Brusel má konečné řešení otázky imigrantů: Všechny vymlátit, rozmnožovat se nesmějí. Jmenují se mýval, nutrie, muflon, kamzík…

Foto: Dáša Vrchotová

Popisek: Nutrie, ilustrační foto

Budou muset myslivci vystřílet všechny muflony, kamzíky a kozy bezoárové, zoologické zahrady zrušit chov mývalů a nosálů a my všichni vykácet ořechy a kaštany? Pokud nedostane Evropská unie a Ministerstvo zemědělství rozum, nejspíš to tak dopadne.

Ministerstvo životního prostředí totiž pracuje na seznamu invazivních druhů rostlin a zvířat, tedy těch, které do české krajiny nepatří a mohou ohrozit druhy původní.  Jsou obavy, že se na „černou listinu“ k smrti odsouzených rostlin či zvířat dostanou i druhy nad rámec toho, co doporučuje Evropská unie. Ta loni na seznam zařadila 37 nových druhů, na členech EU pak je, aby pravidla implementovali do legislativy. Všimněte si slova ´doporučuje´, mimochodem…

Odsouzenci k smrti?

A jaká že zvířata jsou na seznamu Evropské unie? Třeba u nás hojně rozšířené americké druhy raků anebo želva nádherná. Z ptáků třeba vrána obecná. Ze savců pak třeba zvlášť ve městech a vesnicích rozšířená nutrie, ale také mýval anebo nosál červený. Ti by prý mohli v přírodě působit škody, kdyby se rozšířili. Jenže…

Proč už pražská Zoo nemá nosála a mývala

Mýval přežije české zimy docela obstojně a ano, může škodit hnízdícím ptákům, ale co se týče nosála červeného, tam má kurátor savců z pražské zoologické zahrady Pavel Brandl značné pochyby. „Nosál českou zimu nemá šanci přežít, je to zvíře, které běžně žije v teplejších krajích,“ řekl nám. Nebezpečnou potenciální populaci strašlivého nosála, který mimochodem zatím v české krajině nežije, by tak zlikvidovala jediná zima. Pro zoologické zahrady to ovšem znamená, že už nadále nebudou moci mývaly a nosály chovat. V Praze už chov nosála červeného pro jistotu zrušili a pořídili jiný, neinvazivní druh, nosála bělohubého… Komu vadí či škodí nutrie, která je býložravá, to už vůbec nikdo nechápe…

A bude hůř?

Mohlo by ale být ještě hůř. Odborníci z řad myslivců, rybářů a ochránců přírody se bojí dalšího rozšiřování seznamu. Ministerstvo totiž připravuje novelu zákona o ochraně přírody - a jak už to tak u nás bývá zvykem, hodlá být papežštější než papež. Ministerský seznam by tak mohl obsahovat až šestkrát více druhů živočichů a rostlin nad rámec toho, co požaduje EU.

Muflon, kaštan, pstruh – další na řadě?

Návrh seznamu totiž obsahuje nejen opravdu škodlivé druhy zvířat a rostlin, ale také ty, které u nás žijí už desítky let a staly se běžnou součástí naší krajiny. Tak třeba muflon, kamzík horský, koza bezoárová, z rostlin pak ořešák královský (lidově ořech), jírovec maďal (lidově kaštan), řepa obecná cukrovka, akát, topinambur, borovice černá, borovice vejmutovka, dub červený; z ryb pak pstruh duhový, amur bílý, tolstolobik bílý, siven americký…

S odborníky se nikdo neradil

Nikdo přitom situaci neřešil se zástupci myslivců, rybářů anebo třeba chovatelů exotických zvířat. A ti se bouří. „Jsme přesvědčení, že tato mimořádně kontroverzní a složitá legislativa nemá vznikat ´o nás bez nás´, bez celospolečenské a široké odborné diskuze, a už vůbec ne bez účasti těch, kterých se to nejvíce týká, a kteří v praxi regulaci nepůvodních druhů již dávno vykonávají a budou vykonávat,“ říká Martina Novotná z Českomoravské myslivecké jednoty.

Pstruh a akát přežijí, říká ministr

Ministr životního prostředí Richard Brabec se snaží rozbouřené emoce tlumit. „Co víme, že tam bude jistě, je křídlatka a bolševník. Další položky bychom tam zařadili až po diskusi v odborné veřejnosti. Určitě mohu zaručit, že se na seznam nedostane pstruh ani akát,“ řekl ministr pro iDnes.cz.

Jenže co když nějakého ministerského chytráka napadne podívat se ještě dále do historie? Mufloni u nás žijí od poloviny 19. století. Jenže takový daněk sem byl dovezen v 15. století, nepůvodní druh u nás je i bažant, který byl sice dovezen ve středověku, do volné přírody se ale dostal až v 19. století. Co když si nějaký úředník vzpomene, že i on je nežádoucím přivandrovalcem? 

Vložil: Dáša Vrchotová