Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
MFF Karlovy Vary 2019

MFF Karlovy Vary 2019

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i drsná kritika

Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Reportáže z míst, kde se natáčely kinohity

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Jsou to sice samotářky, ale mají vlastní hmyzí hotel. V přírodní rezervaci v Milovicích vědci obnovili podmínky pro život divokých včel

17.08.2017
Jsou to sice samotářky, ale mají vlastní hmyzí hotel.  V přírodní rezervaci v Milovicích vědci obnovili podmínky pro život divokých včel

Autor: Dalibor Dostál

Popisek: Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd ČR instaluje hmyzí hotel

Další klíčová skupina živočichů se pomalu vrací do rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Pastva divokých koní, zubrů a praturů tam vytváří na rozsáhlých plochách vhodné podmínky pro život původních druhů včel.

Takzvaných včel samotářek žilo v minulosti na českém území zhruba 650 druhů. S hospodářským tlakem na využívání krajiny však začaly z přírody mizet. V současné době přežívají mnohé druhy jen na místech silně ovlivněných člověkem. Lidé o nich většinou nemají tušení. 

Místa zalitá sluncem 

„Včely samotářky potřebují slunce a obnaženou zem nebo staré stromy. Jakmile krajina zaroste dřevinami nebo se luční porost zatáhne hustým drnem, zmizí i včely,“ vysvětlil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd. Jiné druhy včel se z přírody ztratí, pokud v ní ubývá starých stromů. Důležitou podmínkou jsou také bohatě kvetoucí louky.

Parkovitá krajina, kterou vytvářejí velcí kopytníci, je přitom pro včely samotářky ideální. V pestré mozaice vzniká spousta prosluněných míst, navíc velká zvířata vytvářejí svým pohybem hustou síť stezek, na jejichž povrchu zůstává dlouhodobě obnažená zem. Další plošky odkryté hlíny vznikají například z prachových koupališť, která si velcí kopytníci dělají na různých místech, a po čase je opouštějí. Navíc pastva velkých kopytníků výrazně zvyšuje květnatost luk.   

Hmyzí hotýlky

„Díky obnově vhodných podmínek se tak do rezervace začínají včely samotářky přirozeně vracet,“ doplnil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina. Vědci navíc jejich většímu rozšíření pomáhají instalací takzvaných hmyzích hotýlků. Ty byly v rezervaci umístěny na obou pastvinách, u Milovic i u Benátek nad Jizerou.

Včely samotářky totiž hnízdí v suchém osluněném dřevě, v suché zemi, písku, rašelině, suchých stéblech trav či v trouchu. Hmyzí hotely pro včely představují vítané možnosti hnízdění, jejich mnohem důležitější funkcí však je, že právě v nich mohou lidé samotářské včely pozorovat přímo při hnízdění.  Návštěvníci, kteří procházejí kolem hmyzích hotelů, se přitom nemusejí bát, že by od včel samotářek dostali žihadlo. „Včely samotářky na člověka neútočí. Žihadlo používají pouze v krajním případě. Stejně jako včely medonosné, i samotářské včely totiž po bodnutí žihadla umírají, na rozdíl od nich je však v péči o potomstvo nemá kdo nahradit. Proto zbytečně neriskují,“ upozornil Miloslav Jirků. 

Opylovací průmysl

Vědci upozorňují na to, že včely samotářky jsou klíčovou součástí přírody a měly vždy velký význam pro opylování rostlin a tím i na stav úrody. Známé jsou v tomto ohledu především hojně citované výroky Marka Winstona, kanadského profesora přírodních věd. „Snížení počtu včel divoce žijících a jejich nahrazení umělým chovem včel medonosných je dobrým příkladem problémů, které si sami vytváříme přetvářením přírody zemědělskou činností a regulací škůdců. Místo, abychom řešili problém přímo – a postarali se o ochranu a zvýšení počtu divoce žijících včel  - vytvořili jsme nový, nepřirozený ´opylovací průmysl´, který je nutný jen proto, že jsme změnili přirozený svět,“ uvedl vědec Mark Winston.

Další vhodná stanoviště pro včely samotářky budou v rezervaci velkých kopytníků vznikat i v budoucnu, ať už instalací dalších hmyzích hotelů nebo například ponecháním uschlých dřevin k zetlení, čímž vznikne potřebné trouchnivějící dřevo, které je důležité nejen pro včely samotářky, ale i pro řadu druhů brouků. Brouci jsou totiž první, kdo v mrtvém dřevě začíná vytvářet chodbičky. Poté, co je brouci opustí, je pak mohou osídlit právě včely samotářky.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .

 

Vložil: Lenka Sloupová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace