Všichni za Babiše, Babiš sám za sebe. Proč Babišovi voliči volí právě Babiše. Komentář Štěpána Chába
komentář
19.10.2017
Foto: TV Prima
Popisek: Andrej Babiš na jedné z předvolebních debat
Před vstupem do politiky měl něco kolem 40 miliard na kontě. V závěru jeho čtyřletého angažmá v cirkusu jménem politika vlastní majetek ve výši 88 miliard, jak dokládá Forbes. Je jedním z nás. Říká ahoj, lidi. Říká, že Kalousek a kampaň a že to na něj ušili. Za čtyři roky v politice si vydělal víc, než kolik si vydělal za předchozích 22 let v byznysu. Je to borec a je mu líp a ANO, my mu to tam prostě hodíme, protože on přece říká, že bojuje za nás.
Ostatní politici kradou, jak říká Babiš. Alias Bureš. A čelí policejnímu stíhání za malou domů v kauze Čapí hnízdo. Ústavní soud Slovenska zrušil rozhodnutí soudů nižších instancí. Výsledek - Andrej Babiš byl estébák. Víme to už dlouho, ale tak nějak jsme se pokoušeli věřit, že soud nižší instance na Slovensku nebyl Babišovi na povel. Ale že rozhodl nestranně a s důrazem na pravdu. Mimochodem, o výši jeho majetku psal Forbes ZDE.
S Babišem nám do politiky přešel oligarcha. Tedy člověk, který vládne penězi a který bude vždy politiku podřazovat pod své zájmy. Je to oligarcha, člověk s touhou po ovládnutí, nikoliv rozumném hospodaření s veřejnými statky. A k tomu si nakoupil mediální domy, je podezírán z nákupu pozitivní pozornosti u televize Nova. Je to prostě štramák naší politiky.
Proč voliče neodrazuje Babišův estébácký spis?
V jednom má Babiš pravdu – při nástupu do parlamentu před čtyřmi lety vykřičel důvod, proč se do politiky s takovou rasancí dostal – vy jste mě stvořili – a adresoval svá slova tradičním stranám, Kalouskům, Sobotkům a jim podobným. Téměř třicet let od revoluce jsme zadluženou chudou montovnou, která je bičována exekucemi, pohrdáním ze Západu, vlastním pocitem méněcennosti. Odpor ke směrování politiky je doslova hmatatelný. Lidé chtějí změnu… nebo návrat k bolševickým jistotám – kdo nevyčníval, žil si na poměry vcelku dobře. Nikde žádná výrazná buzerace, v klidu do práce, z práce, na pivo, do postele.
Přibližně od roku 2000 jsme svědky nástupů a pádů rychlokvašných politických stran, které byly signálem, že společnost chce změnu. Několikrát došlo po volbách k rozčarování. A teď už na to volič prostě kašle a chce zpátky své jistoty s estébákem Babišem. On chce zpátky do lůna bolševismu, kde nebyly problémy. Do Jugošky za odměnu, co víc chtít, že jo. Nebo to je jinak?
Bojí se Babišovi voliči složitosti světa?
Mohlo by se zdát, že jsou Babišovi voliči ti neschopní, kteří se nedokáži v systému kapitalismu uchytit. Podnětů je moc, je lepší utéct pod křídla strany ochranitelky. Ale takový pohled by byl stižený slepotou vlastní nadřazenosti, která nechce vidět vinu celé politiky a jejího hodnotově sestupného pádu do pekel podřízenosti a podřadnosti. Babišovi voliči se nebojí složitosti světa. Se vztekem účtují s třiceti lety, kdy se na ně kašlalo, kdy na ně „elity" pohlížely s despektem, snad až s odporem, kdy proklamovaly, že s těmito lidmi se nediskutuje, nemluví. Babišovi voliči byli bráni jako něco méněcenného, na co nemusíme brát ohled. Oni nemají názor, oni se v zásadě jen mýlí. A „elita" má vždy pravdu.
Babiš je „diktátor“, jeho strana se nerozpadne. A jeho voliči to cítí. Proto ta masivní podpora. Poper se za nás. Vyúčtuj jim těch 30 promarněných let, které nám Kalousci, Klausové nebo Sobotkové sebrali. Okradli nás o náš život, budoucnost, udělali z nás žebráky. To jsou volební hlasy, které napadají do volebních uren Babišovi. Hlasy „nedotknutelných", hlasy lidí z nejnižší kasty, kterými se třicet let pohrdá a na které skutečně dopadají politicky ekonomické veletoče „elit".
Babiš je naděje bez naděje
Voliči vidí v Babišovi naději, že se pád na hubu zpomalí. Že zase začneme sebevědomě vstávat a brát se o svou roli ve světě. On to totiž zvládl. On, on není jako oni. Babiš se postavil na nohy a zvládne to samé s republikou. Kdyby ta naděje nebyla tak hrozivě lichá. Protože Babiš se stará o sebe, o svůj byznys. Republiku a vládu nad ní bere jen jako další úroveň svého podnikání. Dává naději, že tomu tak není, protože mluví k lidem a předstírá, že je s nimi.
Ale možná je to dobře. Za třicet let jsme se dostali postupně na dno existence. Kalousci a jemu podobní skutečně potřebují dostat přes hubu a vyhnat z parlamentu přes výběh s prasaty. Jinak republika zpět své sebevědomí nezíská. Na svini ještě větší svini. Republika nejspíš potřebuje změnit svůj směr a k tomu potřebuje svini skutečně výjimečných rozměrů. Fajn, vymeťme to svinstvo. Kašlete na nás? Tak my na vás nasereme.
Válcuje vás život, úřady, politici? Zažili jste, nebo jste viděli něco, co by měli ostatní vědět? Pište, foťte, posílejte na .
Vložil: Štěpán Cháb