Ta proexportní politika… Čtěte neuvěřitelnou kauzu o tom, jak vláda „efektivně“ pomohla našemu průmyslu. Výsledek je firma v insolvenci a 16 miliard v čudu, které patrně zaplatí daňoví poplatníci
19.12.2016
Foto: stránky elektrárny
Popisek: Elektrárna Adularya v Turecku
Dva Čechy, zatčené na tureckých hranicích kvůli tomu, že spolupracovali s kurdskými povstalci, zachraňuje ministr zahraničí. A když už má jeden problém s Tureckem, které volá po exemplárním potrestání českého mladíka a jeho slečny, co si prý jezdí hrát na partyzány do kurdských oblastí, aniž by si zjistili, že podle tureckého práva by taky mohli být souzeni za terorismus (ve skutečnosti chtěli pomoci nemocnici, to ale turecké úřady nezajímá, ty mají jediné heslo ´mrtvý Kurd, dobrý Kurd´), objevil se druhý.
Píše o něm týdeník Respekt a nese krásné orientální jméno Adularya. Jde o uhelnou elektrárnu, kterou naši inženýři staví pro stejnojmennou firmu 150 kilometrů na východ od Ankary. Jenže výstavní kousek českého inženýrství se nám jaksi nedaří. Stavba, kterou řídili i financovali Češi, má dva roky zpoždění, její turečtí objednavatelé skončili po letním puči ve vězení, dodavatelská firma ostravského průmyslníka Jana Světlíka je v insolvenci a začíná zima, jež může některé rozestavěné části poškodit. Největší průšvih je, že všechny škody zaplatí Češi. Tedy stát. Podle analýzy české vlády nám hrozí ztráta až 16 miliard ze státního rozpočtu. Pokud na nás tedy nebudou Turci hodní.
Světlík skočil po příležitosti
Elektrárenský příběh začal podle Respektu už za vlády Jana Fischera v roce 2009, kdy česká ekonomika sklouzla v závaznosti na globální krizi do recese a proexportní politika ji měla překonat. Šikovný lobbista, průmyslník Světlík využil situaci a svůj projekt elektrárny v Turecku dostal mezi státem garantované akce České exportní banky. Pro Vítkovice šlo o terno na roky dopředu a rizika nesl stát. Ten elektrárnu zaplatil v naději, že úvěr dostane zpět z prodeje elektřiny.
Turecké trable Vítkovice asi položí
Jenže brzy začalo být jasné, že Světlík Adularyu neukočíruje. Náklady překročily rozpočet, dodavatel, tedy Viítkovice Power Engineering patrně zkrachuje a důvodem jsou právě turecké trable. A v Turecku se nedaří nic. První ze dvou bloků elektrárny sice funguje ve zkušebním provozu, jenže je kazový - kotel nezvládá správně spalovat uhlí z vedlejšího dolu. Otázka zní, jak to vyřešit. Zatím se ví jen to, že dodatečné náklady budou nějakých 100 milionů eur.
Firmu zkonfiskoval po puči stát
A otázka je, zda Turecko má chuť celou věc vstřícně řešit, Adularya je totiž jednou z několika firem, jež turecký stát zkonfiskoval v rámci celonárodních čistek spuštěných po údajném červencovém pokusu o puč. Mezi nepřáteli státu se ocitla i podnikatelská skupina Naksan, která si českou elektrárnu objednala. Někteří její členové jsou ve vězení, jiní v exilu, každopádně elektrárna je pod správou tureckého státního fondu TMSF a budoucnost je značně nejistá.
Turecko elektřinu potřebuje, uklidňují se čeští politici
Turecký fond zatím nabídl České exportní bance, ať si rozestavěnou elektrárnu nechá jako zástavu, případně ať se postará o dostavbu nebo o její prodej, což by bylo jednak ztrátové a druhak zatím nikdo neslíbil, že elektrárna bude připojena do sítě. Co s tím? Ve vládním materiálu podle Respektu stojí, že je nyní potřeba případ „eskalovat na politickou úroveň“ a intervenovat u turecké vlády. Čeští ministři prý sáhnou do státního a elektrárně přidají. „Turecko elektřinu potřebuje, a pokud máme skoro hotovou elektrárnu, bylo by škoda ji nedokončit. Nezbývá než jednat s tureckou vládou a najít řešení,“ říká ministr průmyslu Jan Mládek.
Stojí o nás Turecko vůbec?
Jenže bude s námi Turecko chtít jednat? Po loňských výrocích Miloše Zemana, že se Erdoganův režim chová spíše jako spojenec IS než NATO, nemáme zrovna výhodnou pozici. O českých „teroristech“ z úvodu článku nemluvě, a právě o nich je teď třeba jednat přednostně, protože jim nejspíš hrozí exemplární tresty. Jak dopadne kauza Adularya, kdo zachrání Vítkovice a kolik na tom proděláme, to je velká otázka.
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .
Vložil: Dáša Vrchotová