Vybouchla z matiky, a tak šla za svým snem, za trest ale z domova nedostala ani floka. Po velkolepé premiéře pak vkročila do zlaté klece, z níž ji vysvobodila až smrt. Tajnosti slavných
29.09.2017
Foto: repro/nydailynews.com
Popisek: Grace Kelly
Před pár dny si monacké knížectví připomnělo již pětatřicáté výročí tragédie, která navždy poznamenala nejen celou panovnickou rodinu. V nechvalně proslulých serpentinách nad Monte Carlem skončil ve zlomku vteřiny příběh, který zpočátku působil jako příběh pohádkové Popelky. A přinejmenším dva lidé z toho měli těžké spaní – jeden až do smrti, druhý nejspíš dodnes.
Tím prvním je princezna Stéphanie, dcera legendární hollywoodské hvězdy, později kněžny Gracie Patricie. V osudný den jí bylo teprve sedmnáct a právě ona jediná byla tragédii přítomna. Seděla totiž se slavnou matkou ve voze Rover P6, který se 13. září 1982, ráno krátce po deváté hodině, vyletěl ze silnice a zřítil se ze srázu. Ani odborníci nedokázali z polohy těl obou žen s jistotou říci, která z nich v osudovém okamžiku seděla za volantem. Šuškalo se, že řídila právě mladičká princezna, kterou matka v řízení vozu zaučovala. Jenže ta dodnes, pokud jde o okolnosti neštěstí, mlčí jako hrob. Možná se ale ona i policie jen zachovaly, jak jim bylo nařízeno. Kněžna i princezna byly při nehodě zraněny, Grace byla v bezvědomí a řízení životních funkcí za ni musely převzít přístroje. O pouhý den později ale dal její manžel, kníže Rainier III., souhlas s odpojením od přístrojů. Byla její zranění opravdu neslučitelná se životem, nebo tak nejmocnější muž knížectví jen definitivně ukončil nepříliš šťastné manželství, o němž měli původně oba partneři úplně jinou představu? A kdyby tak učinil – našel by se vůbec na světě jediný člověk, který by se odvážil vyslovit takové podezření nahlas?
Vzorná holka z katolické školy
Křehká plavovláska Grace Patricia Kelly se narodila 12. listopadu 1929 v americké Filadelfii, v rodině irského přistěhovalce a trojnásobného olympijského vítěze ve veslování Johna Brendana Kellyho. Není tudíž divu, že ji otec odmalička vedl k udržování dobré fyzické kondice. Významně k tomu přispěla i rázná matka Margaret Katherine Majer, která si v genetické výbavě nesla po předcích sklon k německé akurátnosti, disciplíně a vytrvalosti. Navíc vyučovala tělesnou výchovu a stala se první ženskou trenérkou dívčího atletického sboru na Pensylvánské univerzitě. Jméno Grace dostala po otcově sestře, která zemřela velmi mladá, a měla tři sourozence – starší sestru Margaret Katherine, staršího bratra Johna Brendana Jr. a nejmladší sestru Elizabeth Anne. Její strýc George Kelly byl známý herec, režisér a scenárista a byl to právě on, který v ní probudil velký sen stát se slavnou hvězdou. Již během studia na Ravenhillově akademii, prestižní katolické škole pro dívky, se věnovala s matkou a sestrami modelingu na společenských akcích. První hlavní roli dostala již v roce 1942 v představení Don’t feed the Animals (Nekrmte zvířata), na střední škole se dál zajímala o herectví a byla vášnivou tanečnicí. Odmaturovala v roce 1947 na Stevensově škole a mimo jiné bylo v její ročence napsáno Stevensovo proroctví: „Slečna Grace P. Kelly – slavná hvězda pódia i obrazovky“.
Z matiky vybouchla
Na Bennington College ji nevzali kvůli špatnému prospěchu z matematiky, a tak po pár měsících odjela do New Yorku, kde se pokusila prosadit na divadle. Rodiče tím pořádně naštvala, takže se na tomto ‘dobrodružství‘ odmítli jakkoli podílet a musela se uživit sama. Přivydělávala si jako modelka a zahrála si rovněž v několika reklamách a seriálech. Za svým snem si šla velmi cílevědomě, zapsala se na slavnou Americkou akademii dramatických umění a byla opravdu pilná studentka. Například si nahrávala svůj hlas na magnetofon, aby vylepšila mluvený projev. V roce 1951 dostala první malou filmovou roli ve snímku Fourteen Hours, příběhu policisty, který se snaží zabránit sebevrahovi, aby skočil z římsy výškové budovy. Již o rok později jí nabídl významnější příležitost producent Stanley Kramer ve slavném westernu V pravé poledne, v němž ztvárnila manželku šerifa Willa Kane v podání legendárního Garryho Coopera. A jen o pár týdnů později podepsala smlouvu se studiem MGM, která jí zaručovala týdenní plat 850 dolarů, což byly v té době velké peníze. Krátce nato odstartovalo v keňské metropoli Nairobi natáčení slavného romantického dramatu Mogambo. „Jsou tři důvody, proč jsem roli v tom filmu přijala, a sice John Ford, Clark Gable a fakt, že to byl placený výlet do Afriky. Kdyby se to natáčelo třeba v Arizoně, tak bych v tom nehrála,“ prohlásila později. Role půvabné Lindy jí vynesla Zlatý glóbus za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli a první nominaci na Oscara ve stejné kategorii.
První dáma krále hororu
Po úspěchu Mogamba následovala její první spolupráce s králem hororu Alfredem Hitchcockem v legendárním krimithrilleru Vražda na objednávku. Díky tomu se údajně sblížila s představitelem hlavní mužské role Rayem Millandem. Ray byl ale v té době již dlouho ženatý, a tak Grace sklidila za film nejen nominaci na cenu BAFTA, ale také první pořádnou porci pomluv. Během natáčení prý mluvila s Hitchcockem i o jeho dalším hororu Okno do dvora a nakonec v něm dostala hlavní ženskou roli. Magazín Variety později v pochvalné recenzi uvedl, že chemie mezi ní a představitelem hlavní role Jamesem Stewartem fungovala dokonale. „Je dokonalá dáma. Elegantní, vzdělaná, neskutečně krásná, prostě prvotřídní. Zvenčí chladná, zevnitř plná ohně,“ prohlásil o ní sám Alfred Hitchcock. Během jediného roku Grace natočila pět celovečerních filmů včetně hudebního dramatu George Seatona Venkovské děvče, i když z toho v MGM nebyli ani trochu nadšení, protože film produkovalo konkurenční studio Paramount. Grace ale pohrozila, že nadobro odjede do New Yorku, a tak nakonec dosáhla svého. A právě postava Georgie Elginové jí nakonec vynesla Oscara za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli a největší úspěch v kariéře. Jediný, kdo neměl radost, byl její otec. Johna Kellyho staršího totiž její úspěchy nezajímaly a neměl rád ani její nápadníky, na nichž vždycky dokázal najít nějakou ‘podstatnou‘ vadu.
V Monaku na plátno nesměla
S mnoha muži se na plátně líbala a o řadě z nich se šuškalo, že jsou jejími milenci. Poté co se vrátila z filmového festivalu v Cannes, kde vedla americkou delegaci, začalo natáčení romantické komedie The Swan, v níž si zahrála princeznu Alexandru, kterou rodina nutí, aby se provdala za svého bratrance, korunního prince Alberta. V té době si již psala s monackým knížetem Rainierem III, se kterým se seznámila v dubnu 1955 během pobytu ve Francii. Zanedlouho ji požádal o ruku a Grace přijala. Premiéra filmu byla naplánována na den jejich sňatku. Velkolepé knížecí svatby se zúčastnilo šest stovek hostů, mimo jiné i Cary Grant, David Niven, Ava Gardner, hotelový magnát Conrad Hilton či několik diplomatů a významných politiků. V televizi obřad sledovalo v přímém přenosu na třicet milionů diváků. Po svatbě přijala Grace titul Její Knížecí Jasnost Kněžna Monacká, známá byla ale především jako monacká kněžna Grace. Svatba zároveň ukončila její hereckou kariéru a promítání všech jedenácti celovečerních filmů, ve kterých hrála, bylo navíc z rozhodnutí jejího manžela v Monaku zakázáno.
Trápení ve zlaté kleci
Život pod neustálým drobnohledem a dvorská etiketa Gracce ani trochu nebavily. Naštěstí ji velmi brzy pohltily mateřské povinnosti, nejstarší dcera Caroline Louise Marguerite se narodila přesně devět měsíců a čtyři dny po svatbě. Její narození ohlásilo jednadvacet dělových salv, byl vyhlášen státní svátek a v celém knížectví bylo v ten den šampaňské zdarma. Po necelém roce se páru narodilo druhé dítě – současný vládce Albert II. Na třetího potomka si musel pár počkat dalších sedm let, nejmladší princezna Stéphanie Marie Elisabeth přišla na svět až v roce 1965. Brzy se sice začalo šuškat, že krásná kněžna není manželovi věrná, ale jen hodně potichoučku. Monačtí občané ji milovali tím víc, že pořádnou porci másla měl na hlavě i kníže a o jeho mimomanželských vztazích věděl celý svět. Grace z toho byla zoufalá a začala žal zapíjet alkoholem. Její krásná tvář zhrubla, kdysi štíhlounká postava se zaoblila, výraz očí se změnil na nepřítomný. Změnila šatník, začala nosit volná kimona, aby zamaskovala tělo, opuchlé vlivem alkoholu. Měla všechno, nač si vzpomněla, ve zlaté monacké kleci ale nebyla šťastná. Děti v pubertě byly haštěřivé, manžel se jí odcizil a ona se marně snažila uniknout životu, který ji nebavil. Přestěhovala se do Paříže, stala se módní ikonou, oblékali ji nejslavnější návrháři. A doma i ve společnosti se v její ruce stále častěji objevoval pohár šampaňského.
Osudná zatáčka
Podzim roku 1982 trávila ve venkovském sídle v Roc Agel. Trpěla bolestmi hlavy a sedmnáctiletá Stéphanie se s ní prý neustále hádala. Nakonec se 13. září rozhodly vrátit do Monaka. Když sjížděly serpentinami k Monte Carlu, jejich vůz dostal v zatáčce smyk a zřítil se ze skalnatého srázu. Četník a řidič kamionu, kteří byli očitými svědky neštěstí, tvrdili, že těsně před nehodou viděli za volantem Grace. Nicméně Sesto Lipio, který dorazil k havarovanému vozu jako první, prohlásil, že u volantu sténala bolestí Stéphanie. „Přísahám, že jsem neřídila,“ zapřísahala se pak opakovaně princezna, která utrpěla při havárii četné zlomeniny žeber, krčních obratlů a klíční kosti. Šuškalo se, že Grace usedla za volant opilá, oficiální lékařská zpráva ale zní – mozková mrtvice. Její tělo bylo vystaveno v otevřené rakvi do 18. září 1982, poté ji pohřbili v chrámu sv. Mikuláše, v němž se kdysi vdávala.
Válcuje vás život, úřady, politici? Zažili jste nebo byli viděli něco, co by měli ostatní vědět? Pište, foťte, posílejte na .
Vložil: Adina Janovská