V pěti letech vyhrabával jídlo z popelnic, aby uživil rodinu. A cestu ke slávě odstartoval za mřížemi. Tajnosti slavných

Foto: repro/bigthink.com

Popisek: Louis Armstrong

AUDIO/VIDEO Ani sám nevěděl, kdy se vlastně narodil. Na svět přišel omylem a prostředí, v němž vyrůstal, ho předurčilo k živoření na samém dnu společnosti. Přesto se dokázal vyškrábat až na výsluní a paradoxně mu k tomu napomohla – basa.

Pod přezdívkami Pops či Satchmo neboli Velká huba ho znal celý svět. Americký jazzový trumpetista a zpěvák je považován za nejlepšího jazzového muzikanta dvacátého století a právem bývá nazýván jazzovým králem. Po technické stránce byl naprosto dokonalý a nesmírně pilný. Zvládl až tři stovky vystoupení ročně, objevil se ve více než třiceti filmech a v roce 1939 dokonce hrál v muzikálu Swingin'The Dream na Broadwayi. Přitom již samotné prostředí, z nějž nejlepší jazzman všech dob pocházel, předpovídalo, že nejspíš nebude mít v životě žádnou šanci. Přesto se Louis Armstrong stal podle Guinnessovy knihy rekordů nejstarším interpretem na světě, který kdy vyhrál americkou hitparádu, a svou Hello Dolly! dokonce smetl v roce 1964 z prvního místa hudebních hitparád i legendární Beatles. Jeho cesta ke slávě byla ale hodně trnitá.

Hello Dolly:

Kunčoft, nebo milenec?

Když se narodil, byl jeho matce Mary pouhých patnáct, a a svět přišel jako důsledek ‘nehody‘. Vyrůstal v černošské čtvrti New Orleans, které se říkalo Bojiště. Vládla v ní bída, nemoci a násilí, hazard a prostituce, kterou se živila právě i Mary. Zpočátku jí ani nebylo jasné, jestli je o pět let starší William Armstrong jenom stálý kunčoft, nebo milenec, a sotva mu porodila syna Louise, utekl k jiné ženě. A tak Mary nechala syna tchyni, po čase se o něj začal starat strýc. Přesné datum svého narození ani neznal, říkával, že přišel na svět v roce 1900 na Den nezávislosti, tedy 4. července. Až v polovině osmdesátých let objevil badatel Tad Jones při studiu záznamů o křtech zápis, podle nějž zřejmě přišel na svět 4. srpna 1901. Ani tato informace prý ale není stoprocentní. Louis nikdy neměl rodný list a dokonce neexistuje žádný oficiální doklad o jeho existenci až do jeho osmnácti let. Nejasnosti panují i kolem jeho křestního jména. Armstrong tvrdil, že Louis mu říkají hlavně běloši, sám měl raději přepis Lewis. Často se mu říkalo také Louie, přičemž se objevila i varianta Lewie. Fanoušci mu ale stejně nejčastěji říkali Satchmo, což je zkrácená verze Satchelmouth neboli Velká huba. Tuhle přezdívku prý získal již v dětství, když tančil za peníze na ulici a mince si dával do úst, aby mu je někdo neukradl.

When The Saints Go Marching In:

V pěti letech živil rodinu

V pěti letech si ho matka vzala konečně k sobě, rozhodně to ale nebylo z lásky. Důvod k tomu měla více než pragmatický - byla totiž nemocná, takže potřebovala, aby kdo živil ji i tříletou Beatrice, kterou měla s dalším ze svých zákazníků. A tak Louis prodával na ulici noviny, dělal poslíčka prostitutkám, hrál kostky, žebral, hledal jídlo v popelnicích… Když se Mary konečně uzdravila, zase ho poslala k příbuzným. Mimo jiné pracoval i pro litevské vetešníky, pro něž hledal na skládkách věci, které by se daly prodat, a časem k nim přilnul víc než ke své rodině. Byli totiž Židé, takže s ním sdíleli osud odstrkovaných a opovrhovaných. Díky nim se Louis naučil mnoho o judaismu, dokonce začal nosit na oblečení Davidovu hvězdu. Při žebrání se naučil hrát na několik nástrojů, ale když zavřel oči a foukl do trubky, svět se pro něj změnil v lepší místo. „Jako bych se vydal do samého srdce starého dobrého New Orleans. Bylo to konečně něco, pro co mělo smysl žít,“ vzpomínal.

Blueberry Hill:

V jedenácti do dolů

Do školy chodil jenom do jedenácti let, protože neměl nikoho, kdo by se o něj staral. Začal pracovat v uhelných dolech, nejsnazší obživou ale pro něj dál byly drobné krádeže. Stal se vyhlášenou firmou a brzy také poprvé skončil za mřížemi. Sebral totiž nevlastnímu otci pistoli a při oslavách nového roku začal střílet do vzduchu. Vězení ale bylo paradoxně to nejlepší, co ho mohlo potkat. Setkal se tam totiž s Peterem Davisem, který rychle odhalil jeho mimořádné hudební nadání. Noty sice Louis neuměl, jeho smysl pro improvizaci ale Davise uchvátil, a tak ho začal učit. Přesto ho ještě čekalo dalších několik let, během nichž si ho matka a otec přehazovali jako horký brambor. Oba měli nové rodiny a o Louise ani jeden nestál. Jako muzikant začal působit v roce 1918, nejdřív v souboru Kid Ory´s Brown Skinned Babies, poté v Tuxedo Brass Bandu a na parníku v orchestru Fata Marablea. Následovala skupina Paula Domingueze a trio Shelbyho Singletona. Od roku 1922 působil v Chicagu, ve skupině King Oliver´s Creole Jazz Band, s níž také v roce 1923 poprvé nahrál několik skladeb – Dippermouth Blues, Chimes Blues, Snag Rag atd. Později nahrával také s úspěšnými skupinami Hot Five a Hot Seven. Přes den fáral v dolech, večer hrál a v roce 1918 se poprvé oženil. Vzal si prostitutku Daisy Parker a krátce nato společně adoptovali tříletého syna Louisovy zesnulé sestřenice Clarence. Smůla ale ještě pokračovala – Clarence si vážně poranil hlavu a zůstal mentálně postižený. Louis se o něj ale vzorně staral i poté, co se v roce 1923 rozvedl s Daisy.

Moon River:

Manželský fluktuant

O rok později si vzal pianistku Lil Hardin, díky níž začal brát hudební kariéru vážně. Přestěhovali se do Chicaga a poté do New Yorku, kde měli šanci na vyšší výdělky. Louisova kariéra skutečně stoupala, ale manželství to nezachránilo. S Lil se rozešel v roce 1931, ale rozvod následoval až o sedm let později, kdy už patřil mezi velké hvězdy hudebního i filmového světa. V roce 1938 se oženil potřetí s dlouholetou přítelkyní Alphou Smith, ale ani s ní mu vztah nevyšel. Naposledy přeskočil z jednoho manželství do dalšího v roce 1942, kdy si vzal zpěvačku ze slavného newyorského Cotton Clubu. Lucille Wilson, která ho pak věrně provázela až do smrti. Kromě adoptovaného Clarence neměl oficiálně děti, ani to ale nebylo pravda. Až v roce 2012 vystoupila na veřejnosti Sharon Preston s tím, že je jeho dcera. Tvrdila, že Louis měl v padesátých letech románek s její matkou, tanečnicí z Cotton Clubu. Jako důkaz předložila dopis, který Louis napsal v roce 1955 svému manažerovi Joe Glaserovi a žádal ho, aby matce dítěte měsíčně vyplácel čtyři sta dolarů.

Summertime

(s Ellou Fitzgerald):

Šetřit se odmítl

Život je jako trubka. Když do ní nefoukneš, nic z ní nevyjde – říkával a celý život se tohoto svého motta také držel. V březnu 1965 navštívil na deset dní i Československo a jeho koncert v pražské Lucerně moderovala slavná dvojice Suchý-Šlitr. Přízně krásných žen se nezříkal a stejně tak se odmítl šetřit, když lékaři zjistili, že intenzivním hraním nadměrně zatěžuje srdce. První infarkt, po němž strávil dva měsíce v nemocnici, dostal již v roce 1959. Nakonec podlehl dalšímu srdečnímu selhání, které ho postihlo 6. července 1971. Jeho blízcí ho prý krátce předtím slyšeli, jak se na lůžku hlasitě směje. Legendární jazzman věřil, že když naplno a bez zábran vyjádří, co cítí, je to v pořádku a nemusí se za to omlouvat. A právě v tomto přirozeném vyjadřování tkvělo jeho kouzlo osobnosti. Stal se členem šesti síní slávy, má svoji hvězdu na hollywoodském Chodníku slávy, v roce 1995 se objevil na amerických poštovních známkách a jeho sláva doslova sahá až ke hvězdám. Nahrávka jeho Melancholy Blues je totiž na Zlaté desce, uložené na palubě sondy Voyager, která se v roce 1977 vydala do hlubin vesmíru.

Melancholy Blues:

Válcuje vás život, úřady, politici? Zažili jste nebo viděli něco, co by měli ostatní vědět? Pište, foťte, posílejte na .

Vložil: Adina Janovská