Některé věci v mém životě byly tak bolestné. A trauma, ze kterého jsem se ještě nedostala… Zpěvačka to nakonec přiznala
01.06.2017
Autor: 2media
Popisek: Lucie Bílá koupila v Otvovicích kulturní dům, aby místo, kde bydlí, žilo
Loňský rok byl pro zpěvačku Lucii Bílou hodně krutý. O všem otevřeně promluvila ve velkém rozhovoru Magazínu MF DNES. Kvůli problémům s hlasivkami musela zrušit dva veliké koncerty, navíc jí zemřela maminka a do toho všeho vedle sebe neměla mužskou oporu. Čím teď Lucie žije, co jí těší?
V písničce „Znáš ze mě jen půl, jen jedno mý jméno. V písni naráží na své pravé jméno Hana. „Tady v Otvovicích jsem především Hana, i když pro čerstvější ročníky a pro děti už taky spíš Lucie. Pro maminku jsem byla Hana, ale ve společnosti o mně mluvila jako o Lucce. Jsem oboje. Před lety baly Hana víc moje soukromí. Když mi tak někdo řekl, měla jsem pocit, že chce upozornit, že mě zná víc než ostatní nebo že zasahuje do nějakého prostoru, kam jen tak někoho nepouštím. Teď už je to jinak. Ať mi lidé říkají, jak chtějí,“ podotýká zpěvačka v rozhovoru pro Magazín MF DNES.
Minulý rok byl masakr
Je prý ochotná se rozdělit o svůj život s davem, ale má to vše prý své hranice. „Minulý rok byl masakr. Ztratila jsem maminku. Byla jsem sama, bez partnera. A poslala jsem třicet tisíc lidí, co už šli na koncert, na poslední chvíli domů kvůli nemocným hlasivkám. To je trauma, ze kterého jsem se ještě neotřepala. A některé věci v mém životě byly natolik bolestné, že si je musím vyřešit sama,“ prozradila.
Jako celebrita to nemá jednoduché, ale má prý fintu na to, když potřebuje být úplně sama. „Když potřebuji být opravdu sama. Sednu si ke zdi. Proti ní. A mluvím do ní. Třídím a čistím si tak myšlenky. Opravdu to funguje a jsem jen já, a co říkám, odráží jen ta zeď.“
Odmítá, že by měla stále smůlu
V dokumentu Nebe peklo Lucie, který zachycuje její loňský rok, touží po milujícím partnerovi. „Nepotřebuji nic víc, než mít vedle sebe nevyměnitelného a nenahraditelného člověka. Takového, jako je táta nebo brácha nebo byla maminka. Takového, u kterého nehledáte vůbec nic špatného, všechno tolerujete, on už k vám prostě patří. Nedávno to ještě opravdu vypadalo, že tady umřu sama a že mě sežerou moje kočky, ale pak to přišlo… Teď prožívám krásné období,“ tvrdí Bílá pro MF DNES a odmítá proslovy lidí o tom, že vždy měla jen ve všem smůlu, tak to prý není.
Maminka mého partnera to teď nemá jednoduché
Lucie v rozhovoru přiznává i to, že kdokoliv s ní začne nejen žít, ale i obecně spolupracovat, má to těžké. Ať je to prý kadeřník, vizážistka či grafik. „Ani maminka mého partnera to teď nemá jednoduché. Proto se taky snažím svůj tým, celou tu svou rodinu rozmazlovat,“ tvrdí Bílá a přiznává, že k tělu si jen tak někoho nepřipustí, současný partner si jí prý musel vydobýt.
Pro vztah se prý vždy snaží udělat všechno, ale když vidí, že se to nikam nevyvíjí nebo něco podstatného nedokáže změnit, jde prý dál. „Na odchody musí být člověk silný. Zamilovat se je snadné, na konec je potřeba síla. A já jí mám dost,“ říká v rozhovoru pro MF DNES.
Schovala se za největšího muže v místnosti
Se svým současným partnerem třiatřicetiletým fitness trenérem Radkem Filipim se seznámila už v roce 2015 na premiéře Carmen, kdy se před novináři schovala za nejvyššího muže v místnosti. Dal Lucii vizitku, pak si prý trošku psali, ale nic víc. „Neměla jsem zahojené srdce a myšlenky ani sílu na nový vztah. A taky jsem se tehdy rozhodla, že se naučím být sama. Než další konce, tak si radši občas zafňukat, ale už to nekomplikovat,“ podotýká.
Nechci vztah, ale chci ti dát práci
Současný partner se jí ale prý nevtíravě a hezky připomínal. Potřebovala prý někoho, kdo jí odveze a doveze, když bude potřeba, kdo se mnou půjde běhat, cvičit a v tu chvíli si vzpomněla na Radka. „Ahoj, volám ti, ale předem říkám, nejde vůbec o žádný vztah, nechci nic takového od tebe slyšet. Já ti volám, protože ti chci dát práci“. A on to prý vzal.
Radek jí ale přirostl k srdci. Když jí odvezl domů a odjel. Najednou prý cítila, že jí vadí, že tam najednou není. „Navrhla jsem, jestli by ještě nezůstal. A pak jsme šili do kina a bylo to fajn. Ale za pár dní jsem ještě utekla. Ale pak jsem si řekla, že nemůžu nic ztratit. Máme za sebou tři měsíce. Co dál, uvidíme. Už prošel i zatěžkávací zkouškou, kdy ho všichni v médiích svlékli do naha, rozebrali ho na součástky. On se z těch svých dvou metrů usmíval, já se hroutila, že jemu a jeho rodině někdo ubližuje,“ vysvětluje zpěvačka.
Lepili se na ní i zmetci
V médiích se totiž hodně řešilo, proč si změnil jméno. Zda to nebylo kvůli nějaké temné minulosti. „Znám jeho příběh, znám jeho rodinu, nepustila bych k sobě hned tak někoho. Každý má něco, co ho trápí, co ho bolelo nebo bolí.
Toho, že je slavná ale dodnes nelituje. Už jako malá prý chtěla, aby jí každý poznal. „Ivetku Bartošovou jsem obrečela několikrát. Jenže ona ztratila většinu dobrých lidí ve svém okolí, a tak dostali příležitost se na ni nalepit i zmetci. A mezi nimi ztratila i sebe. Já dělám všechno, abych ty dobré lidi nikdy neztratila. Zmetek u mě nemá šanci,“ podotýká v Magazínu MF DNES.
Koupila kulturák
Bílá v loňském roce koupila v Otvovicích místní kulturní dům s hospodou. Udělala to prý proto, aby si z něj další zájemci neudělali kanceláře. Přiznává, že ten kulturák jí spadl z nebe. Pořádá tam různé akce pro děti, koncerty a je to místo, kde se můžete scházet.
Přiznává, že jí hodně lidí v životě zklamalo a zradilo. To bych byla velký klikař, kdybych za těch třicet let nenarazila na nějaké lumpy, grázly, hochštaplerky. Ale dnes už mě rohlíkem nikdo jen tak neopije,“ tvrdí Lucie.
Bílá se nezastaví a práce má skutečně nad hlavu. „Těch koncertů mě ještě čeká pár po Česku, další na Slovensku, taky jedu šňůru s Arakainem. A v létě budu zkoušet muzikál Sestra v akci v Karlíně,“ podotýká s tím, že koncerty jsou pro ní jako rande, člověk se prý taky musí upravit, nalíčit. Ale to opravdové rande si prý nikdy nenechá vzít. „Jde o ten pocit, prostě se držet za ruku a jít s tím svým milým po ulici, někde na rohu v uličce se líbat. To je tak nádherný. To si nenechám vzít, to si nenechám nikdy ujít,“ končí devatenáctinásobná zlatá slavice.
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .
Vložil: Antonín Pořízek