Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
MFF Karlovy Vary 2019

MFF Karlovy Vary 2019

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i drsná kritika

Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Reportáže z míst, kde se natáčely kinohity

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Jsme nejsvobodnější zemí světa, tak nebrblejme. To třeba nůž, obyčejná kudla... Komentář Štěpána Chába

komentář 16.10.2017
Jsme nejsvobodnější zemí světa, tak nebrblejme. To třeba nůž, obyčejná kudla... Komentář Štěpána Chába

Autor: Facebook

Popisek: Tramping

Pojďme spolu srovnat země světa z hlediska svobody. Protože svoboda, skutečná svoboda, je to, oč bychom měli usilovat a co bychom měl bránit zuby nehty. Samozřejmě, že tu není život ideální. Malé platy, šíleně rozdané karty v politice, žádná následováníhodná osobnost v politice, jen úředníci a úředníci a sem tam nějaký ten sympatický kriminálník, který říká „ahoj lidi“ a tvrdí, že bude líp. I kdyby na chleba nebylo.

Víte co se stane v Německu nebo Rakousku, když s sebou budete mít nůž? Normální tábornícký nůž, abyste si mohli okudlat klacek na opékání buřtů? V Německu hrozí, že vás za nůž se střenkou delší než 10 centimetrů popadne policista za flígr a hodí do šatlavy. Jako ohrožení veřejnosti. V Rakousku zase můžete mít na veřejnosti nůž pouze v případě, že prokážete, že jste myslivec a jdete na lov. Zvláštností je, že si v Rakousku po dovršení dospělosti můžete jen na občanku a bez zbrojního průkazu koupit brokovnici nebo malorážku. Což je, s ohledem na přísnost ohledně nože, paradoxní. 

Zakázali nám i nůžky

V Belgii a Lucembursku je nošení nože zakázané kompletně. Tam nesmíte vyrazit na tůru ani s příborovým nožem. Anglie a Irsko? Tam nejen že nesmíte veřejně s nožem na ulici. Tam se nesmí, podle zákona Offensive Weapon Act, ani s něčím, co nůž pouze připomíná. Krom jiného se na veřejnost ve Velké Británii nesmí ani s nůžkami. USA jsou známé svou tolerancí ke zbraním. Ale pozor, rozhodně ne všude. Například v Marylandu nebo v Massachusetts mají stejně přísný přístup jako v Anglii. Za nošení nože na veřejnosti vám hrozí 48 hodit za katrem. 

Můžeme u nás s nožem na veřejnost?

Kdybyste vyrazili na Václavské náměstí a u pasu by se vám kynklal samurajský meč, nikdo to nebude řešit. Můžete vyrazit do ulic s kinžálem jakékoliv velikosti, nikdo to nebude řešit. Je to vaše věc. Pokud začnete nožem, mečem, sekyrou, ohrožovat kolemjdoucí, popadne vás policista za flígr a alou do šatlavy. Ale to je logické, ohrožujete svobodu jiných, nezasloužíte si tu svou. 

Pojďme si udělat táborák

V Čechách, na Slovensku a v Bavorsku lze dělat táboráky. Za táborák samozřejmě nelze považovat požár lesa, ale elegantní táborák s kameny po obvodu, aby se oheň nerozšířil. V naprosté většině zemí EU je táborák, byť i na vlastní zahradě, zakázaný. V Dolní Poustevně loni pálili nálety. Rozdělali fajrák přímo pod dráty elektrického vedení, oheň šlehal několik metrů do výšky a opodál zastavil Němec jedoucí z nákupů, fascinovaně na to zíral a říkal (německy, samozřejmě): „Tohle se může vidět jenom v Čechách.“ Oheň si fotil a celý se klepal rozkoší z té, pro Němce nevídané podívané. 

A co takhle si zazpívat v lese?

V Kanadě jsou na zpěv dost hákliví. Při vjezdu do národního parku Algonquin se vás strážci ptají, zda máte zbraně nebo hudební nástroje. Pokud budete mít k kufru auta kytaru, prostě ji budete muset nechat na bráně a stavit se pro ni, až pojede zpátky. Přičemž ve zmíněném parku nevadí, když s sebou budete mít magneťák. Pokud budete do lesa skřehotat vlastními silami, rušíte zvěř. Pokud budete pouštět halekání nějaké americké hvězdičky popmusic, není to až takový problém. Magneťák s sebou tedy brát můžete. 

A tak vyrazíme alespoň na túru

V západních zemích má tramping velkou tradici, například v USA, Austrálii nebo v Kanadě. Ale narážíme tu na jiný problém. Trampovat můžete od rána do noci. Ale nesmíte vkročit na cizí půdu. Všude jsou cedule – Private Property. No Entry – a často narazíte na cedule i na lebku se zkříženými hnáty. Což znamená, že majitel vás odstřelí jako prašivého psa, pokud mu vlezete na pozemek. A u soudu si to pak obhájí – lezli jste mu na pozemek, co tam máte co pohledávat. 

A teď malý mišmaš

V Německu nesmíte nosit maskáče. Jsou považované za uniformu. Nošení maskáčů musíte mít povolené od ministerstva obrany. Nemáte-li, hrozí vám 3 roky vězení. Ve Velké Británii nesmíte do lesa. Všechny jsou soukromé. A pokud vás do lesa pustí, tak smíte jen po stanovených stezkách. V Holandsku sice do lesa smíte, ale co nesmíte, je z něho cokoliv odnést. Vyrazit v Holandsku na houby nebo borůvky? To si budete koledovat o pěkný problém se zákonem. V Itálii musíte mít pro sběr hub houbařský pas, který se vyřizuje na místním úřadě. Přičemž úřady houbařské pasy vydávají neochotně. Na severu Itálie je pak sběr hub zakázaný úplně. Všechny rybníky v Severním Irsku jsou soukromé. Pokud si v nějakém zaplavete, může to být brané jako vloupání. 

A jak se máme my?

Odpovězte si sami. Předtím si bez obav vyražte s nožem, nebo klidně s mečem, na houby, sbírejte borůvky, rozdělejte si v lese táboráček, oblažte přírodu svým pokusem o zpěv a při návratu si skočte zaplavat do rybníka. A nikdo vás nebude trestat. Ano, stojí to tu za prd. Ale může to být daleko, daleko horší. Braňme, co máme.

 

 

 

 

 

Válcuje vás život, úřady, politici? Zažili jste, nebo jste viděli něco, co by měli ostatní vědět? Pište, foťte, posílejte na .

Vložil: Štěpán Cháb

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace