Český zákazník je podle nákupčích obchodních řetězců buran bez chuti, zato pěkný skrblík, který prahne po laciném tovaru… Časopis dTest porovnal 27 výrobků u nás a na Západě, je to alarmující

Foto: Hans Štembera

Popisek: Zboží v českém a německém Kauflandu se diametrálně liší.

Jsou u nás potraviny ve velkých řetězcích méně kvalitní než ty od stejných firem u západních sousedů? Časopis dTest porovnal 27 výrobků a to, co zjistil, vás asi nepotěší. Češi ale zase za potraviny utrácí méně než jindy. Jenže i to má svůj důvod – kupujeme blafy.

Jak jsou na tom obecně české potraviny s kvalitou? Podíl výdajů českých domácností na potraviny a nealkoholické nápoje podle serveru Lidovky.cz poklesl z 19 procent na 17 procent. Podíl výdajů na potraviny je významným ukazatelem životní úrovně. Bohatší ekonomika má vždy nižší podíl výdajů na potraviny. Lucemburčané za ně utrácejí 8,8 procenta příjmů. Švédové 12,7 procenta. Španělé 14,4 procenta, Italové 18,8 procenta, Poláci 22,7 procenta, na druhém konci žebříčku jsou občané Černé Hory, kteří za jídlo utratí dokonce 40 procent. Hurá, potraviny jsou levnější. Jsou ale kvalitní?

V Německu mají i lančmít z masa

Sotva. Co je v českých hypermarketech vydáváno za luxus, je na západ od našich hranic v lepším případě průměr. V horším případě jde o zboží sice se západní značkou, ale vyrobené pro náš trh za použití méně kvalitních materiálů. Rozdílná kvalita byla vícekrát dokumentována chemickým rozborem. Například česká Nutella obsahuje více cukru a méně kakaa než německá, zato je asi o 15 procent dražší. Na obranu společnosti Ferrero je třeba uvést, že česká Nutella stále patří mezi nejlepší výrobky ve své kategorii. Totéž se ovšem nedá tvrdit o lančmítu značky Tulip, jehož západní verze je z masa, zatímco ta naše ze separátu, opět při vyšší ceně.

Je český zákazník buran bez chuti?

Kritizovaní výrobci většinou argumentují tím, že přizpůsobují složení výrobku chutím obyvatelstva. A proč by pak Češi masově jezdili na nákupy do Německa? Kvůli kvalitě, samozřejmě. Jenže našemu trhu vévodí několik hypermarketových sítí. A v nich několik nákupčích, kteří mají evidentní představu, že český kupec je buran bez chuti, zato pěkný skrblík, který prahne po laciném tovaru. Výsledek pak zakoušíme všichni.

Smutný konec karlovarských trojhránků

Tak třeba karlovarské trojhránky. Kdysi skvělý zákusek s chutí oříšků a kakaa. Nyní nepohledná a nechutná hnědá hmota vhodná jako pohoštění pro návštěvu, kterou už nechcete podruhé vidět. Trojhránkům nepomohl zápis do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení: kvalita jde setrvale dolů. Pomohlo by přestat je kupovat? Vám ano, jejich výrobcům by to asi bylo jedno. Hlavně, že jsou levné. Argumentem výrobců pak je mantra: Zkoušeli jsme vyrábět kvalitněji, ale zákazníci to nekupovali.

Kaufland a Billa, jiné u nás a v Německu

Na rozdíly v kvalitě potravin vyráběných pro velké řetězce či firmy pro náš a západní trh se zaměřil časopis dTest. Testům podrobil rozličné potraviny, například balené pečivo, nápoje, čokoládové pochoutky, jogurty, majonézy či šunky. U nich porovnal složení uváděné na etiketách a provedl slepý chuťový test. „U známých značek jsme ve většině případů nenašli rozdíly ve složení mezi výrobky prodávanými v Rakousku a v Česku,“ uvádí šéfredaktorka dTestu Hana Hoffmannová.  Jiné složení se ale projevilo při porovnání stejných výrobků obchodních řetězců Kaufland a Billa, které jsou pro každý trh vyráběny jinými společnostmi.

V českém toastovém chlebu konzervanty a fazolová mouka

V několika málo případech ze srovnání vyšly lépe české potraviny, jindy byl obsah totožný, ale nejčastěji české výrobky vykazovaly nižší kvalitu než rakouské či německé. „Čeští zástupci měli rezervy především v obsahu důležitých složek, jakými jsou například maso a ovoce. Také jsme vypozorovali, že často deklarují i více přídatných látek. Například české toustové chleby ve srovnání s německými obsahovaly navíc konzervant a značně netradiční sójovou či fazolovou mouku. U celozrnných toustových chlebů pak byl výrazný rozdíl i v podílu celozrnné mouky. V německém byl 59%, v českém jenom 19%,“ říká Hoffmannová.

Rakouská toastová šunka nám přijde podezřele dokonalá

Máme ale i prvenství - lépe než její rakouský protějšek dopadla tuzemská majonéza Clever. Oproti rakouské deklaruje česká verze vyšší obsah tuku a vaječných žloutků, a tak nepřekvapí, že dopadla lépe i v chuťovém porovnání. Našim spotřebitelům ovšem mnohdy podle testu vyhovovaly tuzemské, méně kvalitní výrobky. „U toustové šunky Clever, která v Rakousku obsahuje 91 % masa a v Česku 72 % a zahušťovadla, vyhovovala hodnotitelům právě ta tuzemská. Rakouský výrobek se jim zdál svou barvou a vzhledem až podezřele dokonalý,“ říká Hoffmannová a dodává: „Podobně i německý vídeňský párek K-Classic obsahoval více masa a méně tuku než ten český, ale hodnotitelé přesto preferovali český párek kvůli jeho šťavnatosti.“

Co s tím?

Český konzument je tedy za prvé skeptický a za druhé méně náročný. Co s tím?  „Požadujeme přijetí opatření, aby běžný spotřebitel byl schopen již při nákupu rozlišit, že je daný výrobek na evropský trh uváděn v různých variantách, a určit, o jakou konkrétní variantu se jedná. K tomu by mu mohla pomoci třeba jasná informace na obalu výrobku. Jednáme o tom nejen s českými ministerstvy, ale i s komisařkou Věrou Jourovou a některými poslanci Evropského parlamentu,“ uzavírá vedoucí právního oddělení dTestu Lukáš Zelený.

A tak zatím část českých zákazníků dlabe české blafy, protože na víc nemá peníze, a druhá část vyráží za nákupy do Německa…

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.                         

Vložil: Lucie Kolouchová