Frustrující sexuální symbol... Ikona rocku spáchala sebevraždu. Přitom zpěvák Soundgarden krátce před smrtí psal fanouškům. Co se stalo?
24.05.2017
Autor: startribune.com
Popisek: Chris Cornell
Zpěvák legendárních kapel Soundgarden a Audioslave je mrtvý. Tato zpráva šokovala celý svět. „Chris Cornell zpíval, jako kdyby nesl na ramenou tíhu celého světa,“ uvedl v nekrologu pro The New York Times Jon Pareles. O Chrisovi se na serveru respekt.cz rozepsal hudební publicista Pavel Turek. Co stálo za zpěvákovou smrtí?
Cornell zemřel v pouhých dvaapadesáti letech a podle manažera i rodiny byla jeho smrt náhlá a nečekaná. Po soudním prozkoumání je jasné, že zpěvák spáchal sebevraždu oběšením. Zemřel V Detroitu, kam s obnovenou kapelou Soundgarden přijel koncertovat. Podle některých tamních médií byl prý nalezen v hotelovém pokojí s opaskem kolem krku. Pár hodin před smrtí přitom ještě sám Cornell napsal na svůj Twitter krátkou zprávu, ve které fanoušky informuje, že právě dorazil do Detroitu. Co za jeho smrtí stálo, zatím nevíme. Hrály zde roli drogy, nebo něco úplně jiného? Těžko říct. Každopádně hudebnímu světu bude jeho úžasný hlas scházet.
Přirozená rocková hvězda
„Baryton s nekonečnými zásobami dechu a bublajícím napětím obrovské síly,“ uvádí Pareles. Má tím na mysli Cornellův skoro čtyřoktávový rozsah. Svým hlasem tak podle Turka dokázal přehlušit i špinavý zvuk své domovské skupiny Soundgarden. „Hlas i figura z něj činily přirozenou rockovou hvězdu, navazující na linii heroických frontmanů, jako jsou Robert Plant z Led Zeppelin nebo Paul Rodgers z Free. Ovšem jejich machismus a velikášství byly Cornellovi vždy vzdálené,“ konstatuje Pavel Turek.
V polovině devadesátých let byla skupina na vrcholu a takhle tehdy o Chrisovi psala hudební publicistka Ann Powers: „Chris Cornell je mimořádně frustrující sexuální symbol: dívky na něj letí, ale on zřídka píše skladby, které jsou mířené na ně, či o nich vůbec pojednávají.“ Turek ve svém článku píše: „Podobně jako jejich seattleští souputníci z Nirvany, Pearl Jam nebo i Alice in Chains také Soundgarden, kteří coby nejstarší na scéně všem zmíněným vyšlapali cestu, uspěli s hudbou, jež přepisovala zastaralá očekávání spjatá s rockem.“ V jejich skladbách se to podle Turka hemžilo pocity selhání, nedostatečnosti a vlnou pochybností. To jsou úplně jiné věci než už předchozí generace, jejíž hybnou silou byl pouze a jenom vztek.
Upřímnost až do naprostého konce
„Ačkoli Chris Cornell ve své generaci disponoval nejmocnějším hlasem, zhmotňoval za jeho pomoci nikoli pocity triumfu, ale tvrdého zápasu. Až mrazivě symbolicky může působit, že poslední skladba, kterou kdy na pódiu odehrál jen pár desítek minut před svou smrtí, byla Slaves & Bulldozers z alba Badmotorfinger (1991),“ připomíná Turek v příspěvku na serveru respekt.cz. „Tvrdé valivé blues, plné výkřiků, píseň o upřímnosti až do naprostého konce,“ tak ji popisuje v dobové recenzi Pareles.
Turek dále připomíná, že fanoušci, kteří si chtějí o Cornellovi přečíst víc, by si měli najít vzpomínku seattleského novináře Charlese R. Crosse, jenž se ve svém textu vrací k počátkům Soundgarden – do roku 1987. Ti, kdo vládnou angličtinou, určitě taky ocení rozhovor s režisérem filmu Singles Cameronem Crowem pro magazín Rolling Stone. „Romantická komedie, odehrávající se v tehdejším hlavním městě rockové hudby, byla opatřena adekvátním a mimořádně úspěšným soundtrackem, na jehož podobě se Cornell podílel a stejně tak se mihl i ve filmu. Právě tento soundtrack vyšel v pátek ve výroční pětadvacetileté rozšířené edici.“
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na
Vložil: Antonín Pořízek