Milenka se ho snažila oškubat jako husu, nejhůř se na něm ale podepsala otcova nacistická minulost. Vojenská bunda populárního komisaře málem předčila i legendární baloňák inspektora Columba. Tajnosti slavných
06.07.2016
Foto: dw.com
Popisek: Populární Schimanski navždy skončil, jeho představitel Götz George zemřel
Se svou populární postavou během let tak srostl, že diváci většinou ani netušili, jak se jmenuje doopravdy. Pro všechny byl prostě Schimanski. Komisař, jakého do té doby Německo nikdy nemělo a ani ho mít nechtělo.
Sotva jeho komisař Schimanski poprvé vykoukl z německých televizních obrazovek, málem způsobil v průmyslovém Porúří revoluci. Byl prý ztělesněním urážky „všech slušných a správných policistů, kteří se obětují pro službu společnosti“ – spustil vzápětí vlnu odsouzení deník Nürnberger Zeitung a šéf tamní kriminálky občany ujišťoval, že takový policista by v Duisburgu nebyl pověřený ani vyšetřováním krádeže kola.
Schimanski způsobil v Duisburgu pořádné pozdvižení
Bouřili se ale i ‘ctihodní občané‘ a po odvysílání první epizody zablokoval telefony televizní stanice WDR příval stížností. Pro diváky byl Schimanski doslova ranou pěstí mezi oči. Jak může vyšetřovat zločiny někdo, kdo sám vypadá a leckdy se i chová spíš jako kriminálník? Průmyslový Duisburg, který právě v 80. letech zažíval jednu z největších krizí, způsobenou zavíráním továren, ale Schimanski nakonec proslavil. Díky němu se region přestal za sebe stydět, začal být na sebe hrdý – s bývalou průmyslovou slávou i nastávajícím úpadkem.
Dětství s nacistickou nálepkou
Populární německý herec Götz George se narodil 23. července 1938 v tehdy velmi významné umělecké rodině. Jeho otec George August Friedrich Hermann Schulz, který si říkal Heinrich George, měl ale již ve 30. letech pověst rozpolcené osobnosti. Nejprve koketoval s komunismem, po nástupu Hitlera k moci ale otočil. Začal být loajální k Třetí říši, díky čemuž si zahrál v několika nacistických filmech, a dokonce se zúčastnil i oslav vůdcových narozenin. V roce 1933 se oženil s herečkou Bertou Drews, s níž už v té době měl dvouletého syna Jana. Druhorozeného syna pojmenoval podle své oblíbené divadelní hry Götz von Berlichingen, kterou napsal Johann Wolfgang Goethe.
Malý Götz se slavným otcem Heinrichem Georgem
Poté co sovětští vojáci koncem války obsadili Berlín, měl Heinrich pořádně nahnáno. Generál Nikolaj Berzarin však nad ním jako divadelní fanoušek držel ochrannou ruku a vypadalo to, že rodina nakonec přece jen vyvázne bez úhony. Jenže po několika týdnech Berzarin zahynul při dopravní nehodě a jeho nástupce už s Heinrichem neměl slitování. Pro slavného herce si přišli agenti sovětské tajné služby a od té doby ho Götz neviděl. Nakonec Heinrich George zemřel ve spojeneckém internačním táboře Speziallager Nr. 7 Sachsenhausen, to se ale jeho syn dozvěděl až po letech.
Otec nenávratně zmizel v lágru
Po základní škole Berthold-Otto-Schule v berlínské čtvrti Lichterfelde nastoupil Götz na Lyceum Alpinum ve švýcarském Zuozu. Herectví mu totiž otec zakázal, geny ale popřít nedokázal, a dokonce i profesoři Götzovi uměleckou kariéru doporučovali. Díky matčině přímluvě začínal v divadlech v Západním Berlíně – debutoval v roce 1950 na scéně Hebbelova divadla. V roce 1953 stanul poprvé před kamerou, komedie Šeříky až bílé začnou kvést, v níž si zahrál Klause, je ale zajímavá snad jedině tím, že v ní ztvárnila hlavní ženskou postavu Magda Schneider, matka později mnohem slavnější Romy Schneider, pro niž tento film rovněž znamenal filmový debut.
V 60. letech byl Götz zatraceně pěkný chlap
V následujících letech chodil Götz poctivě do kurzů herectví a pomalu si budoval kariéru. Často využíval i své fyzické předpoklady, takže působil ve filmech jako kaskadér. Právě díky této průpravě získal roli Freda Engela v nesmrtelné ‘indiánce‘ Poklad na Stříbrném jezeře, v divadelních kruzích ale za to sklidil obrovskou kritiku. „Za mayovky se nestydím. Bylo to dobrodružství, bylo mi pětadvacet a poprvé jsem vydělal slušnější peníze,“ nechal se na toto téma slyšet v toce 1962, když přebíral německou cenu Bambi pro nejoblíbenějšího herce.
Životní role
V šestadvaceti letech se oženil s kolegyní Loni von Friedl a krátce poté se jim narodila dcera Tanja. Během dalšího desetiletí se stal jedním z nejznámějších německých herců, mezitím ale jeho vztah s Loni postupně odumíral, takže následoval rozvod. To už ale byla na obzoru jeho životní role. Kriminální seriál Místo činu se vysílal od roku 1971 a postupně se v něm střídala různá města i vyšetřovatelé. V roce 1981 přišel na řadu Duisburg, Götz ale nejprve roli Schimanského odmítl. „Postava měla nosit kravatu, ale já Duisburg znám, v nažehleném obleku by tam toho nikdo moc nevyšetřil,“ prozradil. Tehdy prý šel náhodou kolem obchodu s armádním výprodejem a ve výloze se mu zalíbil béžový parker, americká vojenská bunda M65, ovšem s rebelsky odpáranými nárameníky. Ta se stala Schimanského poznávacím znamením a její věhlas převyšuje snad jen baloňák poručíka Columba.
S Karin Dor v legendární 'mayovce' Poklad na Stříbrném jezeře
Již úvodní minuty první epizody se Schimanskim napověděly, že tentokrát bude všechno jinak. Byt jako po výbuchu bomby, kazeťák na plné pecky, hromada špinavého nádobí, všude prázdné lahve od piva… a uprostřed toho bince chlap jako hora, s knírem a hrudníkem, připomínajícím letištní runway. Dumá, jak se dostat z ranní kocoviny, a když se ujistí, že ani pánev není použitelná, vyklepne prostě dvě vejce do sklenice a vypije je syrová. Natáčení téhle scény prý režisér opakoval asi dvanáctkrát, takže takový nápor syrových vajec nakonec Götzův žaludek nevydržel a nový seriálový hrdina během vynucené pauzy potupně vrhl. Navzdory protestům Schimanski do dělnického světa Duisburgu a celého průmyslového Porúří s jeho migrantskou pracovní silou přesně zapadal. Ze života na samém dně společnosti si přinesl neotesané způsoby, klel, pil, děvkařil… Mnohem spíš než v bytě byl doma v duisburgských nálevnách a ložnicích svých femme fatales, nerespektoval nadřízené a pohrdal autoritami. Columbovu bystrost sice neměl, zarputilost ale ano. „Býk potřebuje instinkt, ne univerzitní diplom,“ říkal o svém hrdinovi herec, který si během dvaatřiceti let zahrál Schimanského celkem osmačtyřicetkrát.
Jedna jobovka za druhou
Kritickým v jeho životě se stal rok 1994, kdy se dočasně z obrazovek vytratil. Tvrdil, že scenáristé neumějí napsat pořádný příběh, oni ho zase obviňovali z hvězdných manýrů. Navíc náhle zemřel na infarkt jeho teprve padesátiletý Eberhard Feik, který hrál Schimanského parťáka Christiana Thannera. Herci byli velcí kamarádi, takže Götz nesl jeho odchod velmi těžce. Současně se přihlásila i problematická rodinná minulost. V lese poblíž Sachsenhausenu bylo nalezeno tělo, které mohlo patřit jeho otci, a testy DNA tuto domněnku potvrdily. Po téměř půlstoletí tak herec konečně svého otce našel. Postupně se pak ještě dozvěděl, že byl Heinrich George po zatčení déle než rok držen v internačním táboře pro nacistické prominenty. Nakonec v září 1946 podlehl komplikacím po operaci slepého střeva a jeho tělo skončilo v masovém hrobu.
S první manželkou Loni a dcerou Tanjou
Populární herec byl známý sportovní fanoušek, především miloval plavání a potápění, a tak si pořídil letní byt na Sardinii. A právě šnorchlování v moři se mu v roce 1996 málem stalo osudným, když se srazil s rychle jedoucím člunem německých turistů a lodní šroub mu vážně zranil nohu. Lékaři dokonce uvažovali amputaci, nakonec se jim ale podařilo končetinu zachránit. Následně pak Götz vysoudil jako odškodné milion dolarů. O rok později si ale s ním osud krutě zahrál znovu, když ho opustila dlouholetá přítelkyně Gabriele Pauler. Našla si výrazně mladšího milence a od Götze požadovala mimořádné vysoké 'odchodné'. Zrodil se tak pořádně šťavnatý skandál, který herec nesl velmi těžce. Uzavřel se před světem a nakonec utekl na milovanou Sardinii, kde mu dělala společnost nová přítelkyně, o jednadvacet let mladší novinářka Marika Ulrich. Po jejím boku opět našel novou chuť do života, a dokonce se s Marikou v roce 2014 tajně oženil, přestože do té doby prohlašoval, že už ho do chomoutu znovu žádná nedostane.
S přítelem a seriálovým parťákem Christianem Thannerem
Poslední léta trávil Götz George střídavě v Hamburku a na Sardinii a naposledy se objevil před kamerou loni, při natáčení kriminálního dramatu německé veřejnoprávní televize ARD Špatné počasí. Od počátku letošního roku už se na veřejnosti téměř neukázal. Podle oficiální zprávy zemřel 19. července 2016 po krátké nemoci, necelých pět týdnů před osmasedmdesátými narozeninami, údajně na následky léčby rakoviny a vážných problémů se srdcem. Již v roce 2007 se totiž podrobil komplikované operaci kvůli rozšířené aortě. Rodina oznámila jeho smrt s týdenním zpožděním, až poté, co se s ním v tichosti navždy rozloučila.
Čtěte také:
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na
Vložil: Adina Janovská