Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Vánoce 2017

Vánoce 2017

Co se děje v době adventní a vánoční v Česku

Volby 2017

Volby 2017

Odvolili jsme, teď se rokuje o vládě

Sex, pivo a rokenrol

Sex, pivo a rokenrol

Rockové příběhy; ve spolupráci s časopisem Rock´n ´all

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Místo, kde našli Kurta Cobaina zastřeleného, už není, zbourali ho

03.12.2017
Místo, kde našli Kurta Cobaina zastřeleného, už není, zbourali ho

Autor: Fotomontáž Ondřej Vanča

Popisek: Kurt Cobain

FOTOGALERIE Dále po stopách (ne)obyčejného kluka: Vydáme se na vzpomínkové místo Cobain Memorial Park kousek od jeho rodného domu… Pokračování článku ze soboty.

Ani ne dvě minuty jízdy autem od domu, kde Kurt vyrůstal, se u břehu Wiskhah nachází vzpomínkové místo. Artefakty připomínající zdejšího nejslavnějšího rodáka jsou na těch několika desítkách metrech čtverečních udržovaného trávníku rozesety bez většího smyslu. Těžko říct, zda záměrně. Nejvýznamněji působí právě ono místo pod mostem. Člověk by se tomu zatuchlému prostoru, kde skutečně smrdí moč, v jakémkoliv jiném případě obloukem vyhnul, ovšem tady se lidé fotí a tráví v nepříliš vábném prostředí poměrně dlouhý čas rozjímáním a zíráním na kalnou říční hladinu.

Mluvčí generace X

U památníku jsem byl během dvou měsíců dvakrát, vždy něco přes hodinu, a vypozoroval jsem, že neláká jen mladé do třiceti let, kteří Nirvanu pamatují leda z vyprávění a nahrávek, ale spíše jde o lidi, kterým táhne na padesátku a tu dobu osobně zažili. Právě tady je patrné, že se Kurt Cobain stal mluvčím generace X, ačkoliv sám byl z té nálepky spíš znechucen. Prostě něco jako John Lennon, který je brán jako představitel generace o nějaký ten rok starší – s tím rozdílem, že bývalý Brouk si svou roli s Yoko Ono po boku vyloženě užíval.

Ještě než zmizím z Aberdeenu, musím zajet do místního muzea, o kterém obrázky na Googlu tvrdí, že by mohlo poskytnout nějaká další vodítka. Tady se potkávám s Dannem Searesem – kurátorem muzea a zároveň spolužákem Dona Cobaina, Kurtovým otcem. Natěšen vidinou, že bych se mohl dozvědět něco dosud nevyřčeného, od Danna po chvíli zjišťuji, že se z Aberdeenu koncem osmdesátých let odstěhoval a vrátil se až v roce 2000, čili Kurta zná jen jako každé jiné, ničím zajímavé dítě a pak už z vyprávění.

Nicméně ani to mu nebránilo, aby na počest nejvýznamnějšího rodáka založil v místním muzeu celou expozici, a tak mě nechává vyzkoušet si pohodlí gauče, na němž Kurt přespával, s nadšením ukazuje jeho sochu v životní velikosti, kterou dokončuje, a dokonce je tu vystavena i originální lavička z Viretta Parku v Seattlu, na níž Cobain často sedával.

Vila, kde si to nechal projít hlavou

Jsem velkým sběratelem triček z Hard Rock Cafe, ve své sbírce jich mám už něco přes dvacet, a to ze Seattlu rozhodně chybět nesmělo. Očekával jsem něco s motivem hudebních ikon, které jsou s tímto místem spojené v moderní éře, jako právě Nirvana, Pearl Jam, Soundgarden, Alice In Chains... Dočkal jsem se ovšem motivu Jimiho Hendrixe. Fanoušci grunge si pomyslí své, ovšem odkaz krále Woodstocku 1969 s odstupem času zjevně ční nad všechny horizonty a město si jako hudební symbol volí právě jeho.

Co se Nirvany týče, tak ani není čemu se moc divit. Kurt s Courtney Love v domě na Lake Washington Boulevard bydleli prakticky jen rok a půl. Nevím, zda to Google dělá schválně, ale adresa, kterou jsem na několika místech na internetu našel, mě k tomu slavnému domu vůbec nepřivedla. Musel jsem se poptat až místních, kteří mě pak nasměrovali podél jezera dál.

Podél vysokého dřevěného plotu se rozrůstá poměrně hustá vegetace. Snad aby zajišťovala stávajícím rezidentům nějaké soukromí, neboť v bezprostředním okolí se ruch skutečně nezastaví. To však fanouškům nezabránilo si prostě vyšlapat cestičky. Při prodírání se houštinou narážím na španělský pár. Holka mě oslovuje docela špatně srozumitelnou angličtinou, snad jen na konci její věty jsem zachytil slovo „house“. Tak jí říkám, že jo, a že je to nejspíš ten důvod, proč tu je. Vytřeštila oči a nadšeně, teď už srozumitelněji říká: „To je jako fakt tvůj dům?“ Chvilku na ni zaraženě civím a pak se překvapeně ptám: „Vypadám snad jako někdo, kdo si může tenhle dům dovolit? Jasně, že není.“ Ujasníme si situaci a… nikdy nemůže škodit se takhle spiklenecky a od srdce zasmát.

O atrakci míň

Film Soaked In Bleach, který se zabývá vyšetřováním okolností Kurtovy smrti, přesně ukazuje, kde má stát ona garáž s takzvaným skleníkem v patře, kde si to Kurt nechal projít hlavou. Visím na plotě jak největší paparazzi, pohledem pátrám po celém pozemku a jsem si jistý, že tu garáž vidím. Jen s jedním sakra velkým rozdílem. Přístavek, ve kterém 8. dubna 1994 ráno našel elektrikář neidentifikovatelné tělo, je už srovnaný se zemí. Čumilům zbourali atrakci!

Prakticky hned u téhle houštiny, tedy v bezprostřední blízkosti domu Kurtova posledního vpichu, leží malý a naprosto nezajímavý Viretta Park. Uprostřed něj na malém svahu je dlouhá lavička, na které prý Kurt vysedával a rozjímal s výhledem na hladinu jezera Washington. Je tak jediným místem v Seattlu, které má fanouškům zprostředkovat nějaký fyzický kontakt s jejich ikonou. Málokdo však tuší, že současná lavička, která už je ze všech stran pokreslená vzkazy, je pouhou kopií té originální, která je, jak už jsem zmiňoval, vystavena v muzeu v Aberdeenu.

Za lavičkou nacházím na zemi ve folii složený list papíru. Zvědavost mi nedá, abych se nepodíval, kdo tu co ztratil. Zapečetěné to nebylo, takže listovní tajemství neporušuji. Letmo přečtu velice úhledně napsaný dopis, ve kterém se fanynka Kurtovi vyznává ve všem, co pro ni on sám a hudba Nirvany znamená. Na jeho konci nevěřím vlastním očím: podepsaná je tam Eliška Sklenářová z Čech.

Tady ho viděli naposledy živého

Není pravda, že Kurt se vyžíval v luxusních hotelích, jak při vyšetřování tvrdila Courtney Love. Měl spíše v oblibě levné motely u cesty. A jedním z nich je i naprosto konvenční motel Marco Polo na Aurora Avenue. Právě tady se před celým světem Cobain poslední dny před smrtí skrýval. Zabral si rohový pokoj 226, pil colu, jedl chipsy a krevní oběh si ředil pravidelným přísunem heroinu.

Tohle místo jsem prostě nemohl na své cestě po jeho stopách vynechat. Asijský recepční mi k tématu mnoho povědět nemohl, protože sotva ovládal základy řeči. Podařilo se mi ho však po chvíli přesvědčit, že bych tento osudový pokoj rád viděl na vlastní oči. Sice nerad, ale podíval se do návštěvní knihy, jestli tam není někdo ubytován, a šel mi pokoj otevřít.

Stejně jako všechno reálně dohledatelné ve vztahu ke Kurtově životu, ani tenhle pokoj není na pohled absolutně ničím zajímavý. Místnost, jakých je v podobných motelích po celé Americe miliony. Totéž platí pro dům v Aberdeenu, most překlenující řeku Wiskhah, park s výhledem na Washington Lake – všechno to jsou místa, jimž další rozměr dodává až jejich příběh. Příběh člověka, jenž svým životem a hudbou, kterou tvořil, ovlivnil zástupy lidí po celém světě a je zřejmé, že bude ovlivňovat i nadále. Přitom byl možná mnohem obyčejnější, než si celé ty roky všichni myslíme. Nechť si obrázek udělá každý sám.

Aleš Malár (text a fotky v galerii)

 

 

 

Válcuje vás život, úřady, politici? Zažili jste, nebo jste viděli něco, co by měli ostatní vědět? Pište, foťte, posílejte na .     

 

Vložil: Anička Vančová

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace