Emigrovat nechtěl, neměl ale na výběr. O největší hvězdu nás připravila akčnost ‘odpovědných‘ soudruhů. Tajnosti slavných

Foto: ČT

Popisek: Režisér Miloš Forman oslavil 18. února 85. narozeniny

Původně měl Miloš Forman ve Spojených státech natočit jediný film. Pak ale požádal o prodloužení pobytu. Za tak nehoráznou drzost mu soudruzi dali výpověď, a tak se stal nedobrovolně emigrantem.

I když žije již téměř půl století za oceánem, je považován za nejvýznamnějšího českého filmaře. Jeho filmy posbíraly třináct Oscarů, tři Zlaté globy a několik cen BAFTA. Přátelí se s řadou významných osobností světového filmového průmyslu, společenského života i politiky. A přitom si do USA přivezl s sebou pouze velké odhodlání dobýt Hollywood. „Člověk vždy musí snít výše, než na co má,“ říkává Miloš Forman, který si vždy dokázal jít za svým cílem. I když to často nebylo snadné ani pohodlné.

Mladý Jan Tomáš Forman, kterého zná celý svět jako Miloše

Lapila ho opereta

Syn středoškolského profesora z Čáslavi přišel již v osmi letech o otce, kterého zatklo gestapo za působení v protifašistickém odboji. Krátce nato zatkli i maminku, přestože nic nespáchala. Jistý prodavač ale kvůli vlastní záchraně tenkrát obvinil dvanáct čáslavských žen ze šíření protiněmeckých letáků a ona byla mezi nimi. Oba rodiče byli později transportováni z vězení do koncentračních táborů, matka zahynula v Osvětimi a otec v Buchenwaldu. A tak Miloš Forman vyrůstal v domově mládeže a internátní škole pro oběti druhé světové války v Poděbradech. Svět showbyznysu ho sice fascinoval odmalička, na hereckou dráhu ale nepomýšlel, protože trpěl strašlivou trémou. Dodnes si ale pamatuje, kdy ho okouzlila režisérská profese režiséra. Bylo to díky staršímu bratru Pavlovi, který pracoval jako asistent výtvarníka v operetě. „Brával mě do zákulisí divadla. Baletky a tanečníci byli pro mě bohové, vůně jejich šminek mě přímo fascinovala. A mezi těmi mými bohy chodil takový otrhaný strýček, k němuž vhlíželi jako k Pánu Bohu. Bratr mi řekl, že je to režisér, a tak jsem zjistil, že by to bylo něco pro mě,“ nechal se kdysi slyšet.

S Jackem Nicholsonem při natáčení oscarového psychologického dramatu Přelet nad kukaččím hnízdem

Film namísto divadla

Na DAMU ho nepřijali a hrozila mu základní vojenská služba, které se chtěl za každou cenu vyhnout, a tak si musel urychleně vybrat jinou vysokou školu. Moc možností už ale nezbývalo. Dodatečné přijímací zkoušky mohl složit na hornictví v Ostravě, práva v Praze nebo dramaturgii a scenáristiku na FAMU. Pro jistotu se přihlásil na všechny tři, na filmovou akademii se ale zkoušky konaly nejdřív, a tak bylo rozhodnuto. Již během studia začal pracovat jako asistent na Barrandově a po absolutoriu se naplno vrhl do filmování. Poprvé oznámil filmovému světu, že s ním musí počítat, když v roce 1967 sklidila obrovský úspěch jeho komedie Hoří má panenko. Dokonce se dočkala i nominace na Oscara, první útok na vysněnou zlatou sošku ale nakonec nevyšel. Radikální obrat v jeho kariéře přišel během pár měsíců, když Československý Filmexport podepsal s Američany smlouvu a Forman dostal povolení natočit v USA film Taking Off.

Natáčení muzikálu Vlasy

Emigrantem z donucení

V srpnu 1968 za Velkou louží stále ještě pobýval, doma ale mezitím události nabraly rychlý spád, a tak za Velkou louží zůstal. Přesto o emigraci ale vůbec nepřemýšlel, naopak se snažil získat oficiální povolení k pobytu. Jenže normalizační struktury s tím nesouhlasily. „Když jsem na filmu začal ve Státech pracovat, nikdy by mě nenapadlo, že tam zůstanu. Naivně jsem si myslel, že vytvořím veledílo a doma mě přivítají se slávou. Jenže to se nestalo, a když jsem potom velmi slušně požádal Filmexport, aby mi výjezdní doložku prodloužili, rozvázali se mnou pracovní poměr. Spadla klec a rozhodl jsem se zůstat tam. Neměl jsem žádné peníze, ale naštěstí jsem dostal nabídku natočit dvě reklamy. To byl bod zlomu,“ zavzpomínal na své americké začátky.

Právě se rodí další Oscar - natáčení hudebního životopisného dramatu Amadeus

Zrození hvězdy

Formanova kariéra se za oceánem rozjela nadzvukovou rychlostí a brzy se zařadil mezi největší hvězdy kinematografie. V roce 1975 natočil Přelet nad kukaččím hnízdem, příběh amerického trestance v hlavní roli s Jackem Nicholsonem, za nějž získal vysněnou zlatou sošku za nejlepší režii a další Oscary za nejlepší film, scénář i ocenění pro herce a herečku v hlavní roli. K nim ještě přibyly čtyři Zlaté globy a řada dalších ocenění. Tím ale série úspěchů teprve začala. V roce 1979 natočil sice neoceněný, nicméně kultovní muzikál hippies Vlasy (Hair), v němž se o roli dokonce marně ucházela tehdy začínající Madonna či Bruce Springsteen, a další film Ragtime, tentokrát o rasové nesnášenlivosti, získal Zlatý globus. Druhou vlnu oscarové slávy prožil o deset let později díky snímku Amadeus. Příběh o Salierim, který se snaží zničit legendárního hudebního génia Amadea Mozarta, získal dokonce třináct nominací na Oscara, osm z nich ‘proměnil‘ a Miloš Forman si přidal na poličku dalšího Oscara za režii. Vzápětí se ale přesvědčil, jak je úspěch ve světě filmu vrtkavý.

V roce 2014 v dokumentu Československý filmový zázrak

Na vlast nikdy nezapomněl

Jeho další film Valmont byl označen za propadák, a to ho tak sebralo, že chtěl s filmováním nadobro skončit. Naštěstí se ale nevzdal, a tak se zrodily další dobré projekty, například Lid versus Larry Flint či Muž na měsíci. Navzdory tomu, že žije za oceánem již téměř půl století, zůstává Miloš Forman se svou rodnou zemí stále svázaný, přestože už v Čechách delší dobu nebyl a nejspíš už ani nikdy nepřiletí. Dlouhý let by totiž údajně už zdravotně nezvládl. Navíc trpí vážnou oční degenerací, takže postupně přichází o zrak. Stále se ale setkává s krajany, kteří ho rádi navštěvují v jeho velkém domě v Connecticutu. „V kuchyni je často cítit vůně guláše, kachny, vepřového na kmíně, v chladničce mám plzeňské pivo, nad pracovním stolem mi visí obraz Špály a na zahradě jsou lípy, které jsem tu před lety zasadil,“ dodává.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na

Vložil: Adina Janovská