Provdali mě za bratrance, který mě roky znásilňoval a týral, vzpomíná dívka z Británie. I tohle je způsob, jak se mohou muslimové dostat legálně do Evropy
17.08.2016
Foto: Ilustrační foto Karachi Larki
Popisek: Arabská dívka
Jak žijí údajně asimilovaní muslimové? Tedy ti, co v zemi, která je přijala, žijí už třeba i několikátou generaci a mají být poevropštění? Přinášíme vám příklad z Británie, ze kterého vám bude běhat mráz po zádech.
V patnácti letech většina evropských dívek řeší problémy se školou, chlapci či rodiči. To, co prožila Tabassan, dnes šestadvacetiletá dívka narozená v pákistánské rodině v Británii, se normálu ve všech ohledech vymyká. Neměla to lehké hned odmala. Když jí bylo dvanáct, její otec zavraždil matku, takže musela se třemi bratry žít u tety v Doncasteru. Když jí bylo patnáct let, tetina rodina jí řekla, že pojede na prázdniny k rodině do Pákistánu.
Prázdniny se protáhly
„Myslela jsem, že tam jedu na prázdniny. Byl jsem tak nadšená. Pak uplynuly dva měsíce a nastal čas vrátit se do školy. Zeptala jsem se strýce, kdy bych se měla vrátit, a on pořád říkal: zůstaň trochu déle. Opakoval to několik týdnů. Po čtyřech měsících přišel do mého pokoje s pistolí a řekl mi, že si musím vzít svého bratrance,“ popisuje pro server Express dívka.
Vyhrožoval, že zabije mé tři bratry
Bratrance si samozřejmě vzít nechtěla, chtěla se vrátit domů. „Stále jsem odmítala, ale on mi řekl, že když to neudělám, tak zabije mé tři bratry. Byla jsem vyděšená, ale cítila jsem, že nemám jinou možnost. O svatební noci mě můj bratranec znásilnil. Myslela jsem, že je můj příbuzný, moje rodina. Bylo to tak špatné. Znásilňoval mě každý večer po dobu tří let. Cítila jsem se jako sexuální pracovnice, uvízla jsem v té místnosti. Styděla jsem se,“ vzpomíná Tabassan.
Jen mě využil k cestě do Británie
V osmnácti letech ji rodina poslala pracovat zpátky do Británie. Manžel za ní měl dorazit později. „Slyšela jsem tetu, jak po telefonu mluví s mou tchyní v Pákistánu. Řekla: Jakmile dostane vízum, může se s ní rozvést a dělat si, co chce,“ uvedla Tabassan. „Teprve tehdy jsem si uvědomila, proč se to všechno stalo. Rozhodla jsem se tehdy, že bych se už nevrátila. Moje rodina mi vyhrožovala, že mě zapře a vyhodí mě z domova, ale v tu dobu už mi to bylo jedno. Požádala jsem o rozvod,“ řekla statečná dívka. Po třech letech bojů, kdy jí pákistánské soudy házely klacky pod nohy, byla konečně rozvedena.

Byla provdána násilím, jen aby její bratranec dostal britské vízum. Britské úřady jí nepomohly.
Britské úřady nic nevyřeší
Teď Tabassan spolupracuje s charitativní organizací, bojující proti nuceným sňatkům, která se zaměřuje na práci s komunitami i na přednášky ve školách. Zpětně se ale ptá, proč jí britské úřady tehdy nepomohly. „Nemyslím si, že chápou muslimské komunity. V muslimských rodinách je čest nesmírně důležitá. Jeho bratr bydlí blízko mě a pokaždé, když projde kolem mého domu, plive. Je ženatý s mou druhou sestřenicí. Dokonce i mí bratři jsou proti mně. Šla jsem do ženské poradny, ale muslimky, které tam seděly, znaly mou rodinu. Kdybych s nimi promluvila, hned by jí všechno řekly,“ zlobí se Tabassan.
Jsme jen způsob, jak získat víza
„V muslimské kultuře má dívka dělat, co se jí řekne. Naši příbuzní z vesnic v Pákistánu si myslí, že si s námi mohou dělat, co chtějí. Naše životy nic neznamenají. Jsme jen způsob, jak získat víza. Udělají cokoliv, aby se dostali sem. Když mají rodinu v zahraničí, získají respekt,“ popisuje, jak to v běžném životě chodí.
1220 případů sňatků z donucení
V Británii bylo jen v loňském roce ohlášeno 1220 případů možného vynuceného manželství, ale podle mnohých může být jejich skutečný počet ještě větší. Právě Pákistán v tomto pomyslném žebříčku vede, z této komunity bylo za poslední rok nahlášeno 539 případů. „Nucené manželství je odporná praxe. Víme, že to je často skrytý trestný čin, a chceme na oběti více upozorňovat, aby se jim dostalo podpory, kterou potřebují, a aby pachatelé byli postaveni před soud. To je důvod, proč jsme zavedli celoživotní anonymitu obětí,“ uvedlo k tomu britské ministerstvo vnitra.
Pro samotnou Tabassan je už ale pozdě. „Snažila jsem se od té doby mnohokrát získat zpět svůj život. Kdysi jsem si představovala, že se vdám, budu mít děti a budu šťastná. Ale nebyla jsem schopna od té doby s nikým být. Moje rodina mi zničila dětství. Já teď jen čekám na smrt,“ říká zlomená dívka.
Čtěte také:
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na
Vložil: Dáša Vrchotová