Muže využívala už před Goebbelsem a pak i po něm, vyprávěl mi to můj muž Karel Höger. Svědectví prvorepublikové hvězdy, která si ´vrásky ponechává na ozdobu a s chutí sní, co se před ní postaví´

Foto: TV Prima

Popisek: Zdena Procházková u Krause

Herečce Zdeně Procházkové bylo letos devadesát. Jak tyto neuvěřitelné narozeniny oslavila? „Moc hezky. Bylo to krátce po natočení filmu Lída Baarová, sešli jsme se na Kampě v příjemném podniku, přišlo asi osmdesát lidí. Pak jsem pokračovala doma na terase s kroužkem svých známých, kteří si o mně myslí, že jsem nesmrtelná. Já jsem vždycky všude nejstarší, na všechno, co kdo vykládá, se dívám trochu spatra a říkám si: Počkej, až tobě bude devadesát!“ říká herečka v rozhovoru pro OnaDnes.cz.

Dlouhověkost má nejspíš v genech. „Maminka se dožila pětadevadesáti, tatínek dvaaosmdesáti. Ale nepamatuju si, že by pro to rodiče něco dělali. Nějaké cvičení nebo kosmetika? To nepřicházelo vůbec v úvahu. I já žiju nepravidelně, necvičím, nemažu se drahými mastmi, vrásky si ponechávám na ozdobu, v jídle si nevybírám, s chutí sním, co se přede mne dá. Když jsem byla mladá, běhala jsem krátké tratě a skákala do dálky, hrála volejbal, ale později jsem se sportu už nevěnovala. Ono totiž divadlo je samo o sobě taky takový sprint,“ směje se herečka.

Karel Lídu nesnášel

Lídu Baarovou znala osobně. A ještě víc ji znal její první muž, slavný herec Karel Höger. „Vždycky ji považoval za enormně ctižádostivou, ale hloupoučkou herečku,“ říká Procházková v rozhovoru pro MF Dnes. „Pro Lídu byla kariéra alfou a omegou jejího života. Všechno ostatní bylo vedlejší. Muže využívala už před Goebbelsem a pak i po něm.“

Milenka pana Goebbelse námi pohrdala

Zdenka Procházková vzpomíná třeba na narozeninovou oslavu u Nataši Gollové. Byla tam celá herecká špička. Mandlová, Vítová, Beneš... „Baarová dávala najevo, že je víc než ostatní. Povýšená, zkrátka star německého filmu, milenka pana Goebbelse,“ vzpomíná na ženu, kterou si nedávno zahrála ve filmu Filipa Renče.

A ten Höger mě chytil a…

Zdeninou první láskou a idolem se stal její o několik let starší učitel Karel Höger, díky kterému také získala hlavní roli ve filmu Mrtvý mezi živými. Tím si zajistila velmi pestrou budoucnost a neustálé nabídky na spolupráci. Na první moment, kdy mezi nimi došlo k něčemu víc, Zdenka nemůže zapomenout dodnes. „Měli jsme tam scénu, kde se spolu líbáme. Nejdřív jsme si dávali jenom takové pusinky, ale pan režisér Zeman se ozval: Prosím vás, to má být milostná scéna, tak jednou doopravdy! ´ A ten Höger mě chytil a...,“ popsala začátek vztahu, který trval šestnáct let. 

Nakonec ho uhnala fanynka

Jenže nebyla jedinou ženou v Karlově životě, točilo se kolem něj spousta hereček i fanynek. Až ho jedna uhnala. Byla to skalní fanynka Eva Vachková, kvůli které se nakonec se Zdenkou rozvedl. „Rozvedli jsme se, ale nerozešli. Zůstali jsme přáteli až do jeho posledních dnů,“ zavzpomínala Zdenka na svou velkou lásku.

Rakouská kariéra

Spolu s Karlem Högerem se také poprvé dostala do Rakouska.  „Vystupovali jsme tam s dialogem podle dopisů G. B. Shawa a herečky Stelly Campbellové, který jsme hráli v češtině. Tehdy žila ve Vídni ještě spousta lidí, kteří uměli česky, Rakousko-Uhersko se nezapřelo. Měli jsme báječné kritiky, Karel ale neuměl německy, na rozdíl ode mne – já mluvím dobře díky své německé babičce. Takže jsem byla novináři dotazována já, dělala jeden interview za druhým, i pro televizi, a dokonce dostala nabídku, abych tam německy hrála. A já ji přijala,“ vzpomíná.

Musela se postarat o maminku

Nakonec v roce 1968 v Rakousku zůstala natrvalo. Aspoň si to tedy myslela. Jenže koncem 70. let jí v Praze zemřel milovaný tatínek a na ní, coby na jedináčkovi, zbyla péče o maminku. Odstěhovala ji k sobě do Rakouska, jenže maminka si nikdy nezvykla, dokonce v cizině onemocněla. A Zdenka neměla na vybranou. Vzdala se života v Rakousku a vrátila se do Československa, kde ji nikdo nevítal. Nemohli jí totiž odpustit „zradu“, kterou jim svým odchodem do zahraničí způsobila, a tak zůstala s nemocnou maminkou, sama a nezaměstnaná. Maminka se uzdravila, v té době už měla ale herečka po kariéře. Do zahraničí se nevrátila a zůstala žít natrvalo v Česku. „Maminka žila, já živořila. Mám ale dobrý pocit, že jsem jí zachránila roky života,“ vzpomíná Zdenka. Maminka se dožila pětadevadesáti let.

V devadesáti stále hraje

Po revoluci se Procházková k hraní vrátila – i do Rakouska, kde hraje v nekonečném televizním seriálu. „Je skutečně nekonečný, běží už sedmnáct let, já v něm však hraju babičku teprve sedm let. K dispozici musím být osmkrát do roka a nenatáčí se jen ve Vídni, ale v Budapešti, a dokonce jsme byli i v Jihoafrické republice! To se mi moc líbilo, protože miluju cestování,“ říká neskutečně vitální herečka.

Jsem na tom zdravotně líp než padesátníci

I ve stáří je aktivní, 21. století zvládá s přehledem. „Počítač a mobil zvládnu, nemohla bych bez nich být, ale že bych na něm uměla kreslit nebo mazat fotografie, to ne. A pokud jde o dnešní dobu, hodně věcí se mi nelíbí. Ale je zbytečné se tím trápit. V devadesáti letech vím, že už toho přede mnou moc není. Ale právě díky tomu se dokážu těšit z malých věcí, z toho, že ještě chodím rovně, nepotřebuju hůl a jsem na tom v mnohém líp než někteří padesátníci. Těším se zkrátka z toho, co je a jak to je,“ říká.

V kondici ji drží hraní. „Dokud mám práci, žiju, kdybych přestala pracovat, byl by to můj konec,“ říká herečka, která osobně znala slavné prvorepublikové hvězdy. 

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .     

Vložil: Dáša Vrchotová