Ohnivé peklo v Praze. Stovku na to, že tohle po londýnském tragickém požáru napadlo skoro každého. Klíčový je rok 2006. A ten věžák, což se u nás neví…
16.06.2017
Foto: SWNS.com / repro
Popisek: Grenfell Tower, ohnivé peklo
Je to děsivá představa – ze spaní člověka vytrhne křik, ucítí kouř, v jediné chvíli si uvědomí, že z vedlejšího bytu slyší plačící děti, po chodbě pobíhají vystrašení, zranění lidé a z dálky jsou slyšet sirény. Nefunguje elektřina, dveře z bytu ven jsou vzpříčené, musí je otevřít nárazem… Společný prostor na patře je plný dusivého dýmu, výtah nejezdí, na chodbě únikového schodiště je vidět, jak se ze spodních pater prokusují stěnami plameny stále výš. Celá budova se chvěje a duní, teplota rychle stoupá, čas běží a je to až dvacáté patro...
O život v ohnivém pekle, v které se změnila londýnská Grenfell Tower, přišlo 17 lidí, dalších sedm desítek zraněných bylo převezeno do nemocnic, z toho 18 lidí se nachází v kritickém stavu. „Byli tam rodiče, vyhazovali své děti oknem ven a křičeli: Zachraňte naše děti,“ uvedla pro BBC jedna ze svědkyň události. Jako obrovský zuhelnatělý pahýl trčí 24podlažní stavba do okolí západní londýnské čtvrti, plameny ji pohltily během několika desítek minut. Z výhně nebylo úniku. „Musíme vědět, co se stalo. Musíme mít vysvětlení," prohlásila důrazně premiérka Theresa May a dodala: „Dlužíme to lidem, kteří přišli o své milované a o své byty.“ Požadované vysvětlení už začíná nabírat jasné obrysy - nevhodně zvolené hliníkové opláštění budovy. Jež podle informací, které přinesl server Gizmo, bylo vybráno spíše z estetických důvodů. Grenfell Tower je součástí státního komplexu sociálních bytů v londýnské čtvrti Kensington a Chelsea, která je proslulá velkými sociálními rozdíly. Na jedné straně jsou zde nejdražší byty na světě a zároveň se tu nacházejí domovy nejchudších obyvatel, jak napsaly Literární noviny.
Rekonstrukce proto, aby bohatí měli hezčí výhled?
Mnozí z těchto sociálně slabých Londýňanů a rezidenti z Grenfellu prý již léta upozorňovali na nebezpečí hrozící obyvatelům věžáku, ale jejich stížnosti padaly na hluché hlavy představitelů městské čtvrti. Jak dále upozornil server Gizmo, rekonstrukce byla dokončena před rokem v květnu roku 2016 a bylo investováno na 10 milionů liber a nyní se ukazuje, že právě kvůli rekonstrukci mohlo dojít ke katastrofickým následkům vzniklého požáru. Důvod pro rekonstrukci pláště byl podle dokumentace ten, aby věžák vypadal lépe z pohledu od sousedních nemovitostí. Dokument má k dispozici redakce britského listu The Independent. Má v něm být uvedeno, že hliníkové opláštění vylepší vzhled na budovu z okolí, jak dále napsaly Literární noviny. Údajně plášť tvořily dva hliníkové plechy, které obalují jádro z plastu. Podle BBC byl tento typ opláštění spojován se šířením požárů výškových budov ve Francii, Spojených arabských emirátech a Austrálii. Navíc v Grenfell Tower nebyl centrální poplašný protipožární systém ani protipožární vodní postřikovače.
Praha si vzpomněla na požár hotelu Olympik
V budově chyběly konstrukce bránící přenosu ohně. „Probíhající požár v Londýně, požár hotelu Olympik v Praze a film Skleněného peklo, to je jeden scénář. Jsou to výškové budovy, které nebyly děleny na požární úseky, to znamená, že tam nebyly konstrukce, které brání přenosu požáru,“ řekl pro Novinky.cz Václav Kratochvíl, velitel zásahu v hotelu Olympik, jenž hořel v roce 1995. Vzpomněl i na nejtěžší okamžiky při zásahu, které jsou takřka identické s těmi v Londýně – bezbranní lidé sedící na parapetech oken. „Nám nezbylo nic jiného než čekat, než se k nim naši hasiči dostanou z pokoje, protože tento charakter objektů je typický tím, že se tehdy nemyslelo na postavení výškové techniky. Museli jsme se k nim nejprve dostat a pak jim dát dýchací přístroj.“
Osm mrtvých, 34 zraněných
Požár hotelu Olympik se řadí k těm nejhorším pro pražské hasiče. 26. května 1995 v 18:09 hodin signalizace ohlásila požár schodiště v 11. patře budovy, o několik minut později byl už kouř vidět i z Karlína, oheň rychle postupoval do vyšších pater. Situace rychle nabrala na dramatičnosti a již 18:32 odvážely sanitky první intoxikované hosty, vyvedené z hotelu. Evakuace dále probíhala, na pomoc byly v 18:41 přivolány vrtulníky letky ministerstva vnitra a Záchranné služby. Při požáru, který se hasičům podařilo zlikvidovat v 21:41, tehdy zemřelo 8 lidí a 34 bylo zraněných. Celkové škody se vyšplhaly na 37 milionů korun, ve zprávě ze zásahu bylo mimo jiné uvedeno, že celou situaci ztěžovaly nefunkční zámky na magnetické karty u dveří, poškozený orientační systém, nefunkční požární a evakuační výtahy a rychlé šíření plamenů po hořlavých materiálech. Závěry vyšetřování vedly k tomu, že ohniskem požáru byly špatně umístěné lednice, které navíc byly obložené hořlavými materiály, a tak došlo k přehřátí v důsledku nemožného odvádění nahromaděného tepla.
Dobrovolný hasič nám řekl…
Podle ředitele pražských hasičů Romana Hlinovského je „zásadní dostat se ven hned na začátku. Pokud se to nepovede, a požár mi odřízne cestu, tak rada zůstat v bytě je asi to nejlepší, nebo asi možná nejmenší zlo, které v takové situaci je,“ píše server Eurozprávy.cz. Hlinovský také radí, že „je třeba zůstat u země, protože zplodiny jsou horké a drží se nahoře, dole mohu získat ještě nějaký vzduch. I když to bude znít možná divně, tak hlavní zásadou je příliš nevětrat, protože pokud je oheň blízko, jen bych mu dodával kyslík,“ jak píše server Eurozprávy.cz. Podle Hlinovského jsou české výškové budovy relativně bezpečné. Navíc dochází pravidelně po velkých požárech ke zpřísňování bezpečnostní legislativy a také preventivních opatření, jak redakci Krajských listů sdělil člen sboru dobrovolných hasičů na Pardubicku.
Jak to vypadá v Česku?
Co se týče stavebních úprav budov a především zmíněného zateplování, jenž bylo pravděpodobně nevhodně zvoleno právě na Grenfell Tower, jsme se na stránkách firmy Zofi, která v Česku zateplování provádí, dočetli, že nejčastěji se v Česku používá bílý pěnový polystyren a minerální fasádní vata. Protože vnější vrstvu opláštění onoho nešťastného londýnského mrakodrapu prý tvořily dva hliníkové plechy, obalující jádro z plastu, jak psaly Novinky.cz, hned jsme se zeptali. A to ing. Michala Horeckého, který má ve firmě Zofi na starosti odborné vedení staveb. Zde je třeba si vypomoci tradiční románovou předmluvou, že děkujeme inženýru Horeckému a všechny eventuální chyby padají jen na naše hlavy. Rozhovor byl totiž veden přes hlasitý odposlech mobilu a nahráván na druhý mobil…
Exkluzivně pro Krajské listy.cz ing. Horecký
„U nás si nic podobného představit nedovedu. Máme kvalitní stavební normu a tam je na to myšleno. Například u domu, který má dvacet metrů a více, musejí být desky z nehořlavého izolantu na minerální bázi. Prostě kámen. A u domů od 11 do 22 metrů, tam pak musejí být požární pásy, takže nad okny je vždy pás minerální vaty. Kdyby nastal požár, tak polystyren nemůže chytit, zastaví ho ten pás. Domy do 3, 4 pater mohou mít jen polystyrenové opláštění, ale i tak musejí mít povrchový index snížení plamene. Ten systém je certifikovaný,“ říká inženýr Horecký. A znovu ujišťuje, že v ČR je vše podchyceno přísnou stavební normou, je třeba mít atesty a požární zkoušky. „Samozřejmě pak je tu druhá otázka, jestli to takto opravdu hlavně v minulých dobách, když to vezmu třeba deset let zpátky, fungovalo. Stavební předpisy se změnily v roce 2006. Před tímto rokem to bylo mnohem benevolentnější,“ uvažuje nahlas inženýr Horecký s tím, že tam by nějaká ta skrytá hrozba eventuálně být mohla…
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .
Vložil: Lenka Sloupová