Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Žhavá část kampaně se blíží

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Pojďme se bavit: Je tu hudba, film, knihy, výstavy, nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

Tahle miss je jiný kafe! Nejslavnější volba královny krásy u nás skončila fiaskem a strašlivou ostudou. Podezřelí jsou všichni

01.01.2017
Tahle miss je jiný kafe! Nejslavnější volba královny krásy u nás skončila fiaskem a strašlivou ostudou. Podezřelí jsou všichni

Autor: ČT

Popisek: Miloš Forman při natáčení dokumentu Miloslava Šmídmajera Co tě nezabije…

Zatímco většina okázalých akcí, na nichž se u nás volila královna krásy, dávno upadla v zapomnění, ta, kterou geniálním způsobem zachytil Miloš Forman ve svém filmu Hoří má panenko, dodnes skvěle baví diváky. Ten opakovaně, společně s několika málo dalšími filmovými perlami, potěšil filmové fanoušky jinak ubohého televizního vánočního programu. A stal se také důkazem toho, jak drastický je rozdíl mezi díly, natočenými v době „zlatých šedesátek“, a většinou dnešní produkce.

Slavný film, který se začal natáčet před padesáti lety, se dočkal celosvětové proslulosti a dnes už málokdo ví, že byl také nominován na Oscara. Toho prvního se Miloš Forman dočkal až poté, co emigroval do Ameriky. Ale zůstaňme u té nominace. Není od věci připomenout, že dříve byly na nejprestižnější filmovou cenu na světě byly navrženy takové skvosty, jakými jsou Ostře sledované vlaky či Obchod na korze (a nakonec ji také získaly), zatímco letos se o Oscara s poměrně velkou dávkou drzosti ucházel snímek Ztraceni v Mnichově, proslulý pouze naprostým nezájmem diváků.

Hoří, má panenko

Nejlepší scénáře – ze života

Zato Hoří, má panenko diváci milují a řadí jej mezi deset nejlepších českých filmů, jaké kdy u nás byly natočeny. Přitom tato hořká satira dává národu pořádně zabrat. Patří totiž k těm snímkům, které nejlépe vystihují českou povahu, a nepříliš lichotivě. Autoři scénáře, kromě samotného Miloše Formana také Jaroslav Papoušek a Ivan Passer, se nechali inspirovat skutečnou událostí, plesem, který náhodou navštívili. A jak je známo, nejlepší scénáře píše sám život. Genialita snímku spočívá právě v tom, jak autenticky zachytili fenomén většiny vesnických plesů, a také v odvaze obsadit do hlavních rolí neherce, mimo jiné i členy reálně existujícího hasičského sboru. A to, co předvádějí, nemá v historii českého filmu obdoby.

To je jiný kafe!

Těžko říci, která scéna, v níž účinkují, je nejzábavnější, nejabsurdnější, nebo naopak nejsmutnější. Okamžiky, v nichž staří páprdové coby mlsní kocouři vybírají a nahánějí adeptky na volbu královny krásy, a když se jedna z nich svlékne do plavek, uznale ji ocení: „To je jiný kafe!?“ Nebo tragikomická linka s plánovaným oceněním dlouholetého předsedy požárnického sboru, který se ne a ne dočkat, kdy na něj přijde řada, a když se tak nakonec stane, cenu mu někdo ukradne? Anebo snad absurdní projev dobročinnosti, při níž je starý děda, jemuž právě dům lehl popelem, obdarován lístky do tomboly, která je rovněž rozkradená?

Hoří, má panenko

Podezřelí jsou všichni

Publikum většinou nejvíc oceňuje frašku s tombolou, a dokonce sestavilo seznam nelepších hlášek. Mezi ně například patří: „Podívej, tombola byla rozkradená, lidi tam byli všichni, tak jsou všichni podezřelí. A když si to ty lidi rozkradli, tak nemůžou nic vyhrát.“ To, že se tvůrci skutečně trefili do černého, dokazuje fakt, že film byl u nás nakonec po roce 1968 zakázán. Je zajímavé, že vytočil nejen tehdejší soudruhy a četné hasiče, ale také slavného italského producenta Carla Pontiho. Ten se podílel na jeho vzniku a financování a rozpočet byl na české poměry vskutku velkorysý, dosáhl osmdesáti tisíc dolarů. Podle Pontiho prý film zesměšnil obyčejné lidi, ale peníze, které do projektu vložil, však žádal zpět pod trapnou záminkou, že snímek trval od dvě minuty déle, než stálo ve smlouvě. Forman se kvůli tomu dostal do velmi vážné situace, hrozilo mu dokonce vězení. Z nečekané šlamastyky ho nakonec vysvobodil francouzský producent Claude Berri. Ten nejenže zaplatil vzniklý dluh, ale především se postaral o to, že se Formanův majstrštyk dostal do celého světa. Právě díky tomu, že byl v pohnutém roce 1968 promítán na festivalu v New Yorku, dočkal se nominace na Oscara.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na

Vložil: Adéla Hofmanová

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace