí je, že naše průměrná mzda (na kterou, mimo jiné, ¾ obyvatel nedosáhne) je nižší, než minimální mzda u většiny západních zemí. Toliko snad ke sjednocení trhu Evropské unie. Protože ke sjednocenému trhu patří i platy, důchody a životní podmínky pro občany. Nejen regulace na banány.

Věříme státu?

K připojištění patří zmínit i nedůvěru lidí v garance státu, který slibuje podporu, slibuje vývoj, slibuje jistoty, aby následně své garance mávnutím ruky shrnul ze stolu. Nedůvěra lidí v to, zda si z naspořeného zase nějaký nezodpovědný politik nevypůjčí (bez povinnosti vrácení) na financování kamarádovy potřebnosti nebo na prioritní financování ze státního rozpočtu na pár metrů dálnic.

Ve výsledku to znamená, že lidé nevěří státu… a stát nevěří lidem. Jeden okrádá druhého, druhý prvního. Bují šedá ekonomika, lidé berou jako národní sport ututlat před státem své příjmy, protože – proč já bych neokrádal stát, když ten okrádá mě – což ekonomiku dostává do nekonečného koloběhu. V České republice převládá přesvědčení, že všichni politici jsou lumpové a zloději, z druhé strany pak vychází přesvědčení politiků, že všichni občané jsou lumpové a zloději. A možná i to je důležitým faktorem při růstu ekonomiky a tím i platů a důchodů.

Chce-li člověk žít důstojně i ve stáří, měl by si spořit, nebo investovat, nebo zemřít v okamžiku odchodu do důchodu. Spoléhat se na státní důchod? To je jako spoléhat na hladového psa, když si odskočíte od stolu. Výsledek bude nuzota. Možná vám zbude trochu brambor bez omastku. A to jestli vůbec.

Definice důchodce jako nekonečně práce schopného?

Na druhou stranu existuje i jiná cesta. Aktivní důchodce není definován tím, že někde trajdá po turistických značkách. Aktivní důchodce, to je definice aktivního přístupu k životu i k budoucnosti. Aktivní důchodce úročí své získané zkušenosti a vědomosti. Předává je dál. Rozvíjí je. Pracuje. Tím není myšleno – pracuje u pásu pokladny supermarketu (to je také cesta, ale ne příliš rozumná).

Mám právo na...

Udejme malý příklad – rozhovor s nerudným důchodcem: Stěžoval si na poměry, stěžoval si na malý důchod, velký nájem, velké poplatky, málo jídla, hlad, zimu – tradiční český stav důchodce (který je politování hodný, to bezesporu). Důchodci učiněna konkrétní pracovní nabídka. Jednoduchá, které by věnoval maximálně dvě tři hodiny denně a nikterak by jej neunavila. Důchodce reagoval nesmírným vztekem. On má právo na odpočinek. On má právo na odměnu za celoživotní dřinu. On má právo na to, aby se o něj stát postaral, když on, důchodce, ještě v produktivním věku, nalil do systému na odvodech stovky tisíc korun. Proč mu to stát nevrátí? Proč jej nechá chcípat hlady, zimou? Proč se o něj nepostará?

To jsou zásadní otázky. Ale otázky, na které odpovědní neodpovídají. A tak by se měl důchodce v rámci svých možností a schopností postarat sám. Prostě mu nic jiného nezbývá. Nechce-li strádat.

To, že si naše společnost není schopná vážit starých lidí, je odporné. Ale není rozumné, aby zbytek svého života lidé strávili jen ve stěžování si na poměry. Měňme poměry, nestěžujme si na ně. Měňme je už nyní, protože i my, mladší věkem, se jednou ocitneme před výplatou důchodu, který bude, nezmění-li se něco, k pláči. A právě změny dosáhneme tím, že už teď budeme křičet, že chování k seniorům je šeredné. Protože když teď budeme mlčet, důchod prokřičíme.

 

 

Válcuje vás život, úřady, politici? Zažili jste, nebo jste viděli něco, co by měli ostatní vědět? Pište, foťte, posílejte na .

Vložil: Štěpán Cháb

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace