Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Odvolili jsme, teď se rokuje o vládě

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

Hektolitry alkoholu, všechny drogy světa, desítky rozbitých aut, požár národního parku… Výtržník a desperát, který měl místo koltů kytaru, se přesto stal legendou. Tajnosti slavných

06.10.2017
Hektolitry alkoholu, všechny drogy světa, desítky rozbitých aut, požár národního parku… Výtržník a desperát, který měl místo koltů kytaru, se přesto stal legendou. Tajnosti slavných

Autor: youtube.com

Popisek: Johnny Cash

VIDEO Čím větší silou vás osud srazí na zem, o to s větším odhodláním musíte vstát a jít dál. To bylo životní krédo country legendy, která si v životě několikrát sáhla na samé dno. Jen díky tomu dokázal Johnny Cash překonat nejen sám sebe a své vnitřní běsy, ale i drogovou závislost.

Tisíce prázdných lahví, všechny drogy světa, které existují, desítky rozbitých aut, dokonce i vypálený les… „Hello, I'm Johnny Cash…“ zahajoval po celou kariéru každé vystoupení legendární americký ‘Man in Black‘. Doma by takovou neřízenou střelu chtěl mít nejspíš opravdu jen málokdo. Jádro problémů totiž ukrýval hluboko v nitru. Životem ho provázela neviditelná partička vnitřních strašáků a děsů, před nimiž se neustále a marně snažil uprchnout. Přesto našel partnerku, která s ním prožila spoustu dobrého i zlého, i když i ona měla často chuť definitivně všechno zabalit. Nakonec ale vždycky znovu podlehla. Legenda americké country Johnny Cash měl totiž i celou řadu kladných vlastností, pro něž určitě stálo za to s ním být. A rozhodně to nebyl jen talent a mimořádný hlas. „Divíte se, proč chodím pořád v černém, proč se vyhýbám jasným barvám, proč vyzařuju temný tón? Mám k tomu více důvodů,“ říkával. „Nosím ji kvůli chudým a utlačovaným, žijícím v beznadějné chudé části města, i kvůli vězňům...“

Folsom Prison Blues

(živě ve věznici San Quentin):

Pole s bavlnou

Jih Spojených států s nekonečnými lány bavlníkových plantáží určitě znáte z černošských spirituálů, možná vám neunikl ani ve skvělém historickém dramatu Margaret Mitchell Jih proti severu. Milostný příběh Scarlett O'Harové a světáckého Rhetta Butlera, odehrávající se v letech občanské války a následující rekonstrukce poraženého Jihu, který získal v roce 1936 prestižní literární Pulitzerovu cenu. V době, kdy na něm autorka pracovala, přišla na svět v arkansaském Kingslandu další legenda. V pátek 26. února 1932 se manželům Rayovi a Carrie Cashovým narodil syn, který měl šest sourozenců. Dali mu jméno J.R., protože se dokázali shodnout pouze na iniciálách. Již od útlého dětství musel tvrdě pracovat na plantáži, která byla několikrát zatopena, během hospodářské krize se rodina potýkala s velmi vážnými problémy, které se později projevily i v některých jeho písňových textech. Povodeň na farmě ho zase inspirovala k napsání Five Feet High And Rising. Tragédie, která ho poznamenala na celý život, nastala v květnu 1944. Jeho o tři roky starší bratr Jack chtěl zastoupit otce, a tak se postavil k cirkulárce, přestože ho od práce zrazovala matka i J.R. Jack si nedal říct, jenže při řezání nešťastně klopýtl a padl hrudníkem přímo na jedoucí kotouč. Sice ho převezli do nemocnice, zachránit ho ale lékaři nedokázali a všichni jen bezmocně přihlíželi, jak celý týden v ukrutných bolestech umíral. Johnnyho psychiku děsivá tragédie poznamenala na celý život. Vyčítal si, že to byla jeho vina, a Jackovu smrt si nikdy neodpustil. Krátce nato začal mít vidiny, někdy se mu zjevoval bratrův duch, jindy prý andělé nebo nebeské výjevy.

Hey Porter:

Když si cizinec vezme cizinku…

O hudbu a zpěv se začal zajímat již jako malý, zpočátku byl ovlivněn převážně irskou a gospelovou muzikou. Na střední škole zpíval v rozhlasové stanici KLCNV, po maturitě už ale vzhledem k finanční situaci rodiny dál ve studiu nepokračoval. Místo toho nastoupil jako dělník do automobilky v Detroitu. V roce 1950 se seznámil s teprve sedmnáctiletou, krásnou a hluboce věřící Vivian Liberto. Po pouhých třech týdnech známosti ale musel narukovat do armády, k bezpečnostní složce amerického letectva. Byl převelen do západoněmeckého Landsbergu, kde se podílel na dekódování ruského rádiového vysílání a také založil svoji první skupinu. S Vivian si čtyři roky pouze psali, vzali se v roce 1954, jen tři měsíce poté, co Johna propustili do civilu, a nevěstin strýc je oddal v kostele. Do manželství tak vstoupili dva lidé, kteří měli o sobě dlouhým odloučením pěstované romantické sny a představy, ve skutečnosti se ale vlastně vůbec neznali. John začal pracovat jako podomní prodejce a po večerech vystupoval se svou kapelou. S Vivian měl čtyři dcery, Rosanne (1955), Kathleen (1956), Cindy (1959) a Taru (1961), a jejich manželství nakonec vydrželo neuvěřitelných čtrnáct let, přestože bylo přímo přeplněné problémy a konflikty. Nakonec ale i věřící Vivian uznala, že takhle už to nejde dál.

Cry!, Cry!, Cry!:

Cry!, Cry!, Cry!

Zpívání odjakživa miloval a jeho přirozený talent, který se nikdy nepokusil zušlechtit hudebním vzděláním, ještě umocňovala nezaměnitelná barva hlasu. V Tennessee, kam se manželé po svatbě přestěhovali, začínal John hrát se skupinou The Tennessee Two, později přejmenovanou na The Tennessee Three. Již v roce 1955 zaujal producenta Sama Philipse ze Sun Records, který vydal jeho první nahrávky Hey Porter a slavnou Cry!, Cry!, Cry!. Sklidily takový úspěch, že John mohl seknout s prací a věnovat se pouze kariéře zpěváka. Vzápětí se Folsom Prison Blues umístila v Top 5 country hitparády a o rok později se legendární I Walk the Line stala absolutní country jedničkou. V roce 1957 zabodoval s Home of the Blues a jeho hvězda začala strmě stoupat. Stal se prvním umělcem Sun Records, který nahrál dlouhohrající desku a vystupoval v populární show Eda Sullivana i v Carnegie Hall. V roce 1958 přešel k nahrávací společnosti Columbia Records, která mu za podepsání smlouvy slíbila 50 000 dolarů, což byla v té době téměř neskutečná částka. A natočil další super hit – Don't Take Your Guns to Town.

Walk the Line:

Chlast, drogy a průšvihy

Počátkem šedesátých let začal vystupovat s Carter Family, v níž zpívala i o tři roky starší June, jejíž hlas poslouchal z rádia už jako kluk. V té době začal mít zjevné problémy s alkoholem, které ještě doplnil těžkou závislostí na amfetaminech, jež začal brát, aby vydržel nespat během koncertních šňůr, a tlumících barbiturátech, s jejichž pomocí pak dokázal alespoň na chvilku usnout. Drogy sice ještě nepoznamenaly jeho kreativitu, začaly ale měnit Johnovu osobnost. Proměnil se ve zcela nepředvídatelného neurotika, s nímž bylo velmi těžké vyjít. Když například v roce 1965 shořela od rozžhaveného ložiska jeho auta část národního parku v Kalifornii, choval se arogantně i u soudu. Požár zabil 49 z 53 hnízdících vzácných kondorů, Cash ale jen odsekl: „Nestarám se o vaše zatracený žlutý káňata!“ Hrozilo mu vězení, nakonec ale vyvázl pouze s pokutou 82 001 dolarů. Podobných excesů přitom přibývalo. Ve stejném roce ho zadrželi v Texasu kvůli podezření z pašování heroinu, poté co policisté našli v jeho kytarovém pouzdře podivný prášek. Jednalo se ale jen o léky na předpis. Jindy se pro změnu dostal do křížku se zákonem, protože na cizím pozemku vyplenil květinové záhony. Zadržen byl celkem sedmkrát, ve vězení ale nikdy neskončil, maximálně strávil jediný den v cele. Pro Ameriku se stal zbožňovaným desperátem, který sice neměl kolty, zavěšené proklatě nízko, ale zato bezkonkurenčně válel na kytaru.

Don't Take Your Guns to Town:

Spása jménem June

V té době jeho drogová závislost vyvrcholila, několikrát kvůli ní dokonce musel zrušit koncert. Problémy vážně poznamenaly i jeho manželství s Vivian, manželé se navíc vinoucestování po koncertních šňůrách odcizili. Neustále opouštěné a zjevně i podváděné Vivian došla v roce 1967 definitivně trpělivost, v roce 1968 pak byli oficiálně rozvedeni. Velký podíl na rozpadu jejich vztahu měla i Johnova nová umělecká partnerka, temperamentní June Carter, která již byla v té době dvakrát rozvedená a z druhého manželství s fotbalistou Edwinem Lee Nixem měla dceru Rosie. I když to s ním ani June neměla snadné, nakonec to byla právě ona, kdo mu výrazně pomohl zvítězit nad závislostí. „V té době jsem vyzkoušel snad úplně všechny drogy. Nedokázal jsem bez nich žít. Byl jsem troska a ubožák,“ přiznal později v jednom rozhovoru Cash. Jednou provždy s nimi skoncoval po spirituálním prožitku v Nickajack Cave, jeskynním komplexu v Tennessee. Prožil tam prý stav silné duševní katarze, který byl podle něj potřebný, aby získal sílu i chuť se závislostí bojovat. Fyzickou závislost zdolal, když se k němu na měsíc nastěhovali s June i jeho rodiče. O týden později ji pak požádal o ruku přímo na pódiu a o další měsíc později se konala svatba. V roce 1970 mu June porodila vytouženého syna, který dostal jméno John.

Jackson:

Man in Black

Poté se Johnny Cash zapojil do boje proti drogám, které označil za jedno z největších zel světa, a stal se praktikujícím křesťanem. V polovině sedmdesátých let sice začala jeho popularita upadat, přesto se jeho první autobiografie, nazvané Man in Black, prodalo 1,3 milionu výtisků. Zahrál si v několika filmech, objevoval se pravidelně v televizi, například byl neodmyslitelným hostem vánočního speciálu stanice CBS. Neminuly ho ani seriály. Počátkem osmdesátých let se stal nejmladším členem síně slávy country music, Country Music Hall of Fame. Zdálo se, že se proměnil v téměř svatého muže, jenže v roce 1983 znovu spadl do závislosti na lécích. Způsobila to kuriózní nehoda na farmě v Tennessee, při níž ho vážně zranil agresivní pštros. John skončil v nemocnici s polámanými žebry a natrženým žaludkem a po operaci začal brát utišující léky proti bolesti, s nimiž pak musel svést velmi tvrdý souboj. Potvrdil tím, že závislost na drogách nelze nikdy vyléčit, bývalý narkoman prostě musí až do smrti abstinovat. Když pak musel Cash v roce 1988 podstoupit operaci srdce kvůli bypassu, raději jakékoliv léky proti bolesti odmítl. Díky tomu prý zažil stavy velmi blízké smrti, ve kterých prožil nádhernou vizi nebe. „Když jsem se pak probudil a zjistil jsem, že jsem živý, tak jsem byl pořádně zklamaný,“ prozradil. Lékaři mu sice nařídili přibrzdit, přesto ho ani poté nepřestaly bavit občasné ‘exkurze‘ do herectví. Zahrál si například v seriálu Doktorka Quinnová a propůjčil svůj hlas kojotovi v kresleném seriálu Simpsonovi.

It ain't me babe:

Smrt úřadovala hned třikrát

V pětašedesáti letech opět vážně onemocněl. Tentokrát u něj lékaři diagnostikovali těžkou cukrovku a jeho stav ještě zhoršovaly opakované zápaly plic. S osudem se statečně pral šest let, pak ale v květnu 2003 zemřela jeho milovaná June, která nepřežila operaci srdeční chlopně. John ztratil vůli žít a o pouhé čtyři měsíce později, 12. září 2003, ji následoval. Sérii rodinných tragédií završila po pouhých pěti týdnech jeho nevlastní dcera Rosie, kterou i s manželem připravila o život v obytném autobusu otrava oxidem uhelnatým, který unikal z porouchané karmy. Dům, ve kterém John překonal drogovou závislost, koupil za 2,3 milionu dolarů pro svou ženu Lindu Barry Gibb, nejstarší ze slavného britského bratrského tria Bee Gees. O necelý rok později ale dům vyhořel do základů. Legenda Johnny Cash ale žije dál. Album jeho posmrtně vydaných písní American V: A Hundred Highways doslova zválcovalo hitparády, v roce 2005 byl o něm natočen mimořádně úspěšný film Walk the Line. A 25. března 2014 konečně přišlo na trh i album Out Among the Stars, které nahrál v osmdesátých letech, kvůli sporům s nahrávací společností Columbia Records ale nebylo nakonec vydáno. Nahrávky byly objeveny v roce 2012, když se syn John Carter Cash a odborníci na Cashovu tvorbu pustili do katalogizace jeho archivu. Kariéra Johnnyho Cashe trvala 49 let a pro mnohé nebyl jen geniální muzikant, ale především mimořádná osobnost. Jeho životním poselstvím bylo, že čím větší silou vás osud srazí na zem, o to s větším odhodláním musíte vstát a jít dál. Díky tomu dokázal překonat nejen sám sebe, ale i drogovou závislost.

 

Božoňka2

Válcuje vás život, úřady, politici? Zažili jste nebo byli viděli něco, co by měli ostatní vědět? Pište, foťte, posílejte na .

Vložil: Adina Janovská

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace