Učitele suspendovali za slova „dobrá práce, děvčata“. LGBTI zaznamenali/y/o/a další ´úspěch´. Komentář Štěpána Chába
komentář
21.11.2017
Foto: Facebook / Prague Pride
Popisek: Duhová sobota: Daphne Maria Ospi; ilustrační foto
Joshua Sutcliffe ze střední školy Oxfordshire na hodině pochválil studentky slovy „dobrá práce, děvčata“. Pak to s ním začalo jít z kopce. Matka jedné ze studentek podala oficiální stížnost a podnět k vyšetřování s tvrzením, že její syn byl mylně označen za děvče. Přičemž zmíněný syn je ženského pohlaví, jen se cítí jako muž. Již při hodině, po upozornění zmíněné/ho studentky/studenta, se učitel omluvil za svůj přehmat. Sedmadvacetiletý učitel matematiky nyní nesmí učit a čeká jej proces. Vyhodí ho? Nebo ho dají rovnou do vězení? Co takhle poprava, ta by ve Velké Británii nešla obnovit?
Transgender je nemoc. Oběť trpí tím, že se nedokáže smířit se svým pohlavím a má pocit, že patří na druhou stranu barikády. Určením patří do písmene „T“ ze zkratky LGBTI. Dříve písmeno „T“ nahrazovala diagnóza v psychiatrických příručkách. Na podobné lidi se hledělo s despektem, stejně jako na homosexuály a další sexuály, kteří se vymykají normálu. V šedesátých letech došlo k sexuální revoluci a od té doby si komunita LGBTI užívá svůj emancipační proces. A stejně jako při emancipačním procesu feministického hnutí se po překlenutí cílů, tedy uznání práv, o která dlouhou dobu usilovali/y/o/a, stali stoupenci pěknými buzeranty (ve smyslu buzerace), kteří začínají svá práva nadsazovat nad práva ostatních.
Emancipace bez konce?
Emancipační proces měl vést k tomu, aby byli lidé trpící pohlavní nejistotou zbaveni právě oné definice v psychiatrických příručkách. Toho bylo dosaženo. Až na pár skutečně zarputilých individuí drtivá většina společnosti na lidi LGBTI hledí jako na něco, co je součástí společnosti. Nikdo nelynčuje dva chlapce, kteří se, ruku v ruce, procházejí ulicemi. Nikdo nelynčuje člověka, který podstupuje proces změny pohlaví. Nikdo se je nesnaží nacpat do svěrací kazajky. Emancipační proces LGBTI se může považovat už několik let za ukončený. Ale aktivisté LGBTI rozhodně nekončí. Naopak, rozjíždějí se čím dál rychleji. Stejně jako feministky, které po prosazení práv žen, začínají práva žen nadsazovat nad všechno ostatní.
Boj za svobodu
Je to stejné, jako při každé revoluci. Zapálení revolucionáři se stávají katy společnosti. Z barikád, kde stříleli za svobodu, za svou myšlenku, se vyšvihnou do sedla a začnou ochočovat společnost ve prospěch nikoliv celé společnosti, ale ve vlastní prospěch. A začnou svou myšlenku, svůj boj, předělávat na boj proti společnosti. Bolševismus začínal požírat lidi, ač měl být pro lidi. Kapitalismus začal požírat lidi, ač měl být pro lidi. Křesťanství, Islám, ekologie, bezpečnost, feminismus, LGBTI. Všechno to jsou směry, které po prvopočáteční dobré myšlence, neskončily ve chvíli, kdy bylo dosaženo cíle, ale pokračovaly dál a začínaly požírat a ničit společnost podle zákonů nadřazenosti. Neusilují o to, aby jejich myšlenka byla součástí společnosti, protože jakmile toho dosáhnou, začnou mít pocit, že by jejich myšlenka měla dominovat společnosti. A začne se trestat za koniny. Začne se buzerovat. V žádné revoluci se nebojuje za soudnost, jak vidno.
Dobrý den, člověku
Začíná se projevovat bezpohlavní kultura společnosti, kdy nebudeme smět označit v mluvě pohlaví řečníka. Nebudeme smět říci ona nebo on. Oslovení dámy či pána bude muset proběhnout za použití neurčitých slov. Třeba člověk. Dobrý den, člověku, dobrý den, osobo, dobrý den, formo života. Pod balkonem už se nebudou s třesoucíma rukama předčítat básně plné lásky, ale pouze paragrafy příslušných zákonů s asistencí právního zástupce. A to bude ten okamžik, kdy to LGBTI s emancipací přežene a lidé je začnou skutečně nenávidět. Nikoliv pro jejich orientaci nebo nejistotu v orientaci, ale pro jejich křivení normální společnosti a mravnosti.
Válcuje vás život, úřady, politici? Zažili jste, nebo jste viděli něco, co by měli ostatní vědět? Pište, foťte, posílejte na .
Vložil: Štěpán Cháb