Rádoby velevýhodné nabídky... Některé zásilkové obchody dělají ze zákazníků dojné krávy. Objednáte za pár kaček, jenže vzápětí začnou náklady šplhat do tisíců. dTest radí, jak se bránit

Foto: pixabay.com

Popisek: Nevyžádaná zásilka - ilustrační foto

Objednávka zboží za 179 korun, po které však následuje doručení zásilky s výzvou k platbě částky 1195 korun a příslib zasílání dalších balíčků. Takto popisují spotřebitelé praktiky některých zásilkových obchodů. A stížností opět přibývá.

Zákazníci si zpravidla stěžují na skutečnost, že si sice zboží objednali, ovšem v domnění, že jim přijde pouze jedna zásilka. O následně zasílané zboží již nemají zájem. „Zde v prvé řadě doporučujeme, aby si spotřebitelé důkladně zkontrolovali objednávku a to, co je v ní uvedeno,“ radí vedoucí právního oddělení dTestu Lukáš Zelený a pokračuje: „Pokud vám podnikatel dodá zboží bez objednávky, nejste povinni ho převzít. Často bývá zboží vhozeno do poštovní schránky, ale ani v takovém případě se ho nemusíte ujmout.“

Rozhodnete-li se ponechat si neobjednané zboží, považujete se za poctivého držitele. „Nemusíte podnikateli na své náklady nic vracet ani ho o tom jakkoliv vyrozumět. Podnikatel si může neobjednanou věc na svůj náklad vyzvednout, ale vy v žádném případě nemáte povinnost za neobjednané zboží platit,“ podotýká Zelený. Zasílání nevyžádaného zboží a následné vymáhání platby za něj je zároveň zakázanou agresivní obchodní praktikou. Spotřebitel se tak může podle druhu zboží obrátit s podnětem na příslušný dozorový orgán, nejčastěji tedy na Českou obchodní inspekci.

Pozor na drobná písmenka kdesi v rohu

Problém některých zásilkových obchodů spočívá v tom, že objednávku následných zásilek sice oznámí, informaci ovšem velmi důkladně skryjí. Nejčastěji uvede obchodník drobným písmem na letáčku či vnitřní straně obálky s nabídkou zboží, že zákazník souhlasí se zařazením do „sběratelského servisu“. Je na zákazníkovi, aby si ohlídal, zda s tvrzením souhlasí, a v opačném případě je přeškrtnul. „Takové jednání obchodníků je minimálně nekorektní. Správně bychom předpokládali opačný přístup,“ uvádí Zelený.

Kdy hrozí bezdůvodné obohacení

Řada spotřebitelů upřednostňuje, aby jim neobjednané zboží nebylo vůbec zasíláno a aby je podnikatel neobtěžoval požadavky na zaplacení. V takovém případě je vhodné obrátit se písemně na odesílatele. Forma tohoto podání sice není nijak stanovena, obecně ovšem lze doporučit formu písemnou (doporučený dopis nebo e-mail).

„Důležité je uvědomit si, že právo nevracet neobjednané zboží se vztahuje pouze na případy, kdy zboží posílá podnikatel, tedy osoba, která při uzavírání smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Pokud by věc poslala fyzická osoba, která není podnikatelem, tak by se v případě, že by si spotřebitel zboží ponechal, jednalo o bezdůvodné obohacení,“ upozorňuje Zelený.

Čtěte také:

Jdete si koupit jen mlíko, rohlíky a salám, ale ze supermarketu odcházíte o litr lehčí. Jak je to možné? dTest odhalil, jaké nástrahy na nás číhají a jaké triky a fígle obchodníci používají. Ve vlastním zájmu čtěte

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na

Vložil: Redaktor KL