Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Jsme nejsvobodnější zemí světa, tak nebrblejme. To třeba nůž, obyčejná kudla... Komentář Štěpána Chába

komentář 16.10.2017
Jsme nejsvobodnější zemí světa, tak nebrblejme. To třeba nůž, obyčejná kudla... Komentář Štěpána Chába

Foto: Facebook

Popisek: Tramping

Pojďme spolu srovnat země světa z hlediska svobody. Protože svoboda, skutečná svoboda, je to, oč bychom měli usilovat a co bychom měl bránit zuby nehty. Samozřejmě, že tu není život ideální. Malé platy, šíleně rozdané karty v politice, žádná následováníhodná osobnost v politice, jen úředníci a úředníci a sem tam nějaký ten sympatický kriminálník, který říká „ahoj lidi“ a tvrdí, že bude líp. I kdyby na chleba nebylo.

Víte co se stane v Německu nebo Rakousku, když s sebou budete mít nůž? Normální tábornícký nůž, abyste si mohli okudlat klacek na opékání buřtů? V Německu hrozí, že vás za nůž se střenkou delší než 10 centimetrů popadne policista za flígr a hodí do šatlavy. Jako ohrožení veřejnosti. V Rakousku zase můžete mít na veřejnosti nůž pouze v případě, že prokážete, že jste myslivec a jdete na lov. Zvláštností je, že si v Rakousku po dovršení dospělosti můžete jen na občanku a bez zbrojního průkazu koupit brokovnici nebo malorážku. Což je, s ohledem na přísnost ohledně nože, paradoxní. 

Zakázali nám i nůžky

V Belgii a Lucembursku je nošení nože zakázané kompletně. Tam nesmíte vyrazit na tůru ani s příborovým nožem. Anglie a Irsko? Tam nejen že nesmíte veřejně s nožem na ulici. Tam se nesmí, podle zákona Offensive Weapon Act, ani s něčím, co nůž pouze připomíná. Krom jiného se na veřejnost ve Velké Británii nesmí ani s nůžkami. USA jsou známé svou tolerancí ke zbraním. Ale pozor, rozhodně ne všude. Například v Marylandu nebo v Massachusetts mají stejně přísný přístup jako v Anglii. Za nošení nože na veřejnosti vám hrozí 48 hodit za katrem. 

Můžeme u nás s nožem na veřejnost?

Kdybyste vyrazili na Václavské náměstí a u pasu by se vám kynklal samurajský meč, nikdo to nebude řešit. Můžete vyrazit do ulic s kinžálem jakékoliv velikosti, nikdo to nebude řešit. Je to vaše věc. Pokud začnete nožem, mečem, sekyrou, ohrožovat kolemjdoucí, popadne vás policista za flígr a alou do šatlavy. Ale to je logické, ohrožujete svobodu jiných, nezasloužíte si tu svou. 

Pojďme si udělat táborák

V Čechách, na Slovensku a v Bavorsku lze dělat táboráky. Za táborák samozřejmě nelze považovat požár lesa, ale elegantní táborák s kameny po obvodu, aby se oheň nerozšířil. V naprosté většině zemí EU je táborák, byť i na vlastní zahradě, zakázaný. V Dolní Poustevně loni pálili nálety. Rozdělali fajrák přímo pod dráty elektrického vedení, oheň šlehal několik metrů do výšky a opodál zastavil Němec jedoucí z nákupů, fascinovaně na to zíral a říkal (německy, samozřejmě): „Tohle se může vidět jenom v Čechách.“ Oheň si fotil a celý se klepal rozkoší z té, pro Němce nevídané podívané. 

A co takhle si zazpívat v lese?

V Kanadě jsou na zpěv dost hákliví. Při vjezdu do národního parku Algonquin se vás strážci ptají, zda máte zbraně nebo hudební nástroje. Pokud budete mít k kufru auta kytaru, prostě ji budete muset nechat na bráně a stavit se pro ni, až pojede zpátky. Přičemž ve zmíněném parku nevadí, když s sebou budete mít magneťák. Pokud budete do lesa skřehotat vlastními silami, rušíte zvěř. Pokud budete pouštět halekání nějaké americké hvězdičky popmusic, není to až takový problém. Magneťák s sebou tedy brát můžete. 

A tak vyrazíme alespoň na túru

V západních zemích má tramping velkou tradici, například v USA, Austrálii nebo v Kanadě. Ale narážíme tu na jiný problém. Trampovat můžete od rána do noci. Ale nesmíte vkročit na cizí půdu. Všude jsou cedule – Private Property. No Entry – a často narazíte na cedule i na lebku se zkříženými hnáty. Což znamená, že majitel vás odstřelí jako prašivého psa, pokud mu vlezete na pozemek. A u soudu si to pak obhájí – lezli jste mu na pozemek, co tam máte co pohledávat. 

A teď malý mišmaš

V Německu nesmíte nosit maskáče. Jsou považované za uniformu. Nošení maskáčů musíte mít povolené od ministerstva obrany. Nemáte-li, hrozí vám 3 roky vězení. Ve Velké Británii nesmíte do lesa. Všechny jsou soukromé. A pokud vás do lesa pustí, tak smíte jen po stanovených stezkách. V Holandsku sice do lesa smíte, ale co nesmíte, je z něho cokoliv odnést. Vyrazit v Holandsku na houby nebo borůvky? To si budete koledovat o pěkný problém se zákonem. V Itálii musíte mít pro sběr hub houbařský pas, který se vyřizuje na místním úřadě. Přičemž úřady houbařské pasy vydávají neochotně. Na severu Itálie je pak sběr hub zakázaný úplně. Všechny rybníky v Severním Irsku jsou soukromé. Pokud si v nějakém zaplavete, může to být brané jako vloupání. 

A jak se máme my?

Odpovězte si sami. Předtím si bez obav vyražte s nožem, nebo klidně s mečem, na houby, sbírejte borůvky, rozdělejte si v lese táboráček, oblažte přírodu svým pokusem o zpěv a při návratu si skočte zaplavat do rybníka. A nikdo vás nebude trestat. Ano, stojí to tu za prd. Ale může to být daleko, daleko horší. Braňme, co máme.

 

 

 

 

 

Válcuje vás život, úřady, politici? Zažili jste, nebo jste viděli něco, co by měli ostatní vědět? Pište, foťte, posílejte na .

QRcode

Vložil: Štěpán Cháb