Největší génius všech dob jedl třikrát denně houby, chodil v děravých botách a manželce odmítal platit kadeřníka. A jak to bylo doopravdy s jeho pětkou z matematiky? Tajnosti slavných

Foto: youtube.com

Popisek: I největší vědec 20. století Albert Einstein měl své mouchy

Panuje o něm spousta historek i mýtů. Řadu skutečných perliček ze života mimořádného fyzika Alberta Einsteina ale prozradila až jeho služebná. Býval prý tak pohroužen do myšlenek, že se zapomínal i obléct a chodil po bytě nahý.

Léta se tradovalo, že geniální držitel Nobelovy ceny, který lidstvo obohatil o teorii relativity či společně s kolegou vynalezl nový typ chladničky, ve škole dokonce propadal z matematiky. A mnoho slabších studentů se snažila touto historkou uchlácholit naštvané rodiče, když přinesli domů nepříliš reprezentativní vysvědčení. Ve skutečnosti to ale bylo úplně jinak. Albert Einstein totiž chodil do školy, v níž se tenkrát známkovalo po ruském způsobu – tedy obráceně.

Bez maturity chtěl na vysokou

Albert Einstein se narodil 14. března 1879 v německém Ulmu v židovské rodině. Jeho otec Hermann byl obchodník, později pracoval jako elektrochemik. Albert navštěvoval katolickou obecnou školu a na matčino naléhání začal velmi brzy chodit do houslí. Když mu bylo pět let, otec mu ukázal kapesní kompas a synek poznal, že něco v ‘prázdném‘ prostoru musí působit na střelku. Později tuto zkušenost popsal jako jednu z nejdůležitějších ve svém životě. A začal se bavit tím, že stavěl fyzikální modely a různá mechanická zařízení. V roce 1894 zkrachovala otcova firma, a tak se rodina přestěhovala do italské Pavie.

Kvůli tomu Albert nedokončil střední školu, přesto se o rok později, v pouhých šestnácti letech, přihlásil k přijímacím zkouškám na vysokou technickou školu ve švýcarském Curychu. Ve fyzice a matematice sice uspěl na výbornou, nezvládl ale obecnou část, a tak mu bylo doporučeno dokončit střední školu, a pak se přihlásit znovu. Začal proto studovat na Kantonální škole v Aarau, kde v roce 1896 odmaturoval s výborným prospěchem. Při druhém pokusu již byl na curyšskou polytechniku přijat. Téhož roku se zřekl německého občanství a zůstal bez státní příslušnosti. Studia dokončil o čtyři roky později a v roce 1901 se stal švýcarským občanem.

Drzý a arogantní suverén

Po studiích nemohl najít vysokoškolské učitelské místo, protože svou mladickou drzostí popuzoval většinu profesorů. Nakonec mu v roce 1902 otec jednoho ze spolužáků pomohl získat místo technického asistenta na Švýcarském patentovém úřadu, kde posuzoval význam vynálezů, přihlášených k udělení patentů, u nichž byla nutná znalost fyziky. Také se učil rozeznávat podstatu přihlášek navzdory jejich občasnému nedostatečnému popisu a přitom někdy i opravoval chyby. Po dvou letech konečně dostal na úřadu stálé místo.

V roce 1905 získal doktorát na Spolkové vysoké technické škole v Curychu za svou práci O novém určení molekulárních rozměrů a v tomto roce napsal čtyři články, které se staly základem moderní fyziky. Dokázal to, aniž by se odkazoval na odbornou literaturu a aniž by své teorie diskutoval s vědeckými kolegy. V tom je kousek ironie, protože dnes je mnohem známější díky své teorii relativity. V článcích ale odvážně převzal myšlenky teoretické fyziky, dovedl je do logických důsledků a dokázal na jejich základě objasnit výsledky experimentů, které po desetiletí vědce zneklidňovaly.

S učiteli na kordy

O jeho studijních problémech kolují celé legendy. Už za jeho života o něm vycházely články s bulvárními titulky, jako Největší žijící matematik propadal z matematiky. Einstein se jim smál, ale zároveň se je snažil vyvracet. Mýtus o jeho „pětkách z matematiky“ vznikl neporozuměním systému známkování na švýcarských a německých školách. Tam se totiž dávaly známky od jedničky do šestky s tím, že šestka byla nejlepší a jednička nejhorší. No a Einstein měl z matematiky i fyziky šestky.

Je ovšem pravda, že měl velké problémy se způsobem výuky i učiteli. Nevyhovovalo mu tupé memorování, vadilo mu, že pokusy se mají dělat podle předem připravených návodů. Po jednom učiteli prý dokonce hodil židli. Na oplátku ho někteří učitelé hodnotili jako průměrného. Podle některých byl nedůvtipný, protože odmítal odpovídat na jednoduché otázky. Profesor fyziky Jean Pernet mu dokonce řekl: „Jste nadšený, ale pro fyziku beznadějný. Věnujte se pro vaše vlastní dobro právu nebo medicíně.“ Slavný matematik Hermann Minkowski o něm zase prohlásil: „Einstein byl ve škole vždycky líný pes.“

Byl příšerný škrt

Celé legendy se tradovaly i o jeho soukromí, řadu tajemství však až po letech poodhalila až jeho bývalá hospodyně Herta Waldowowa. V knize Einstein et Home, která je od začátku až do konce jedním velkým rozhovorem, prozradila i zajímavé detaily. Například že geniální fyzik po celý život snídal dvě smažená vejce a kávu pil zásadně bez kofeinu. Když si dal steak, tak jedině dobře propečený, a až třikrát denně dokázal jíst houby, které nadevše miloval.

Když v roce 1933 převzal v Německu moc Adolf Hitler, nenávist k Einsteinovi dosáhla nové úrovně. Byl národně-socialistickým režimem nařčen z tvoření „židovské fyziky“ proti „německé, árijské fyzice“. Nacisté pokračovali v pokusech zdiskreditovat jeho teorie a politicky zakázat ty německé fyziky, kteří je vyučovali. V té době už legendární fyzik raději uprchl d o USA, kde získal povolení k trvalému pobytu. FBI ho ale nespouštěla z očí a prohledávala mu i koš na odpadky. Vyloženě špatně se mu nikdy nedařilo, přesto byl vyhlášený škudlil. Chodil v děravých botách, protože zakoupení nových považoval za zbytečnost, a své manželce odmítal platit kadeřníka.  A co bylo podle paní Herty nejhorší – po bytě chodil nahý. „Bylo to pro mě velmi trapné. Herr profesor se ani neobtěžoval obléci si župan. Nebo byl natolik pohroužen do svých myšlenek, že si ho prostě zapomněl obléci,“ posteskla si.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na

Vložil: Adina Janovská