Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
MFF Karlovy Vary 2019

MFF Karlovy Vary 2019

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i drsná kritika

Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Reportáže z míst, kde se natáčely kinohity

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Naprosto děsivá fakta o neuvěřitelném plýtvání v Evropě a v Česku. A přitom miliony lidí trpí hladem; situace je kritická. Ale ty křivé okurky a cukety nebo příliš malé brambory EU…

08.12.2016
Naprosto děsivá fakta o neuvěřitelném plýtvání v Evropě a v Česku. A přitom miliony lidí trpí hladem; situace je kritická. Ale ty křivé okurky a cukety nebo příliš malé brambory EU…

Autor: Youtube, repro

Popisek: Plýtvání potravinami, ilustrační foto

Europoslanec Pavel Poc se věnuje otázkám životního prostředí a bezpečnosti potravin. Tento týden zveřejnil děsivá fakta o neuvěřitelném plýtvání v Evropě. Podle analýzy se zde ročně vyhodí až čtyřicet procent potravin, což představuje 88 milionů tun v ceně téměř čtyř bilionů korun. Zatímco skončí na skládkách nebo ve spalovnách, miliony Evropanů trpí hladem.

Hrozivé údaje zazněly na evropské konferenci o strategii snižování odpadu z potravin, které se zúčastnili nejen zástupci evropských institucí, ale také potravinářských firem. Naštěstí tentokrát nezůstalo jen u slov, ale byly představeny i konkrétní kroky, jak kritickou situaci řešit.  V rámci EU již vznikl strategický plán tzv. cirkulační ekonomiky, jehož cílem je snížit během příštích patnácti let plýtvání s potravinami o celou polovinu. Pomoci tomu mají změny v zákonech, ale i různé formy finanční pomoci, sjednocení pravidel darování jídla bez zdanění, podpory potravinových bank a také přísnější požadavky na výrobce a prodejce potravin.

EU jako zachránce?

Někteří účastníci se však k závěrům konference stavěli skepticky, především proto, že vytvořená pravidla mají mít pro jednotlivé státy EU pouze dobrovolný charakter. A není od věci také připomenout, že na obřím plýtvání jídlem má značnou část viny samotná EU. Teprve nedávno bruselští byrokrati zrušili nesmyslné standardy pro prodej ovoce a zeleniny, například křivé okurky a cukety nebo příliš malé brambory. Ještě donedávna nesměla být deset centimetrů dlouhá okurka zakřivená větší než jeden centimetr. Dnes už se křivé plody prodávat mohou, ale se speciálním označením, že nemají ideální tvar. Přesto se podle odhadů  až dvacet procent produkce potravin zlikviduje pouze kvůli vzhledu.

Hlavní viník Česko

V této souvislosti je velmi nepříjemným, ale pro mnohé i překvapivým zjištěním, že nejvíce se potravinami v rámci Evropy plýtvá u nás, potravin vyhodíme celou třetinu. Na každého obyvatele České republiky ročně připadá 80 kilogramů jídla v ceně přibližně dvaceti tisíc korun, přičemž největšími viníky jsou lidé od osmnácti do pětadvaceti let. Naprostá většina z nich neumí nakupovat střídmě, neodhadne množství potravin, které potřebuje pro vaření, a mnozí také podléhají různým prodejním akcím, na nichž nakupují nepřiměřené množství zboží. Až polovina často nezná rozdíl mezi minimální dobou trvanlivostí a datem spotřeby.

A co půda?

Nejde ale jen o samotné plýtvání potravinami. Tím, že podněcuje větší spotřebu, vynucuje i vyšší výrobu a tím i plýtvání s půdou, vodou, energiemi a lidskou prací. Potraviny, které se nakonec vyhodí, vyžadují 1,4 miliardy obdělané půdy, což je třetina veškeré zemědělské plochy na světě. Nejvíce alarmující je fakt, že půda je zdrojem omezeným a intenzívní zemědělství ji trvale vyčerpává.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .     

Vložil: Adéla Hofmanová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace