Vánoční zázrak pro Ježíškovo vnouče. Ale co Ježíškovi sirotci?
25.12.2017
Foto: Facebook
Popisek: Paní Jarmila na audienci u papeže
O letošních Vánocích se objevila nová mediální kampaň. Český rozhlas díky své pozici veřejnoprávního média nepřeslechnutelně propagoval dobročinnou akci, která vznikla v mnohem skromnějším měřítku již loni. Také my jsme o ní rádi informovali a ocenili její přínos. Jenže z chvályhodného počinu vznikl během několika dnů rozbujelý projekt, který se leckomu začal zajídat. Naši čtenáři se například zamýšlí nad tím, proč není stejná pozornost věnována seniorům, kteří žijí skutečně sami, a je zaměřena pouze na ty, co jsou umístěni v domovech.
Posluchači Radiožurnálu nemohli kampaň k Ježíškovým vnoučatům rozhodně přeslechnout. Také na Štědrý den jí byla věnována hlavní pozornost v různých upoutávkách, reportážích a rozhovorech. Jedním z nejsledovanějších „vnoučat“ se stala třiaosmdesátiletá žena, která si ze všeho nejvíce přála spatřit na vlastní oči papeže. Díky velkorysosti firmy Manufaktura z Prahy se podařilo toto velmi náročné přání splnit. Samozřejmě, že bylo nutné obstarat letenky a ubytování do Vatikánu, pro ni i její ošetřovatelku. Zde se paní Jarmila dočkala audience u papeže, který jí mimo jiné daroval růženec. Poté si ovšem paní Jarmila ještě přála, aby mohla růženec dopravit své postižené dceři. I toto přání bylo rovněž splněno a opět z něj byla pořízena reportáž.
Stal se zázrak
V ní se paní Jarmila nechala několikrát slyšet, že se stal zázrak, na mysli měla samozřejmě „boží“. Jenže on se žádný zázrak nestal. Náročné přání mohlo být splněno díky nasazení a obětavosti mnoha lidí, kteří se na celém projektu podílejí, a mimo jiné také díky koncesionářům Českého rozhlasu. Právě ti svými povinnými poplatky přispívají, aby se mohly podobné dobročinné akce konat. A bylo by jistě zajímavé dozvědět se, co by následovalo, kdyby si nějaký staroušek přál třeba setkání s nějakým politikem, nedej bože kupříkladu s Donaldem Trumpem nebo Vladimírem Putinem. To by jistě do hry vstoupila přehnaná obava o vyváženost a korektnost.
Proč tolik humbuku
Proč se vlastně tolik humbuku strhlo pouze kvůli návštěvě u papeže? Proč nebyla jiným skromnějším a důležitějším přáním věnována podobná pozornost? Na celém dobročinném projektu je totiž nejsmutnější zjištění, že si mnozí senioři přejí základní životní potřeby, které by pro většinu z nich neměly být snad tak nedostupné. Například tepláky, teplé papuče, čepice, malý polštářek, deky na nohy, holení nebo nějakou sladkost. Posluchači se také nedozvěděli, proč jsou tito staří lidé vlastně opuštěni a odkázáni na pomoc jiných. Zajímal se někdo o jejich rodiny? A proč si senioři tak málo přáli setkání s někým blízkým? Nebo je pro ně opravdu životně důležitou věcí vidět „boha“ Karla Gotta, či rovnou Svatého otce?
A co ostatní?
A ještě jedna zajímavost. Naši čtenářku Marii akce Ježíškova vnoučata natolik zaujala, že chtěla obdarovat klienty jednoho z domovů pro seniory. Sama a bez publicity. Když tam zavolala a zeptala se, zda by měli zájem o knihy, kosmetiku nebo něco dobrého, tedy o věci, které si senioři přejí nejvíc, sociální pracovnice jí nedokázala vůbec odpovědět a neprojevila žádný zájem. To, že by mohla pro své klienty získat zdarma praktické dárky, jí bylo zcela lhostejné. Možná by příští rok stálo za to zaměřit se více v rámci Ježíškových vnoučat především na úroveň péče v Domovech pro seniory, místo aby se pro ně organizovaly velkolepé zážitky. Z mnoha přání a indicií je totiž zřejmé, že tam klienti často živoří a chybějí jim základní potřeby. A možná by organizátoři mohli myslet i na ty opuštěné stařečky, co zůstali úplně sami a do domova seniorů se jim nepodařilo dostat. V Česku je jich více než šedesát tisíc.
Válcuje vás život, úřady, politici? Zažili jste nebo viděli něco, co by měli ostatní vědět? Pište, foťte, posílejte na .
Vložil: Adéla Hofmanová