23 900 plus 940 Kč měsíčně. To tedy není žádný div, že se proti EET malí podnikatelé tolik bouří. Web vyzpovídal hospodského, kolik přesně zaplatí: Pro Babiše není tisícovka měsíčně nic, říká hořce

Foto: Archiv

Popisek: EET, ilustrační foto

GRAF „Zatím máme nainstalovaný tablet, od dodavatele ještě čekáme, až doplní tiskárnu a samotnou pokladnu na peníze. Nechali jsme si zavést internet, ten jsme dosud v provozovně neměli. Router na bezdrátové připojení stál 4900 Kč, celý systém pokladny 19.000 Kč včetně DPH. K tomu musíme ještě připočítat měsíční poplatek za software pro EET ve výši 500 Kč a připojení k internetu za 440 Kč na měsíc,“ spočítal pro web Svobodné fórum jeden z oslovených podnikatelů, který ve dvacetitisícovém městě provozuje restauraci s kapacitou 30 míst.

V obavě z popotahování ze strany finančního úřadu, jak se to v minulosti stalo několika podnikatelům po kritice Andreje Babiše, si přál zůstat v anonymitě. „Když pominu, že mi celý systém EET vadí kvůli tomu, že nás nějací úředníci budou neustále špiclovat, nesmírně mě štvou ty vyhozené peníze. Znamená to, že každý měsíc jen za internet a software, bez kterého to nejde, vyhodím 940 korun. To je za rok přes 11 tisíc korun. Za ty jsem mohl koupit nové nádobí nebo úspornější lednici. Ale nic takového nebude. Vyhodím ty peníze kvůli Babišovi a ČSSD, kteří jsou přesvědčeni, že každý podnikatel v této zemi krade,“ pokračoval prý značně  rozezlený hospodský, který svoji restauraci zaměřenou na klasickou českou kuchyni provozuje od roku 1991.

„Je mi jasné, že pro něj, který sám sobě přihrává dotace, není 940 korun měsíčně nic, ale pro mě je to dost peněz. Chce nás, nezávislé a svobodné podnikatele, zničit,“ dodává rozhodně majitel restaurace.

Šestina hospodských chce kvůli EET skončit s podnikáním

Každý šestý hospodský, hoteliér nebo kavárník chce kvůli elektronické evidenci tržeb skončit s podnikáním. Vyplývá to z průzkumu mezi šesti sty podniky a živnostníky, který si objednala značka eet1, poskytovatel pokladních systémů pro elektronickou evidenci tržeb.

Povinnost elektronické evidence tržeb nastane 1. prosince 2016 a mezi hospodskými a hoteliéry panují značné obavy a vysoká míra skepse. Přes dvě třetiny (68 %) podnikatelů se obávají, že EET v budoucnu negativně ovlivní jejich podnikání a 15 % podnikatelů dokonce zvažuje, že svůj podnik zavře a živnost pověsí na hřebík.

„Tvrzení, že zavedení EET je pouhá administrativní formalita, není podloženo empirickou zkušeností,“ tvrdí Karel Hamr, zástupce značky eet1, která se svým řešením elektronických pokladen vstoupila na trh v srpnu. „Před dvěma lety byl náš tým v Chorvatsku svědkem toho, že z tržnic zmizela asi šestina prodejců. Myslíme si proto, že hrozba šestiny zavřených hospod v České republice je více než reálná.“

Tzv. fiskalizace, tedy obdoba českého EET, byla v Chorvatsku zaváděna ve třech fázích v roce 2013. Pokladní systémy pro ni vyvíjel a prodával tým, který v současnosti pracuje pro značku eet1. „Vnímáme obavy podnikatelů. Některé vycházejí z neinformovanosti, jako například časové zdržení při provozu systému nebo cena jeho provozování, ale jiné obavy jsou podložené letitou zkušeností,“ tvrdí Karel Hamr, zástupce značky eet1. „Na základě naší zkušenosti z Chorvatska máme tato doporučení: připravte se včas, změňte myšlení a zkuste na EET vydělat, například pomocí e-zboží.“

E-zboží je možnost využít výhod digitální ekonomiky. Z EET pokladny se může stát terminál na prodej elektronického zboží, jakým jsou vstupenky, sázenky, e-knihy nebo cestovní pojištění. Z každé transakce získá podnikatel provizi a může tak snadno financovat provoz své pokladny nebo na ní dokonce vydělat.

Průzkum provedený na začátku srpna na vzorku zhruba 600 majitelů podniků a živnostníků metodou CAWI dále odhalil, že podnikatelé se obávají vysokých nákladů na pořízení a provoz systémů, případně finančního zatížení rozpočtu v důsledku zavedení EET (31 %). Další obavou je časová náročnost používání systému, zdržování od práce a s tím související zpomalení prodeje a obsluhy zákazníků (17 %). Strach mají restauratéři i ze zvýšení administrativní zátěže a byrokracie a nutnosti zdražování (15 %).

Za diskriminační, cíleně likvidující malé živnostníky a vytvářející nerovné podnikatelské prostředí označilo EET hned 7 % podnikatelů v HOREKA segmentu. Mezi dalšími obavami se objevily například nutnost zdražování, strach ze špatného připojení internetu či ztráta svobody podnikání spojená se ztrátou soukromí. Naprosté minimum podnikatelů (4 %) naopak očekává pročištění trhu a narovnání podmínek.

Není to nic jednoduchého, čtěte

Elektronická evidence tržeb se blíží: Od září mohou podnikatelé žádat o autentizační údaje. Před zahájením evidence tržeb musí všichni podnikatelé, kterých se evidence týká, požádat o tzv. autentizační údaje. „Jedná se o první a důležitý krok k evidenci tržeb. Je důležité, aby podnikatelé své žádosti nenechávali na poslední chvíli,“ zdůraznil ministr financí Andrej Babiš.

O autentizační údaje mohou podnikatelé žádat od 1. září 2016. „Zažádat si o ně podnikatelé, nebo jejich zplnomocnění zástupci, mohou buď elektronicky na Daňovém portálu, kdy jim budou zaslány do datové schránky, nebo osobně na libovolném územním pracovišti finančních úřadů, kde je podnikatel obdrží na místě v zapečetěné obálce,“ vysvětlila náměstkyně ministra financí pro daně a cla Alena Schillerová. Podnikatel se pomocí získaných autentizačních údajů následně přihlásí do webové aplikace Elektronická evidence tržeb. Zde je nutné, aby před zahájením evidence vyplnil údaje o všech provozovnách, prostřednictvím kterých provádí činnosti, z nichž plynou evidované tržby. Poté, co podnikatel uvede údaje o provozovnách, může v dané aplikaci získat digitální certifikát. „Jeho prostřednictvím Finanční správa identifikuje podnikatele při zasílání údajů datovými zprávami. Počet certifikátů se odvíjí od potřeb daného podnikatele a je výhradně na jeho rozhodnutí,“ doplnila Alena Schillerová. Certifikát je nutné nainstalovat do pokladního zařízení, prostřednictvím kterého bude podnikatel evidovat tržby. Funkčnost pokladního zařízení s nainstalovaným certifikátem si podnikatelé budou moci otestovat od 1. listopadu 2016.

Co na to předseda Asociace podnikatelů a manažerů Radomil Bábek?

Ten má celkem jasno a své názory shrnul takto: „EET pomůže velkým firmám likvidovat konkurenci malých podnikatelů a živnostníků

Likvidace malých podnikatelů a živnostníků půjde v krocích: Nejprve zaniknou tisíce těch, kteří nebudou schopni či ochotni vyhovět technickým podmínkám. Potom zanikne řada těch, kteří nebudou stačit finančním nákladům v již tak napjatém podnikání. Dále své podnikání opustí ti, kteří budou unaveni neustálým tlakem a zhoršováním podmínek malého podnikání a živnostničení. A poslední na řadě budou ti, kteří vydrží. Informace o jejich podnikání, sbírané centrálním systémem, se čistě náhodou dostanou do rukou velkých řetězců či jiných dominantních firem. Stačí pár měsíců dumping cen nebo párkrát přeplatit dodavatele a malí se rychle položí.

EET zajistí politikům a vysokým úředníkům kontrolu a moc nad částí společnosti

V posledních době jsou malí podnikatelé a živnostníci stálým cílem stigmatizace a dehonestování. Mnozí politici a vysocí úředníci zevšeobecňují a paušalizují, že podnikatelé neplatí daně, krátí tržby, odvádí málo na sociálních a zdravotních odvodech, zneužívají paušály atd.

EET je jen konkrétním nástrojem pokračování tohoto tlaku. Proč to dělají? Protože malých podnikatelů a živnostníků je mnoho. Je to část společnosti, která se špatně politikům ovládá. Živnostníci a malí podnikatelé se nedají koupit za „sociální výhody“. Oni raději mají málo, ale svoje. Nechtějí, aby jim do jejich života někdo mluvil, chtějí se rozhodovat sami a dělat si věci po svém. A to se politikům vůbec nehodí. EET prostě pomůže těch 1.200.000 divných lidí zkrotit.

EET je obrovská obchodní příležitost, kde se budou rozdělovat miliardy

V demokratické zemi je nepřípustné, aby státní moc zajišťovala zákonem zakázky a příjmy jedné skupině podnikatelů na úkor jiné skupiny podnikatelů. Přesto v příloze k důvodové zprávě návrhu zákona o EET píše MFČR, že „dodavatelé získají výhodu na trhu tím, že budou moci nabízet povinným subjektům HW i SW řešení na míru“. Podívejme se v konkrétních číslech, o jaké částky půjde.

Pořízení jakéhokoli zařízení bude stát každého podnikatele minimálně 5000 Kč. Vynásobíme-li to krát 600000 (to je počet povinných subjektů), vyjde nám částka 3 miliardy Kč. K tomu připočítejme dalších 350 milonů, které chce stát vydat za vybudování systému.

Ročně stát plánuje utratit asi 250 milionů korun za provoz a údržbu systému. Podnikatele bude stát provoz nejméně 500Kč měsíčně (internetové připojení nebo datový balíček, správa softwaru, opravy, údržba, …). Opět budeme násobit počtem povinných subjektů a vyjde nám, že malí podnikatelé a živnostníci vydají měsíčně asi 300 milionů korun, což znamená ročně asi 3,6 miliardy Kč.

Shrňme to: Ze státní kasy a z kapes podnikatelů bude zaplaceno asi 3,4 mld. Kč za pořízení EET. Stát a podnikatelé zaplatí asi 3,9 mld. Kč ročně za provoz a údržbu EET. Takové peníze stojí za to. Za zcela nepotřebný systém. Za zákon, který je zjevně namířený proti malopodnikatelům a živnostníkům. I za řešení, které nikde jinde nic nepřináší. Asociace podnikatelů a manažerů je proti přijetí zákona a zavedení elektronické evidence tržeb. Stát nemá právo přenášet své povinnosti a práci na občany a firmy. Stát je tady pro nás, ne my pro něj.“

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.           

Vložil: Anička Vančová