Naprosto děsivá fakta o neuvěřitelném plýtvání v Evropě a v Česku. A přitom miliony lidí trpí hladem; situace je kritická. Ale ty křivé okurky a cukety nebo příliš malé brambory EU…

Foto: Youtube, repro

Popisek: Plýtvání potravinami, ilustrační foto

Europoslanec Pavel Poc se věnuje otázkám životního prostředí a bezpečnosti potravin. Tento týden zveřejnil děsivá fakta o neuvěřitelném plýtvání v Evropě. Podle analýzy se zde ročně vyhodí až čtyřicet procent potravin, což představuje 88 milionů tun v ceně téměř čtyř bilionů korun. Zatímco skončí na skládkách nebo ve spalovnách, miliony Evropanů trpí hladem.

Hrozivé údaje zazněly na evropské konferenci o strategii snižování odpadu z potravin, které se zúčastnili nejen zástupci evropských institucí, ale také potravinářských firem. Naštěstí tentokrát nezůstalo jen u slov, ale byly představeny i konkrétní kroky, jak kritickou situaci řešit.  V rámci EU již vznikl strategický plán tzv. cirkulační ekonomiky, jehož cílem je snížit během příštích patnácti let plýtvání s potravinami o celou polovinu. Pomoci tomu mají změny v zákonech, ale i různé formy finanční pomoci, sjednocení pravidel darování jídla bez zdanění, podpory potravinových bank a také přísnější požadavky na výrobce a prodejce potravin.

EU jako zachránce?

Někteří účastníci se však k závěrům konference stavěli skepticky, především proto, že vytvořená pravidla mají mít pro jednotlivé státy EU pouze dobrovolný charakter. A není od věci také připomenout, že na obřím plýtvání jídlem má značnou část viny samotná EU. Teprve nedávno bruselští byrokrati zrušili nesmyslné standardy pro prodej ovoce a zeleniny, například křivé okurky a cukety nebo příliš malé brambory. Ještě donedávna nesměla být deset centimetrů dlouhá okurka zakřivená větší než jeden centimetr. Dnes už se křivé plody prodávat mohou, ale se speciálním označením, že nemají ideální tvar. Přesto se podle odhadů  až dvacet procent produkce potravin zlikviduje pouze kvůli vzhledu.

Hlavní viník Česko

V této souvislosti je velmi nepříjemným, ale pro mnohé i překvapivým zjištěním, že nejvíce se potravinami v rámci Evropy plýtvá u nás, potravin vyhodíme celou třetinu. Na každého obyvatele České republiky ročně připadá 80 kilogramů jídla v ceně přibližně dvaceti tisíc korun, přičemž největšími viníky jsou lidé od osmnácti do pětadvaceti let. Naprostá většina z nich neumí nakupovat střídmě, neodhadne množství potravin, které potřebuje pro vaření, a mnozí také podléhají různým prodejním akcím, na nichž nakupují nepřiměřené množství zboží. Až polovina často nezná rozdíl mezi minimální dobou trvanlivostí a datem spotřeby.

A co půda?

Nejde ale jen o samotné plýtvání potravinami. Tím, že podněcuje větší spotřebu, vynucuje i vyšší výrobu a tím i plýtvání s půdou, vodou, energiemi a lidskou prací. Potraviny, které se nakonec vyhodí, vyžadují 1,4 miliardy obdělané půdy, což je třetina veškeré zemědělské plochy na světě. Nejvíce alarmující je fakt, že půda je zdrojem omezeným a intenzívní zemědělství ji trvale vyčerpává.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .     

Vložil: Adéla Hofmanová