Imigranti pracovat nebudou, na dávkách naopak sežerou naše penze. Podle komisařky EU jsou ovšem naší spásou. A fakta z vědecké studie?

Foto: Jan Rychetský

Popisek: Uprchlík v Calais, ilustrační foto

Exaktní vědec z matfyzu Marian Kechlibar ve svém blogu rozebírá studii, která mapuje dvacet let soužití s imigranty ve Finsku. Moc povzbudivé čtení to není, ale je to realita. Jak reagoval na svém Facebooku pregnantně známý novinář Ivan Brezina: „Imigranti na stárnoucí evropskou populaci pracovat nebudou, ale naopak ještě na sociálních dávkách ´sežerou´ naše důchody.“

Holá, neradostná fakta

Ne, na téhle studii není nic xenofobního. Jsou to holá, natvrdo podaná fakta. Finsko podle Kechlibara patří v EU k těm zemím, které berou otázku azylového práva a imigrace poměrně pragmaticky. Na rozdíl od švédského přístupu, který velí zachraňovat za každou cenu, jsou Finové ve své politice realističtější a víc přemýšlí o důsledcích, však mají ve vládě pravicovou až téměř ultrapravicovou stranu Praví Finové. Jenže co se ve Finsku opravdu děje, je pro zbytek Evropy většinou záhadou – finština je prostě problém.

Výzkum pracovní morálky imigrantů nepotěšil

A tak nově publikovaná Zpráva o integraci uprchlíků do finského pracovního trhu, která je k dispozici anglicky, budí zájem. A je proč. Jejím předmětem je totiž výzkum imigrantů, kteří do Finska přišli mezi lety 1990-2013, tedy ještě před současnou migrační krizí.  Výzkum byl prováděn nejen na muslimech z Iráku, Afghánistánu, Somálska, ale i na lidech z bývalého Sovětského svazu anebo Jugoslávie. Všichni zkoumaní byli ve věku 25 – 60 let. A čím přesně se výzkum zabýval? Tím, do jaké míry jsou imigranti nezaměstnaní, zda pobírají sociální dávky a pokud pracují, jaké mají příjmy.

Ženy sedí doma, mužům se makat taky nechce

A výsledky jsou smutné, ale vlastně ne překvapivé. Imigranti se ani po letech ve Finsku zdaleka nepřibližují v zemi běžné míře zaměstnanosti. Nejlépe na tom jsou ti ze Sovětského svazu a Jugoslávie, ti dosahují 75% finských hodnot. Ale pak jsou tu propadlíci, Iráčané, Afghánci a Somálci, kteří zůstávají daleko pozadu i po 10-15 letech pobytu ve Finsku. A to tak, že nejhorší z nich, Afghánci, jsou asi na 8%. Dalším alarmujícím faktem je extrémní nezaměstnanost mezi ženami, tedy opět kromě Rusek. Muslimky chodí ve Finsku do práce jen velmi málokdy. Třeba u Somálek pracuje jen zhruba každá šestá až sedmá Somálka. U Turkyň, Iráčanek a Afghánek nejsou odpovídající čísla o moc lepší. „Zvyklosti z regionů původu, podle nichž má žena sedět doma, se tedy uplatňují i v úplně jiném kulturním prostředí,“ konstatuje Kechlibar.

Co stojí za nízkými příjmy?

A problémová trojice Irák – Somálsko – Afgánistán propadá i co se týče příjmů. Po deseti letech ve Finsku si většina jejich občanů vydělá maximálně polovinu toho, co Finové. Iráčani dokonce jen 22%. Což je zase dané tím, že se do práce prostě nehrnou.

Zato na dávky jsou experti

V čem ovšem migranti naprosto excelují, to je pobírání sociálních dávek. Afghánci, Somálci a Iráčané berou dávky dvaapůlkrát častěji, než Finové. A berou je dlouho, 10 – 15 let  žádný problém. „Jednou na dávkách, pořád na dávkách (ne, že bychom tento problém neznali i u nás),“ glosuje vědec neradostné výsledky studie. Imigranti se prostě neintegrují, v nové zemi jen přežívají. Za cizí peníze.

Podle EU ovšem naši ekonomiku zachrání právě imigranti

Jenže Evropská unie to vidí jinak. Na nedávném summitu na Maltě vystoupila také komisařka Frederica Mogherini. Ta tvrdí, že pro stárnoucí populaci Evropy jsou imigranti spásou. Prý je naše ekonomika potřebuje. No, říkejte to Finům. Anebo Němcům, kteří v roce 2016 vydali na migrační krizi zhruba 22 miliard €, tedy přibližně polovinu českého státního rozpočtu, a letos to nebude lepší.

„Asi má paní komisařka nějakou jinou matematiku než já. Já z těchto poznatků totiž odvozuji úplně jiný závěr. Tenhle druh migrace nejenže stárnoucí Evropě nepomůže. Ten ji ekonomicky potopí daleko rychleji, než by se potopila sama,“ konstatuje matematik Marian Kechlibar. 

Originální text najdete ZDE.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .                     

Vložil: Dáša Vrchotová